|
Vstup pro předplatitele: |
Skřapák na krku koňské kostry
Vlk puklý z ovčích strun
O drny drnká ostříž
Sluncem se práší z kalafun
Plameny uhašená žízeň
Popelem šumí listí klád
Mýtinu sžírá sebetrýzeň
Prameny snědl hlad
Den dokončený hrudou
Šeptem oznělý sten
Hřmot nesmířený s hudbou
nevyslyšený gen
(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991)
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny s platností od 1. prosince loňského roku zavádí povinnost mít ke kácení dřevin na silničních pozemcích a u železničních drah povolení od obecního či městského úřadu, vždy po dohodě s příslušným silničním nebo železničním úřadem. Pokud k dohodě nedojde, rozhoduje nejbližší nadřízený orgán, zpravidla krajský úřad. I ti, kteří kácení podle předchozího zákona pouze oznámili a nyní chtějí stromy pokácet, musí o povolení nově požádat. Povolovací řízení je druhem správního řízení, počítá tedy s účastí veřejnosti a dává obcím právo požadovat náhradní výsadbu.
„Dohlédneme, aby byly opravdu pokáceny jen ty stromy, které bezprostředně ohrožují bezpečnost na silnicích. … Osobně upozorním Ředitelství silnic a dálnic a místohejtmany pro dopravu na aspekty novely zákona… Zároveň vyzveme všechny obce, aby prověřily povolení ke kácení stromů v jejich katastru,“ ubezpečil náměstek ministra životního prostředí František Pelc na tiskové konferenci začátkem letošního února.
Podle záznamů Policie ČR je příčinou dopravních nehod zejména nepřiměřená rychlost, nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky nebo nevěnování se dostatečně řízení (telefonování, ladění rádia atd.). „Pokud bychom chtěli podobný argument k bezpečnosti silničního provozu využít i my, byly by pak stejným problémem mostky, dopravní značky, reklamní poutače i nepřiměřeně hluboké příkopy,“ uvedl Pelc.
red.