Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Cesty za vesnickým (ne)vkusem


Pavel Klvač, č. 6/2011, str. 30

Kocourková, J., Kruml, J.: Vesničko má přestavovaná… DVD. Obec Lužice 2010, 40 min.

Zástavba současného venkova je panoptikem nejrůznějších architektonických stylů a individuálního živelného stavitelství. Můžeme v ní číst jako v obrázkové knize, která ledacos prozrazuje o svých autorech i obyvatelích. Podobně jako oděv o svém nositeli, i fasáda, proporce, umístění stavby atd. vypovídají cosi významného o představách a životních postojích svých majitelů. Cesta Jarmily Kocourkové a Jana Krumla po vesnicích ve videopořadu Vesničko má přestavovaná… je tak vlastně i sondou do duše dnešních venkovanů. A ač s nimi putujeme především po jihomoravských vesnicích a městečkách, jejich sdělení má bezesporu univerzálnější platnost.

Kolekce pořízených fotografických záběrů provázená zasvěceným komentářem a podbarvená kulisou lidové hudby je pro diváka silným sdělením. Z pořadu je cítit, že motivací pro putování autorů byla upřímná obava o ztrátu tváře české a moravské vesnice - „hrozba uniformity a ztráta původnosti“. Jakkoliv zajímavě působí dobré příklady z reality současného vesnického stavitelství a pozitivní vzory oceněné v Programu obnovy venkova a v soutěži Vesnice roku, nejsilněji na diváka zřejmě zapůsobí připomenutí různých nešvarů porevolučního budovatelství.

Mnohé stavby posledních dvou desetiletí svou bizarní vulgárností hravě strčí do kapsy i ty největší ohavnosti vzniklé v éře reálného socialismu. Kdo zažil šikanování úředníků z městského stavebního odboru v souvislosti s tím, jaký tvar stříšky má mít u vchodových dveří svého rodinného domu, asi bude kroutit hlavou nad tím, co všechno je možné na Moravě postavit. Tedy pokud nemá podobný nevkus hned opodál ve své vsi. Ač sám milovník všerůzných obzvláštností a lidového kutilství, neváhám přiznat, že některým prezentovaným stavitelským výkřikům (navrženým profesionálním projektantem a schváleným příslušným úřadem!) by to slušelo spíše ve skanzenu kuriozit. Nejde ovšem zdaleka jen o estetický (ne)vkus, ale též o absurditu funkčnosti.

Svou apelativní dikcí jako by se tento videopořad do současného světa všeobecné individualistické libovůle a relativizace snad ani nehodil. O to více lze ocenit pevný životní postoj a hodnotová východiska jeho autorů.

Pavel Klvač, sociolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu