Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Senianské rybníky v zajetí sinicových vodních květů


Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2016, s. 13-15

Současnému stavu této mimořádně cenné lokality, která je pozůstatkem rozsáhlých mokřadů Východoslovenské nížiny, byl věnován ornitologický příspěvek v prvním letošním čísle časopisu Veronica zaměřeném na téma sucho. Podrobné zhodnocení ptačí fauny i ohrožení zde doplním o další složky vodního života: sinice, řasy i cévnaté rostliny. Velká plocha rybníků využívaných k intenzivnímu chovu kaprovitých ryb ubírá vodu mokřadům ptačí rezervace a velká plocha navíc zvyšuje odpar vody, a tedy i vysychání krajiny. Rybníky jsou hypertrofní, to znamená přetížené živinami. Zejména ty nejblíže husí farmě, odtud přichází mocný zdroj dusíku. Neutěšenou situaci zvýrazňují masivní šedozelené sinicové vodní květy spolu s hráškově zelenými povlaky na hladině - ty tvoří krásnoočka a dokazují vysokou koncentraci amoniakálního dusíku. Sinice naopak využívají z vody zejména fosfor, dusík si dokážou na rozdíl od řas opatřit ze vzduchu. A do vzduchu se naopak dostávají formou aerosolu vysychající vodní květy obsahující toxiny (nemluvě o tom, že jsou zabudovány i do masa chovaných ryb).

Obzvlášť brutálně působí pohled na vzácné vodní rostliny - řezan pilolistý a kotvici vzplývavou v kaši vodních květů. Naštěstí se tyto chráněné rostliny nacházejí i ve zdejších kanálech, které jsou mimo silný hospodářský tlak. Úsek kanálu přiléhající k drůbežářské farmě je ale masivně zarostlý růžkatcem ponořeným, který si libuje v zabahněných vodách. V kanálech se místy dosud hojně vyskytuje voďanka žabí, drobná příbuzná leknínu, většinou však vítězí povlaky největšího z okřehků - závitky mnohokořenné. Také pod mikroskopem pozorujeme svět řas a sinic zcela odlišný od toho v rybnících: sinice netvoří majoritní podíl, skupina krásnooček je zastoupena řadou druhů známých z tůní a zachovalých rybničních okrajů, spoluúčinkují zelené řasy a rozsivky.

V ptačím území jezírka během sezony vysychají a přejímají tak ekologickou funkci periodických tůní. V srpnovém odběru zde byly nalezeny slanomilné rozsivky (z jižní Moravy jejich populace prakticky vymizely po vodohospodářských úpravách) i akinety (klidová stadia přežívající suché období) vzácných sinic rodu Gloeotrichia. Největším překvapením byla silná populace plavínu štítnatého, který se zde samovolně obnovil ze semenné banky po terénních úpravách k podpoření existence drobných mokřadů. Kvetoucí plavíny pokrývaly několik metrů čtverečních plochy na mokrém bahně zbylém ve vysychající tůni.

Návštěvu tohoto mimořádně cenného území umožnila účastníkům 39. Východoslovenského tábora ochrancov prírody organizace Bird Life pečující o ptačí území a do rybničního areálu, který není přístupný veřejnosti, natož „nepřátelským“ biologům, nás vpustili provozovatelé. Na vlastní oči jsme se mohli přesvědčit, jaký je rozdíl mezi územím chráněným a produkčním.

Olga Lepšová-Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu