VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Gräfenberk versus Grand Canyon

Studniční vrch je na první pohled obyčejný kopec nad městem Jeseník s převažující smrkovou monokulturou, zvláštní jen tím, že zde co chvíli narazíte na kamennou stavbičku s pramínkem vody. Přitom to není tak dávno, co se po zdejších pěšinách promenovala evropská smetánka ve vycházkových róbách, vděčná, že se tu může léčit. V roce 1799 se zde narodil přírodní léčitel Vincenz Priessnitz a během půlstoletí učinil z osady Gräfenberk světoznámé místo - dnes Lázně Jeseník.

Od roku 2002 se obnově pramenů na Studničním vrchu věnuje Hnutí Brontosaurus Jeseníky. „Shodou okolností právě v té době jsme se díky Nadaci Partnerství seznámili s metodikou interpretace místního dědictví. Dozvěděli jsme se, že její vznik je spojen se snahou přesvědčit veřejnost ve Spojených státech o důležitosti ochrany národních parků, jako jsou Yosemite nebo Grand Canyon. Skutečnost, že náš Gräfenberk ještě před sto lety tato dvě místa ve světové proslulosti předčil, dávala naději, že se naše úsilí setká s úspěchem,“ komentuje předseda organizace Tomáš Hradil.

Značná část jedinečného komplexu více než šedesáti historických pramenů, postavených v 19. století na počest Priessnitzovy vodoléčby, nebyla na začátku devadesátých let v dobré kondici. Mimo areál lázní se nacházelo mnoho zanedbaných, zchátralých či poškozených zřídel. S přelomem tisíciletí se to změnilo.

Objevilo se několik studentů, kteří se začali o prameny zajímat a také je z vlastní iniciativy opravovat. Brontosauři s „pramenáři“ navázali kontakt a v díle pokračovali. K práci v terénu však přidali něco navíc - práci s veřejností a popularizaci dědictví Studničního vrchu. Pravidelně vycházely novinové články, vznikla rozhlasová reportáž, plánovala se naučná stezka, která by spojovala obnovené prameny a „interpretovala“ je. Obnovené prameny byly veřejnosti odhalovány za přítomnosti hudebníků a postav v historických kostýmech. Později vyšel reprezentativní Atlas jesenických pramenů Lukáše Abta, jednoho z pramenářů.

Jde to, ale dře to

Dvě stě šest let po Priessnitzově narození se slavnostně otevírala nová stezka Vincenze Priessnitze. Šest kilometrů dlouhý okruh s devíti zastaveními a devíti prameny přibližuje příběh slavného léčitele i historii lázní. Akce, která završila čtyřleté úsilí a kterou navštívilo téměř tisíc lidí, byla jednoznačným úspěchem a jedním z prvních příkladů úspěšného využití metodiky interpretace místního dědictví v ČR.

Pohled do zákulisí však ukazuje také odvrácenou tvář této krásné práce v českopolském příhraničí. „Vznik stezky znamenal naprosté vyčerpání finančních zdrojů Hnutí Brontosaurus Jeseníky. Hned v pondělí po úspěšném víkendu dostali všichni čtyři stálí zaměstnanci včetně mě výpověď a šli se přihlásit na úřad práce,“ vzpomíná Tomáš Hradil na začátek října 2005. „Ani poslední měsíce před otevíráním nebyly jednoduché. Dokončování stezky bylo spojeno s řadou pokusů o získání chybějících peněz doslova, kde se dá.“ Zvlášť naivní se po letech jeví naděje, se kterými se brontosauři upínali k místní politické scéně. Výzvy jejich velkého příznivce, historika a spisovatele Tomáše Knoppa v regionálním tisku zůstávaly bez jakékoliv odezvy. Jednání Tomáše Hradila s vedením města Jeseník o mimořádné podpoře mělo příchuť tragikomična. „Kdo to tam bude v těch lesích udržovat?“ ptal se ho vyčítavě tehdejší starosta.

Dnes je Priessnitzova stezka hojně navštěvovaným okruhem, k němuž loni přibyla „sesterská“ stezka Živé vody. Ta se zaměřuje na dědictví gräfenberských zřídel z jiného úhlu. Pojednává o vlastnostech vody a nabízí fotografie tzv. vodních krystalů dle metody japonského badatele Masaru Emota, které byly pořízeny z devíti vzorků místní vody, včetně pěti pramenů. Na trase se nacházejí také dvě přírodní lesní sprchy a řada dřevěných soch pohádkových bytostí.

A jak je to s údržbou lesních stezek? Brontosauři na nich každoročně pořádají Den Země pro školy i veřejnost, v létě se zde konají Prázdniny s Brontosaurem. Letos se navíc značnou částku do zpevnění chodníků a oprav dalších pramenů chystají investovat Lesy ČR.

Dobrý člověk ještě žije

„Nepříjemná zkušenost nás v roce 2005 ponoukla k tomu, abychom se s žádostí o finance obrátili přímo na veřejnost. Získali jsme tehdy více než sto drobných dárců a podobný počet jich máme i dnes. Mohlo by se zdát, že to je poněkud málo, ale je nutné si uvědomit, že celé Jesenicko má čtyřicet tisíc obyvatel, tedy asi jako jedna čtvrť v krajském městě Olomouci, nebo jako jedna ulice na sídlišti v Praze. Navíc jde o jeden z nejchudších regionů v ČR,“ upřesňuje okolnosti manažerka organizace Alena Bajerová. „Pomáhají nám i místní firmy, město a řada dalších. Přesto svou činnost financujeme především z grantů a dotací, což představuje značnou administrativní zátěž a povinnost dostát někdy téměř absurdním požadavkům.“

Podporovatelé však pomáhají brontosaurům nejen finančně. Organizace má řadu dobrovolníků, především studentů z celé ČR. Několik místních lidí se stalo správci památek a pravidelně pečují o některý z obnovených pramenů či o boží muka na horských loukách, která byla opravena a vysvěcena v roce 2007. Letos zareagovalo mnoho lidí na výzvu organizace a nabízí jí darem staré funkční věci, především nábytek, které mohou dále sloužit v nově zřizované ubytovně.

„Dá se říci, že podpora ze strany obyčejných lidí je tím, co nás drží psychicky nad vodou. Když nám nedávno jedna naše patronka navrhla, že nám odkáže svou chatu, jeden z kolegů mi napsal, že tahle zpráva jej potěšila víc než grant od euroregionu,“ podotýká Alena Bajerová. Pro své podporovatele a příznivce vydávají brontosauři třikrát ročně zpravodaj Cesty ke kořenům a nabízejí jim řadu dalších výhod.

Poznat region zevnitř

Studniční vrch a prameny živé vody zůstávají pomyslným středem brontosauří činnosti, působnost organizace se však postupně rozšířila i k dalšímu přírodnímu a kulturnímu dědictví Jesenicka. Například v Rychlebských horách v zaniklých sudetských osadách Hřibová a Zastávka vznikl projekt péče o staré odrůdy ovocných stromů a možná zde vznikne i ekovesnička. Na opačném konci Jesenicka, u obce Mikulovice, se realizuje vize využití opuštěného vojenského areálu na tzv. městečko neziskových organizací s areálem pro děti, mládež a turistiku.

Příští roky spojené s ukončením evropských dotací rozhodnou o tom, v jaké míře se budou tyto aktivity dále rozvíjet. „Vlastní výdělečné aktivity tvoří nyní asi desetinu našich příjmů, už brzy by to však mělo být mnohem více. Uvědomili jsme si, že působíme na několika pozoruhodných lokalitách, známe dopodrobna jejich historii i poetiku, jsme s regionem spjati jako nikdo jiný. V oblasti rozvoje šetrného cestovního ruchu tak můžeme předložit zcela originální nabídky. Kdo bude chtít, může s námi poznávat Jesenicko zevnitř,“ popisuje Tomáš Hradil cestu, kterou by se jeseničtí brontosauři chtěli ubírat. Ale v souladu se zkušenostmi neziskovek z periferie dodává: „A i kdyby to náhodou nedopadlo úplně dobře, zůstane tu po nás kus odvedené práce, která měla smysl a jejíž výsledky přetrvají ještě roky.“

Mgr. Jiří Glabazňa (1976) - učitel a novinář, v Hnutí Brontosaurus Jeseníky působí jako redaktor Zpravodaje Cesty ke kořenům a vedoucí projektů, http://stezka.jeseniky-brontosaurus. cz, http://jeseniky-brontosaurus.cz, pod pseudonymem Jakub Tolner vydal román Příběh pramenů aneb Čekání na návrat krále, jiri.gl(zavináč)centrum.cz