Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Mšice žijící na mechorostech


David Fryč, č. 3/2016, s. 35-37

Mšice se uplatňují hlavně jako škůdci rostlin, a to jak hospodářských, tak i okrasných nebo pouze plevelných. Sají rostlinné šťávy, čímž rostliny připravují o živiny a způsobují jejich oslabení. Škodlivost spočívá také ve vylučování toxických slin a mechanickém poranění pletiva (vpichem), tím umožňují nákazu houbovými patogeny a některé druhy mohou přenášet i virová onemocnění. Mšice mají často složité generační cykly a jejich determinace je mnohdy velmi obtížná, protože u řady druhů je nutné znát i jejich bionomické údaje (děje se tak u korovnic, kde morfologické znaky splývají a u determinace druhů se vychází ze živných dřevin). V současnosti je zmapováno mnoho hlavních hospodářských druhů, ale o těch méně významných se toho zatím moc neví. Velmi málo prozkoumanou skupinou jsou mšice žijící na mechorostech, a to nejen u nás, ale i celosvětově.

Na mechorostech (Bryophyta) uvádí Heie (1995) 8 druhů mšic a Holman (2009) v paleoarktickém regionu udává 11 druhů. V České republice se dle www.faunaeur.org vyskytuje konkrétně 7 druhů v pěti rodech. Tyto druhy nedělají žádné výrazné škody, pouze připravují rostliny o živiny. Málokdy vytvářejí velké a husté kolonie, na které jsme zvyklí od zemědělských škůdců (mšice maková, mšice zelná, mšice švestková aj.). Jejich život probíhá spíše skrytě, na místech, kde by je jen málokdo hledal. Také svým zbarvením působí nenápadně a i díky tomu mnohdy unikají pozornosti.

Mechorosty přijímají vodu celým povrchem těla a s vlhkostí přijímají také škodlivé látky vyskytující se v ovzduší nebo ve vodě. Protože na tuto zátěž reagují mnohdy citlivěji než jiné organismy, slouží jako indikátory znečištění ovzduší nebo vody např. těžkými kovy. Tím, že rostliny přijímají tyto látky, dostávají se sáním i do těl mšic, kde působí často zhoubně. Existuje samozřejmě také rezistence mšic vůči chemickým látkám (pesticidům, insekticidům potažmo aphicidům), ale pouze častým kontaktem s těmito látkami dochází k vyselektování rezistentních kmenů. Druhy, které se jen málo dostávají do kontaktu s těmito chemickými látkami, jsou mnohdy velmi citlivé i na jejich nízké koncentrace.

Pojďme si tedy přiblížit málo známé druhy, které lze nalézt v České republice, u nichž je uvedena jednoduchá charakteristika, výčet živných rostlin a perokresba.

Decorosiphon corynothrix Börner, 1939

 Velikost těla 1,4-1,9 mm, zbarvení hnědé až zelené, tuhé chlupy, sifunkuli (trubičkovité útvary na konci těla, jimiž mšice vylučují poplachové feromony; důležitý determinační znak) uprostřed zduřelé.

 Jsou známy 4 živné rostliny: bezvláska vlnkatá (Catharinea undulata), ploník obecný (Polytrichum commune), ploník ztenčený (Polytrichum formosum) a ploník jalovcový (Polytrichum juniperinum).

 Mšice sají na bazálních částech rostlin, vyhledávají především vlhká stinná místa. Je obtížné je rozpoznat, protože tělo má stejnou barvu jako nahnědlá část stonku.

Jacksonia papillata Theobald, 1923

 Velikost těla 1,5-1,9 mm, zbarvení je od zelené až po načervenalou, má na sobě mírný voskový poprašek.

 Je známo 20 živných rostlin: prutník bledý (Bryum pallens), rokyt cypřišovitý (Hyphum cupressiforme), Hyphum armoricum, sasanka hajní (Anemone nemorosa), řeřišnice srstnatá (Cardamine hirsuta), mokřýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), škarda bahenní (Crepis paludosa), srha laločnatá (Dactylis glomerata), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), kostřava červená (Festuca rubra), svízel hercynský (Galium saxatile), rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme), sítina článkovaná (Juncus articulatus), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), lipnice hajní (Poa nemoralis), lipnice luční (Poa pratensis), lomikámen vždyživoucí (Saxifraga aizoides), lomikámen vstřícnolistý (Saxifraga oppositifolia), lilek brambor (Solanum tuberosum) a ptačinec hajní (Stellaria nemorum).

 Mšice sají na bazální části stonku. Kolonie se tvoří spíše vzácně.

Muscaphis cuspidata (Stroyan, 1955)

 Velikost těla 0,9-1,3 mm, zbarvení je tmavě hnědé až nazelenalé, sifunkuli jsou černé.

 Jsou známy pouhé dvě živné rostliny: károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata) a srpnatka zahnutá (Drepanocladus aduncus).

 Mšice žijí v blízkosti nebo pod vodní hladinou (pokožka je schopna zachytit vrstvu vzduchu kolem těla).

Muscaphis escherichi (Börner, 1939)

 Velikost těla 0,9-1,1 mm, zbarvení světle hnědé až zelené, sifunkuli červenohnědé až černé, kauda velmi tmavá.

 Je známo 11 živných rostlin: trněnka prodloužená (Eurhynchium praelongum), rokyt cypřišovitý (Hypnum cupressiforme), měřík trsnatý (Mnium hornum), měřík zobanitý (Plagiomnium rostratum), měřík čeřitý (Plagiomnium undulatum), kostrbatec řemenatý (Rhytidiadelphus loreus), kostrbatec zelený (Rhytidiadelphus squarrosus), dutolistec čistý (Scleropodium purum), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), jeřáb bezolistý (Sorbus sambucifoliae) a Sorbus amurensis.

Muscaphis musci Börner, 1933

 Velikost těla bezkřídlé samičky 0,5-1,0 mm (okřídlená samička 1,1-1,5 mm) se šedavě žlutým, světle hnědým nebo tmavě olivovým zbarvením, červenohnědé sifunkuli.

 Je známo 6 živných rostlin: baňatka obecná (Brachythecium rutabulum), baňatka aksamitová (Brachythecium velutinum), bezvláska vlnkatá (Catharinea undulata), měřík čeřitý (Plagiomnium undulatum), ploník obecný (Polytrichum commune) a dutolistec čistý (Scleropodium purum).

Myzodium modestum (Hott es, 1926)

 Velikost těla 1,2-1,9 mm, zbarvení je červenohnědé až olivové, tykadla a nohy hnědé, sifunkuli černé.

 Je známo 5 živných rostlin: paprutka štíhlá (Pohlia filum), ploník obecný (Polytrichum commune), ploník ztenčený (Polytrichum formosum), ploník jalovcový (Polytrichum juniperum) a ploník chluponosný (Polytrichum piliferum).

Pseudacaudella rubida (Börner, 1939)

 Velikost těla 0,7-1,0 mm, zbarvení je olivové až hnědé, rezavé skvrny na základech sifunkul.

 Je známo 7 živných rostlin: károvka hrotitá (Calliergonella cuspidata), rokytník leský (Hylocomium splendens), travník Schreberův (Pleurozium schreberi), kostrbatec zelený (Rhytidiadelphus squarrosus), dutolistec čistý (Scleropodium purum), zpeřenka tamaryšková (Thuidium tamariscifolium) a Sphagnum recurvum.

 Přežívá na suchých i vlhkých stanovištích. Druhý instar nymfy je specializovaný k přezimování (sklerotizovaná pokožka a vosková vrstva).


Ing. David Fryč, ÚKZÚZ, Odbor diagnostiky, Diagnostická laboratoř Opava

Použitá literatura je dostupná u autora.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu