|
Vstup pro předplatitele: |
Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.
Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.
Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.
Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.
(Vít Obrtel)
Chřástal vodní je pták, který žije v husté mokřadní vegetaci v rákosinách a zarostlých březích rybníků. Přestože tisíce ptáků táhne na zimoviště v jihozápadní Evropě a severní Africe, někteří jedinci u nás přezimují. Za letošní tuhé zimy mezi 21. lednem a 2. únorem, když na potůčcích zamrzly poslední zdroje potravy, vydal se jeden chřástal vodní v Královopolských Vážanech u Rousínova v okrese Vyškov až na dvorek, kde zobal z misky kočičí granule. Dvorek je uzavřen vysokými budovami, takže musel přeletět stavení. U potravy byl spatřen i dvakrát denně. U vchodu do domu stály odpadové popelnice a misky s kočičí potravou pro dvě kočky domácí, což pro chřástala znamenalo velké nebezpečí. Když majitel vešel na dvorek, pták ani neodletěl, jen se schoval za popelnice. Kočičí granule obsahují masitou složku a bílkoviny, což chřástalovi stačilo k přežití.
Jiří Bartl, ZO ČSOP Rousínov