Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Nadace Partnerství v letošním roce již po dvacáté udělovala Cenu Josefa Vavrouška. Od tohoto jubilejního ročníku začala udělovat ceny dvě: za dlouhodobý přínos životnímu prostředí a za výjimečný počin. Celkem bylo nominováno 21 kandidátů a nutno dodat, že vybrat mezi nimi pouhé dva, coby nositele Ceny Josefa Vavrouška, bylo docela obtížné.
Strážce Milešovky
Letos se poprvé udělovala cena za výjimečný počin. Je udělována za aktivitu v oblasti praktického prosazování udržitelného způsobu života, ochrany přírody a životního prostředí, která je v regionu nebo oboru mimořádná, odvážná, novátorská nebo jinak výjimečná. Oceněn může být kandidát jak za ukončenou, tak i za stále probíhající aktivitu, uskutečněný počin nebo realizovaný výjimečný projekt. Za výjimečný počin získal cenu Josefa Vavrouška podnikatel a zemědělec Daniel Pitek.
Na vlastní náklady a na rozsáhlém území několika stovek hektarů obnovuje krajinu kolem Milešovky, která byla v minulosti těžce zkoušená, vrací jí původní rozmanitost i zapomenutou strukturu. Veřejně se angažuje v místních i celostátních kauzách spojených s ochranou přírody. Jeho úsilí jde ruku v ruce s občanskou angažovaností a je ukázkou skvělé spolupráce podnikatele, zemědělce a aktivního občana s odborníky na životní prostředí.
Hospodaří na šesti stech hektarech pozemků v okolí Milešova, Černčic i Bílky. Všechny své pozemky vyčistil od náletových dřevin a mrtvých stromů. Když se mu ale nějaké vzrostlé nálety líbily, nechal je v krajině v podobě solitérů či remízků. Na loukách vytrhal odvodňovací skruže, čímž vznikly tůně plné života. Takto založil už 30 tůní, v plánu má dokonce v okolí Milešova vybudovat 15 rybníků. Protože krajinu mění ve velkém, konzultuje své kroky s odborníky a důležitým vodítkem jsou pro něj i staré mapy. Zvyšování diverzity krajiny a její retenční schopnost oceňuje třeba ředitel regionálního pracoviště AOPK ČR Střední Čechy Jaroslav Obermajer: „Měl jsem možnost vidět, co všechno může dělat zemědělec pro přírodu, pokud nekouká pouze na vlastní zisky. Mnoho tůní na místě bývalých odvodňovacích zařízení vybudoval Dan vlastně sám a dnes tam postupně nachází opět místo pro život mnoho druhů živočichů, které jsme jinde z krajiny vyhnali.“
Profesor a politik se světovým nadhledem
Za dlouhodobý přínos životnímu prostředí získal Cenu Josefa Vavrouška Bedřich Moldan. Pro některé bylo ocenění překvapením, protože si mysleli, že univerzitní profesor a bývalý ministr již tuto cenu dávno má mezi ostatními, která získal za svou nepřehlédnutelnou činnost, angažovanost a odbornost. Jiří Francek, předseda správní rady Nadace Partnerství v laudatiu na Bedřicha Moldana mj. řekl: „Bedřich si nikdy nenašel čas psát, mluvit či vyjadřovat se k nepodstatným, nedůležitým pseudoproblémům, které tak často zaplavují média. Naopak nikdy neváhal pustit se do polemik, v nichž viděl smysl, které přinesly nový pohled na diskutovaný problém a obohatily tak pečlivého čtenáře nebo posluchače. Bedřichova dlouhodobá vytrvalost, trpělivost a odbornost, když v debatách vedených zejména ve skeptických Čechách vysvětluje příčiny a důsledky změny klimatu, jsou přímo legendární.“ Bedřich Moldan výrazně ovlivňoval a dosud ovlivňuje odborné debaty o životním prostředí ať již jako ministr, senátor, či představitel různorodých organizací. Jeho význam výrazně přesahuje hranice malé České republiky. Bedřich Moldan byl členem prestižních orgánů OSN - Komise OSN pro udržitelný rozvoj, pracovní skupiny pro Millenium Ecosystem Assesment nebo Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Dlouhou dobu předsedal vědecké radě Evropské agentury pro životní prostředí.
A ocitujme ještě Ladislava Mika, zástupce ředitele Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise, který o Bedřichu Moldanovi napsal: „Vždy dokázal v politice prezentovat ekologickou problematiku způsobem, který si našel cestu i do stran, které nemají environmentální problematiku mezi svými hlavními tématy. Soustavně, srozumitelně a věcně dokázal a stále dokáže čelit často demagogickým argumentům oponentů ochrany klimatu či přírody a divočiny. Bez jeho trpělivé práce v politických kruzích by řada zákonů nedopadla, nebo dopadla (ještě) mnohem hůře, než se stalo.“
Dlouhodobý přínos a další
Mezi nominovanými za dlouhodobý přínos byli manželé Leo a Zuzana Burešovi, botanici a praktičtí ochránci přírody z Jeseníků. Nominováni byli za svůj zásadní přínos pro poznání květeny Jeseníků a praktickou ochranu přírody především ve Velké kotlině. Profesor Kalifornské univerzity Marcel Rejmánek o nich řekl: „Dvojice Leoš a Zuzana Burešovi je fenomén v české ochraně přírody něčím naprosto unikátní, stejně tak jako Velká kotlina v Hrubém Jeseníku, která je unikátní hodnotou v evropské přírodě. Hlavním příspěvkem k ochraně jedinečné vegetace ve Velké kotlině je ale Leošova a Zuzanina organizace dobrovolníků, kteří pravidelně kosí trávní porosty. Bez pravidelného kosení by byla druhově bohatá společenstva redukována na monodominantní porosty borůvčí a několik málo druhů klonálních trav.“
S touto dvojicí pomyslně soupeřila i Helena Vlašínová, propagátorka přírodních zahrad a permakultury, autorka knihy Zdravá zahrada a vysokoškolská výzkumná pracovnice. Všichni, kdo ji nominovali, se shodli v jedné věci, a to, že je inspirující chodící studnice vědomostí a zkušeností v oblasti pěstování rostlin a ochrany přírody, která vrozenou skromnost a nabytou odbornost spojuje navíc s velmi lidským přístupem. „Její trpělivost, moudrost a zároveň humor by se měly množit jako (přinejmenším) lebeda na poli,“ řekla o ní jedna z podporovatelek.
Rozsah tohoto článku nedovoluje popsat všechny nominované, ale na jedno jméno bychom ve Veronice neměli určitě zapomenout - Richard Medal. Rišo, v pravém slova smyslu Čechoslovák, žije v Trenčíně, kde se mu daří bez politické a finanční podpory udržet na vysoké odborné i pedagogické úrovni nejen Centrum environmentálních aktivit, ale též celoslovenskou environmentální síť Špirála a výtečný ekopedagogický časopis ĎalEKOhľad. Brněnský nestor ekologické výchovy Aleš Máchal o něm řekl: „Jeho nepřetržité úsilí o zachování a posílení pozice environmentální osvěty na Slovensku patří k oněm zásadním činům, které lze právem řadit mezi nenahraditelné.“
Výjimečný počin a paleta barev
Pestrost lidí, nominovaných za výjimečný počin je jak paleta barev: od úředníků veřejné správy, podnikatele, zemědělce, publicisty až po provozovatele internetového zpravodajství o životním prostředí - Ekolist.cz. Za obsáhlou publicistickou činnost z historie Jeseníků a Beskyd a za pokoru a skromnost byl například nominován Petr Andrle.
Za praktickou revitalizaci zemědělské krajiny jižní Moravy získal nominaci Petr Marada, který na katastru Šardic obnovil remízky, vysázel stromy a zatravnil ornou půdu, aby snížil erozi, která je zde jednou z nejvyšších v zemi. Starostka Šardic paní Blažena Galiová shrnula jeho odvážný čin takto: „Tento čin byl novátorský a stal se inspirací pro další začínající zemědělce i pro naši obec, která začala postupně s realizací dalších společných opatření. Nebylo to vůbec jednoduché, zastupitelstvo i občané řadu věcí nechápali a nedovedli si vůbec představit, co z realizovaných opatření vzejde. Nyní i sami zemědělci přiznávají, že realizace projektů měla smysl. Výsledkem je zlepšení životního prostředí, zvýšení prostupnosti v krajině a celkové zlepšení stavu dosud zcela intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny.“
Radim Pešek z Bojkovic je dalším, kdo si vysloužil nominaci za obnovu sadů a za návrat tradičních odrůd ovocných stromů do českých a moravských zahrad. Pro navrácení tradičních odrůd do zahrad a sadů v celé republice vykonal neuvěřitelné dílo. Zavedete-li s kýmkoli řeč na pěstování ovocných stromů, nejpozději ve třetí větě zjistíte, že samozřejmě zná „staré odrůdy.org“ a Radima Peška, že si od něj už všechno možné objednal a že to dorazilo v perfektním stavu.
Jistě znáte firmu obchodující s bylinkami a různými čaji - Sonnentor. Její majitel a jednatel Tomáš Mitáček byl navržen na cenu za unikátní ekologický vzdělávací program. Ale jak Tomáš Mitáček dodává: „Je to zásluha celého týmu spolupracovníků, v čele s Josefem Dvořáčkem.“ Kombinace zajímavých exkurzí do výroby umožňujících porozumění celému zemědělskému cyklu, zážitkových programů, bylinkových trhů, čajovny a nedávno dokončené přírodní zahrady se sluneční vyhlídkou zapojují všechny smysly a vytvářejí neobyčejně účinný vzdělávací a motivační mix nejen pro ekologické spotřebitelství, ale také pro odpovědné podnikání.
Letos vůbec bylo nominováno hned několik podnikatelů, kteří přispívají k ochraně životního prostředí. Dalším je Libor Musil, majitel firmy Likos, která v loňském roce postavila ve Slavkově u Brna unikátní centrum LIKO-NOE, které ukazuje využití šetrných technologií a je zcela pionýrské ve využití zelených fasád, kořenových čistíren a uzavřeného koloběhu vody. Nejcennější je koncepce čištění vody s využitím nejen kaskády klasických kořenových čistíren, ale také unikátní fasádní kořenové čistírny a dočišťování vody při zavlažování zelené fasády. Její rozloha 165 m2 je v českých podmínkách zcela rekordní.
Nelze zde popsat všechny nominované, proto odkazuji zvídavé čtenáře na www.cenajosefavavrouska.cz, kde jsou informace o všech jednadvaceti nominovaných v letošním roce. Cena Josefa Vavrouška si znovu našla své výrazné laureáty a ukázala, že kandidátů na tuto cenu je i do budoucna hodně. A to je optimistické zjištění!
Tomáš Růžička
výkonný ředitel Nadace Partnerství