VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Mojmír Vlašín a kol.: PRO-eko-HRY - texty her. M. Vlašín vlastním nákladem. Brno 2016, 229 s.

Souhrnné vydání patnácti autorských her s názvem Pro-eko-hry se objevilo poprvé v divadle Husa na Provázku 4. března 2016 na představení hry Příliš Velká cena aneb Jak šla pohádka do háje. Obecně celý je výbor sestaven z textů, jaké se málokde vidí. Břitké, osobité dialogy komentují nejrůznější environmentálně nevhodné zásahy státní správy nebo samosprávy, včetně staveb, které na dlouhá léta či trvale nevratně poškodily krajinu, nebo prosté ekologicky omezené chování občanů a politiků. Takže výše zmíněná Příliš Velká cena připomněla devastující výstavbu závodního okruhu v podkomorských lesích, který nyní přináší státní správě i samosprávě nemalé problémy. Problematika okruhu se podivuhodně snoubí s poetikou děje Pohádky máje a Ríšovy vize z budoucnosti patří k silným momentům díla.

Motivem jiné hry, Hypernové mlýny, je další z problematických staveb, Novomlýnské nádrže, už dávno nevyužívané k původnímu závlahovému účelu. Ve hře je však řešen problém aktuální v roce 2050, kdy nádrže zarostly kukuřicí zmutovanou s rákosem, což silně komplikuje prodej a je nutné přizvat zahraniční experty k řešení. Ve hře Broučci aneb Pohádka se špatným koncem je obdobně problém kůrovce na Šumavě diskutován na brouččí konferenci s kolegy ze zahraničí, s bavorským expertem. Zvířata se hojně vyskytují také ve hře Liška Tupouška aneb Pytlákova schovanka, mající neobvyklý závěr - vytvoření stanice pro hendikepované lidi. Některé hry mají umístěn děj i na poměrně vzdálená místa, např. do Nepálu Yetti a Mauglí aneb Tisková konference z prvního setkání Yettiho a Mauglího nebo do nedalekého Rumunska Vrtule aneb Cesta do Banátu a zase zpátky. Hry hýří fantazií, ba přímo fantasmagorií, vycházející z realistických prvků současné administrativy ochrany přírody a krajiny.

Texty jsou hojně prokládány také literárními citáty a zákonnými odkazy z oblasti ochrany přírody. To společně tvoří opravdu neuvěřitelný intelektuální koktejl autora a jeho spolutvůrců, což jsou jeho přátelé či rodinní příslušníci. Bohatá slovní zásoba, často doplněná velmi svéráznými novotvary, je také často podávána v různých krajových nářečích. V případě hry Natura na vsi aneb Citlivá dramatizace zápisu ze zasedání obce Habrůvka, sto let po odchodu bratří Mrštíků je to nářečí slovácké, v dalších hrách se vyskytuje i nářečí podhorácké nebo obecnější moravské. Velmi osobitým způsobem autoři pracují také se jmény hlavních postav, která pod různými přesmyčkami skrývají veřejně známá jména, třeba ministrů či hejtmanů. Postavou spojující všechny hry je sekretářka Markétka a pak novinář Vypera.

Čtenářům Veroniky není třeba představovat ani svérázný způsob interpretace textů, které jsou zásadně čteny s minimálním využitím kulis, výrazových prostředků či složitého maskování. Domnívám se, že z hlediska formy divadelního projevu nemají Vlašínovy hry v evropském ani světovém kontextu obdobu. V uvedených hrách v průběhu let vystupovalo téměř padesát osobností ekologického a spřátelených hnutí. Je dobře, že se hry dočkaly souborného vydání, kdy je možné si připomenout témata řešená v průběhu let, z nichž některá se právě nyní ukazují jako velmi aktuální, jako právě ta příliš Velká cena… Hry a jejich herci však přinášejí především svědectví o komunitě, která sdílí společné hodnoty a neváhá pro ně vykonat i takové věci, jako je veřejné vystoupení.

Kniha je ke koupi na www.veronica.cz či přímo v Domě ochránců přírody, Panská 9, Brno.

Zdeňka Dohnálková