VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Současnému stavu této mimořádně cenné lokality, která je pozůstatkem rozsáhlých mokřadů Východoslovenské nížiny, byl věnován ornitologický příspěvek v prvním letošním čísle časopisu Veronica zaměřeném na téma sucho. Podrobné zhodnocení ptačí fauny i ohrožení zde doplním o další složky vodního života: sinice, řasy i cévnaté rostliny. Velká plocha rybníků využívaných k intenzivnímu chovu kaprovitých ryb ubírá vodu mokřadům ptačí rezervace a velká plocha navíc zvyšuje odpar vody, a tedy i vysychání krajiny. Rybníky jsou hypertrofní, to znamená přetížené živinami. Zejména ty nejblíže husí farmě, odtud přichází mocný zdroj dusíku. Neutěšenou situaci zvýrazňují masivní šedozelené sinicové vodní květy spolu s hráškově zelenými povlaky na hladině - ty tvoří krásnoočka a dokazují vysokou koncentraci amoniakálního dusíku. Sinice naopak využívají z vody zejména fosfor, dusík si dokážou na rozdíl od řas opatřit ze vzduchu. A do vzduchu se naopak dostávají formou aerosolu vysychající vodní květy obsahující toxiny (nemluvě o tom, že jsou zabudovány i do masa chovaných ryb).

Obzvlášť brutálně působí pohled na vzácné vodní rostliny - řezan pilolistý a kotvici vzplývavou v kaši vodních květů. Naštěstí se tyto chráněné rostliny nacházejí i ve zdejších kanálech, které jsou mimo silný hospodářský tlak. Úsek kanálu přiléhající k drůbežářské farmě je ale masivně zarostlý růžkatcem ponořeným, který si libuje v zabahněných vodách. V kanálech se místy dosud hojně vyskytuje voďanka žabí, drobná příbuzná leknínu, většinou však vítězí povlaky největšího z okřehků - závitky mnohokořenné. Také pod mikroskopem pozorujeme svět řas a sinic zcela odlišný od toho v rybnících: sinice netvoří majoritní podíl, skupina krásnooček je zastoupena řadou druhů známých z tůní a zachovalých rybničních okrajů, spoluúčinkují zelené řasy a rozsivky.

V ptačím území jezírka během sezony vysychají a přejímají tak ekologickou funkci periodických tůní. V srpnovém odběru zde byly nalezeny slanomilné rozsivky (z jižní Moravy jejich populace prakticky vymizely po vodohospodářských úpravách) i akinety (klidová stadia přežívající suché období) vzácných sinic rodu Gloeotrichia. Největším překvapením byla silná populace plavínu štítnatého, který se zde samovolně obnovil ze semenné banky po terénních úpravách k podpoření existence drobných mokřadů. Kvetoucí plavíny pokrývaly několik metrů čtverečních plochy na mokrém bahně zbylém ve vysychající tůni.

Návštěvu tohoto mimořádně cenného území umožnila účastníkům 39. Východoslovenského tábora ochrancov prírody organizace Bird Life pečující o ptačí území a do rybničního areálu, který není přístupný veřejnosti, natož „nepřátelským“ biologům, nás vpustili provozovatelé. Na vlastní oči jsme se mohli přesvědčit, jaký je rozdíl mezi územím chráněným a produkčním.

Olga Lepšová-Skácelová