Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jak je také možné zjišťovat změny početnosti lesní pernaté zvěře


Karel Hudec, č. 3/2016, s. 26

Ke statistikám zachycujícím mizení lesních kurů čili hrabavých - tetřeva, tetřívka a jeřábka - od nás by bylo možné připojit jednu zajímavost. Ta sice neodpovídá metodám vědecké ornitologie, nicméně snižování početnosti těchto ptáků názorně dokumentuje. Totiž využívání úlovků tetřevů, tetřívků a jeřábků v „české“ kuchyni. Všechny tři druhy byly totiž odedávna její součástí. Odedávna znamená od dob, kdy se začínají objevovat první doklady ptačích kostí na archeologických nalezištích z prvních trvalých sídlišť po vzniku zemědělství. Lesní kurové zejména v počátcích rozšiřování polních ploch tvořili hlavní objekty lovu pernaté zvěře - především tetřívek, méně početně tetřev a jeřábek. Teprve postupně začali být v množství nálezů zatlačováni jednak domácími ptáky, především introdukovaným kurem domácím, dále pak polní pernatou zvěří - koroptví a křepelkou.

Obliba konzumace lesních kurů je patrná konkrétněji v literárních pramenech zachycujících jídelní lístek od středověkých hostin velmožů i nižší šlechty až po majitele honiteb po roce 1848 a posléze i „nemysliveckých“ konzumentů, navštěvujících ještě koncem 19. století zvěřinové trhy. Samozřejmě u většiny obyvatelstva - snad s výjimkou pytláků - nebyla nikdy zvěřina nejčastějším jídlem. Pernatá zvěř byla ostatně považována nejen za určité privilegium vyšších vrstev, ale i za zdravou. Již Karel IV. jedl nejen bažanty, které importoval zřejmě hlavně za tímto účelem z Francie, ale i tetřívky. A rada kuchařská Mistra Jana Žídka králi Jiřímu z Poděbrad - tedy v půli 15. století - zněla lapidárně: „Račte vědět, že ptáci jsú čistšího přirozenie, než hovada.“ Sice „mezi všemi hus na první miesto v jiedlu, potom řežábek a řežáb“. Ale jeřábek až na druhém místě by dnes nebyl vůbec špatný. Ostatně i v archeologických nálezech ze středověku jsou kosti jeřábka ze všech lesních kurů nejčastější. Nejstarší česká sbírka kuchařských předpisů z 15. století obsahuje 21 pokrmů z ptáků, mezi nimi ale jen dva z tetřeva a jeden z „řežábka“. V knize Čeňka Zíbrta o staročeské kuchyni je mezi zhruba 500 pokrmy z ptáků od středověku do 17. století jen 17 pokrmů z tetřeva a „tetřeva malého“ (tetřívka) a 16 z jeřábka. V měšťanské kuchyni 18.-19. století znala Magdalena Dobromila Rettigová již jen jeden způsob úpravy tetřeva, tetřívek a jeřábek z jejího receptáře úplně zmizeli. Přesto ještě v 60. letech 20. století připravoval jeden jihočeský myslivec pro své přátele „tetřívka po patagonsku“. To ovšem ještě tokaniště tetřívků a myslivecké úkryty u nich existovaly, statistiky z ČR uvádějí poslední 3 oficiálně ulovené tetřívky z roku 1995. V současných stovkách kuchařek se samozřejmě již nenajde ani ten pečený tetřev.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu