|
Vstup pro předplatitele: |
— dnes 25. listopadu 1979 —
neříkat už nadále stromům stromy,
nýbrž nazývat je jmény:
pravými, smyšlenými, přezdívkou,
nikdy ne nadávkou:
Nazdar, jeřábe před oknem,
dočkáš se letos zase kvíčal?
Čao, kočičí jabloni na dvorku!
Sníš, hruško, o budoucích rydlech?
Smrky se jmenují
Nicolas, Henri, René.
Keř pámelník volá
po komolení,
i slovo se dá rozšlapat.
Jilmy, vydržte.
(Ludvík Kundera)
Chřástal vodní je pták, který žije v husté mokřadní vegetaci v rákosinách a zarostlých březích rybníků. Přestože tisíce ptáků táhne na zimoviště v jihozápadní Evropě a severní Africe, někteří jedinci u nás přezimují. Za letošní tuhé zimy mezi 21. lednem a 2. únorem, když na potůčcích zamrzly poslední zdroje potravy, vydal se jeden chřástal vodní v Královopolských Vážanech u Rousínova v okrese Vyškov až na dvorek, kde zobal z misky kočičí granule. Dvorek je uzavřen vysokými budovami, takže musel přeletět stavení. U potravy byl spatřen i dvakrát denně. U vchodu do domu stály odpadové popelnice a misky s kočičí potravou pro dvě kočky domácí, což pro chřástala znamenalo velké nebezpečí. Když majitel vešel na dvorek, pták ani neodletěl, jen se schoval za popelnice. Kočičí granule obsahují masitou složku a bílkoviny, což chřástalovi stačilo k přežití.
Jiří Bartl, ZO ČSOP Rousínov