Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Co je co


č. 4/2011, s. 7

V dnešní době, kdy globalizace stírá rozdíly mezi kulturami a prostředími, je velmi žádoucí posilovat identitu místa, určenou především zdejším kulturním a přírodním dědictvím. Místní dědictví není pouze kostel nebo památný strom, ale i místní tradice, vzpomínky nebo pověsti. Dobrá interpretace stojí na příbězích.

Interpretace místního dědictví může být naučná stezka přírodou nebo městem, expozice v místním muzeu nebo informačním centru, tištěný průvodce krásami města nebo kraje, okruh nebo exkurze s živým průvodcem. Interpretaci, slovo latinského původu, lze do češtiny překládat jako výklad. Podle klasika Tildena (1957) interpretace odhaluje návštěvníkům, kteří si to přejí, něco z krásy, kouzla, inspirace a duchovního významu místa, přesahující to, co mohou sami vnímat svými smysly. Prakticky metoda spočívá v tom, že aktivní skupina „interpretů“ identifi kuje místní zajímavosti. Při tom se neobejde bez kontaktu s rodáky, pamětníky a institucemi. Za asistence odborného poradce zvolí nejvhodnější formy zpřístupnění poznatků místním i návštěvníkům.

Pro posílení vědomí kulturní identity komunit se v 70. letech 20. století ve Francii objevila ekomuzea. Zabývají se dokumentací a hlavně prezentací přírody a společnosti a jsou těsně svázána s určitým teritoriem, i když nevycházejí z environmentální výchovy. Často vznikají v bývalých průmyslových čtvrtích nebo zpřístupňují staré hamry, mlýny apod. Oproti klasickým kamenným muzeím ekomuzeum není založeno na věcech (na sbírkotvorné činnosti, takže budovu mnohdy ani nepotřebuje), ale na potřebách a cítění společnosti, které bezprostředně slouží tím, že se snaží zapojit občany do osvojování si přírody i kultury.

Zdroj: Nadace Partnerství, Ladislav Ptáček, Jan Dolák

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu