Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Seznamte se s ořechovci


Zdeněk Černoch, č. 3/2016, s. 44

Ořechovce, latinsky rod Carya, jsou jako u nás pěstovatelné skořápkové ovoce téměř neznámé. S jádry asi nejlepšího z nich, pekanu, se ale už můžeme setkat např. v obchodech se sušeným ovocem, ale že jde tento druh stejně jako několik podobných pěstovat u nás, ví málokdo. A že u nás se jim může dařit, dokládá jejich výskyt nejen v některých arboretech a parcích, ale i v soukromých zahradách specialistů, kde již také plodí.

Ořechovce až na pár výjimek pochází ze Severní Ameriky. Nás bude zajímat pár druhů, které poskytují velmi chutná jádra, jak se píše ořechové chuti se sladkou javorovou příchutí. Podobnost k ořešákům je dána nejen botanickou příbuzností, ale i velikostí stromů (30-40 m), kůlovým kořenem, dlouhověkostí, tvarem listů, ořechy (3-7 cm dlouhé) ukrytými v dužnatém a ve zralosti pukajícím oplodí, které také barví. Nejznámější, s chuťově nejlepšími jádry, je ořechovec pekanovitý čili pekan (Carya illionensis, angl. Pecan). Jeho přirozený výskyt je v údolních zaplavovaných nivách kolem velkých řek v povodí Niagary a Mississippi. Je také nejnáročnější na prostředí, nejlépe roste v naplavených propustných půdách s vysokou hladinou spodní vody. V Ontariu a severní části USA se první podzimní mrazíky vyskytuji kolem poloviny října. Vegetační suma teplot dosahuje hranice kolem 3 000 ˚C. V jižním Ontariu a kolem jezera Lake Erie je už poněkud chladněji se sumou vegetačních teplot kolem 2 750 ˚C, což odpovídá v České kotlině polohám kolem 350-400 m n. m. Je u něj vyselektována řada odrůd lišících se velikostí plodů, tvrdostí skořápky, délkou vegetační doby, úrodností, chutí apod. Pro naše podmínky se jeví jako nejvhodnější odrůdy severských selekcí tzv. Northern Pecan - jako jsou odrůdy Deerstand, Snaps, PK Jumbo, Cornfield, Oaks a Diken ze selekce z Belewue v Michiganu a Iowě, které dozrávají dostatečně brzy a slupky zaschnou před příchodem mrazu. Tyto odrůdy mají délku ořechu 2,8 cm. Zdravotní stav stromu těchto odrůd naznačuje plné přizpůsobení klimatu kolem řeky Niagara v jižním Ontariu severně od Lake Erie v polohách do max. 350 m n. m.

Další perspektivní druhy ořechovců jsou tzv. hikory. Patří k nim ořechovec dřípatý (Carya laciniosa, angl. Shellbark Hickory) a ořechovec vejčitý (Carya ovata, angl. Shagbark Hickory). Mají podobné zeměpisné rozšíření jako pekan, ale prvně jmenovaný nemá už takové nároky na úroveň podzemních vod a roste na okraji záplavových území a druhý roste už zcela mimo tato území. Oba druhy mají chutná jádra a v zemích svého výskytu jsou často pěstována, ale na rozdíl od pekanu poskytují také velmi ceněné dřevo, dříve narození si možná ještě vzpomenou na lyže „hikorky“. I u těchto druhů existuje podobně řada selekcí jako u pekanu.

Ještě pro úplnost je vhodné se zmínit o křížencích. Pekany se často kříží s druhem ořechovec srdčitý (Carya cordiformis, angl. Bitternut Hickory), který preferuje stejné lokality, ale s hořkými jádry. Tak vznikají hybridy Bitcan s hořce chutnajícími plody podobnými pekanu. Výjimkou je ale odrůda Abbott’s Bitcan se sladkými a chutnými jádry. Méně často se vyskytují, z důvodu přirozeného výskytu na jiných lokalitách, kříženci pekanu s některým z uvedených druhů hikor, tzv. hikany s velmi chutnými jádry.

Uvedené druhy se rozmnožují ze semene nebo roubováním, rostou dobře na hlubokých, živinami a vodou bohatě zásobených půdách. Ze semene plodí zhruba od 12. roku a dozrávají na podzim podobně jako jedlé kaštany. Je ale nutné se zmínit o tom, že ořechovce jsou cizosprašné, tzn. že sice mají květy samčí i samičí na jednom jedinci, ty však nezrají současně, ale jsou jedinci, u kterých napřed zrají prašníkové jehnědy s pylem (protandrie, prvoprašnost) a u nich se míjí s dobou zralosti samičích květů s bliznami. U jedinců druhého typu napřed zrají samičí květy a ty se míjí s dobou zralosti samčích květů (protogymie, prvobliznost). Pro různou dobu zrání samičích i samčích květů, se jednotlivé stromy svým pylem opylují jen výjimečně, a proto je třeba pěstovat nejlépe dvě různé odrůdy a sadební materiál si pořizovat ze seriózního zdroje od zkušených pěstitelů.

Ořechovce jsou využívány i v okrasném zahradnictví jako solitéry nejen pro pěkné podzimní zbarvení listů, ale u hikor i pro střechovitě v pásech se odlupující kůru. I když u nás zatím s těmito druhy jako s ovocnářsky zajímavými plody mnoho dlouhodobých zkušeností nemáme, přece jen pro obohacení sortimentu našeho ovoce stojí za to je pěstovat, zvláště ve vhodných podmínkách na půdách s vysokou hladinou vody. Že v dobrých klimatických podmínkách budou vhodně zvolené odrůdy dobře růst i plodit svědčí nejen plodné stromy hikor, hikan a pekanů v některých našich parcích, ale i v sadech např. na Znojemsku. U mne na zahradě roste bez problému odrůda pekanu Snaps stejně jako ořechovec vejčitý.

Zdeněk Černoch
(s použitím zahraničních materiálů a ze zkušeností přátel i vlastních)

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu