Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Program revitalizace Krušných hor


Pavel Štěrba, č. 3/2016, s. 16-18

Program revitalizace Krušných hor (dále jen Program; Program je ke dni 15. 7. 2016 ve fázi pokročilého konceptu před rozesláním krajským úřadům a MŽP k posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., následně projde připomínkovým řízením) je zpracováván na základě pokynu vlády České republiky Ministerstvem zemědělství (dále jen MZe) ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (dále jen MŽP), neboť svým obsahem a územním vymezením (primárním územím, pro něž je Program připravován, jsou plochy s porosty náhradních dřevin, některá opatření jdou však nad rámec tohoto území a jsou situována v rámci celé přírodní oblasti 1 Krušné hory, zejména kompenzace imisní zátěže v lesních půdách - vápnění a snížení škod zvěří na lesních porostech) spadá do gesce obou resortů. Základním podkladem pro Program byla aktualizovaná studie Lesnické hospodaření v Krušných horách (Slodičák M. a kol.: Aktualizace studie Lesnické hospodaření v Krušných horách, VÚLHM), jejíž aktualizace proběhla na konci roku 2015 a následně ji publikoval Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (dále jen VÚLHM). Práce na přípravě a rozpracování hlavních okruhů Programu byly zahájeny na počátku letošního roku. Za resort životního prostředí na přípravě programu pracovalo MŽP ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK ČR).

Program není novým dotačním nástrojem, ale pouze využívá stávající národní i evropské zdroje v rámci výše uvedených resortů. Program uvádí jako dlouhodobý cíl obnovu funkčního ekosystému horského lesa, plnohodnotně plnícího všechny své funkce. K naplňování tohoto cíle mají sloužit tyto dílčí cíle:

1. kompenzace imisní zátěže v lesních půdách,
2. přeměna porostů náhradních dřevin s podporou pestřejší dřevinné skladby a uplatňování přírodě blízkého hospodaření,
3. zajištění reprodukčního materiálu pro plánované přeměny porostů náhradních dřevin,
4. snížení škod zvěří na lesních porostech,
5. zlepšení vodního režimu v Krušných horách na plochách v minulosti negativně ovlivněných odvodněním,
6. zajištění příznivého stavu předmětů ochrany zvláště chráněných území a území soustavy Natura 2000.

Uvedené cíle jsou v Programu rozpracovány do dílčích opatření s uvedením gesce věcně příslušného resortu, charakteru opatření, předpokládaného objemu finančních prostředků a zdroje financování. Součástí Programu jsou dále podrobnější přílohy včetně např. mapy chráněných území dotčených přeměnou porostů náhradních dřevin či vápněním. Opatření ke kompenzaci imisní zátěže v lesních půdách (vápnění) navrhované MZe bylo jedním z velmi diskutovaných témat i vzhledem k tomu, že Program je navrhován s výhledem až do roku 2030. Vápnění bude probíhat podle metodiky vydané VÚLHM (Šrámek V., Fadrhonsová V., Jurkovská L.: Metodika výběru ploch pro vápnění lesních půd, VÚLHM, 2014). Z návrhu vápnění jsou vyloučeny plochy zvláště chráněných území. V několika případech je vápnění navrhováno i na část území evropsky významných lokalit či ptačích oblastí (území soustavy Natura 2000). Zde se předpokládá vápnění jen v případě, že ho povolí příslušný orgán ochrany přírody, případně stanoví podmínky, za nichž je zásah možný. V rámci přeměn náhradních porostů se MŽP a AOPK ČR podařilo do návrhu Programu začlenit přírodě blízké postupy hospodaření (např. výsadba dosadbou stanovištně vhodných melioračních dřevin ve výši nad tzv. minimální podíl melioračních dřevin, nebo ponechání zvýšeného podílu dřevní hmoty včetně stojících jedinců apod.).

Zcela zásadním a limitujícím faktorem pro úspěšnost plánovaných opatření v Krušných horách je zvěř. Zdá se, že tento problém škod zvěří si již uvědomuje většina zúčastněných, do návrhu Programu se podařilo včlenit ustanovení o omezení či zastavení přidělování podpor vlastníkům lesa po roce 2022, pokud se jim (a držitelům honiteb) nepodaří snížit neúměrně vysoké škody zvěří a poškození ekosystému nebude přiměřené. Systémovým řešením je hodnotit stavy zvěře podle jejich vlivu na lesní ekosystém.

Dalším důležitým opatřením je zlepšování vodního režimu na plochách v minulosti negativně ovlivněných odvodněním, do čehož spadají např. hrazení odvodňovacích kanálů a příkopů či zvyšování retenční schopnosti lesů tvorbou mokřadních stanovišť.

Vzhledem k tomu, že se v Krušných horách nachází 7 evropsky významných lokalit a 2 ptačí oblasti v rámci soustavy Natura 2000, je v programu věnován samostatný prostor opatřením směřujícím k zajištění příznivého stavu předmětů ochrany. Je navrženo 8 hlavních témat vycházejících ze souhrnů doporučených opatření, z nichž jmenujme např. ponechání stromů a dřevní hmoty v porostech až do přirozeného rozpadu, iniciace vzniku dutin, snížení stavů černé zvěře a nepůvodních druhů predátorů tetřívka obecného. Primárně jsou opatření cílena do území soustavy Natura 2000 v překryvu s porosty náhradních dřevin. Tato dvě posledně jmenovaná opatření jsou kompletně v gesci MŽP.

Celkový finanční objem pro zajištění výše uvedených 6 cílů se předpokládá ve výši cca 4,1 mld. Kč. Z toho větší polovina připadá na státní rozpočet, kapitolu MZe a Program rozvoje venkova (celkem 2,2 mld. Kč). Zbývající část na operační program Životní prostředí, vlastní zdroje LČR a nejmenší část na kapitolu MŽP státního rozpočtu. Pokud se podíváme na objem finančních prostředků dle opatření, pak největší objem financí „spolknou“ přeměny porostů náhradních dřevin (téměř 3 mld. Kč - včetně následné péče o obnovené porosty a zajištění jejich výchovy), následovány vápněním (téměř 0,5 mld.). I z těchto údajů je jednoznačně zřejmé, na co je program primárně zaměřen. Vzhledem k dlouhodobosti Programu by měly být potřeby finančních prostředků každoročně aktualizovány.

Program počítá s nastavením systému vyhodnocování plnění cílů programu a vznikem Česko-saské odborné lesnicko-myslivecko-environmentální platformy pro sdílení odborných informací, veřejnou osvětu a společný výzkum v oblasti Krušných hor.


Ing. Pavel Štěrba (1975), lesní inženýr, ředitel odboru péče o přírodu a krajinu AOPK. Koordinuje praktickou péči o přírodu a krajinu

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu