VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

PS Šumava

• založen v roce 2010 při ZO ČSOP Šumava
• působí v NP a CHKO Šumava i mimo ně v okolí Vimperka
• hlavní činnost: kosení a údržba luk, likvidace invazních druhů rostlin
• ZO ČSOP hospodaří na 10 ha, z toho v rámci PS na 1,5 ha podle smluv s vlastníky
• 16 členů, 1 zaměstnanec

Náš spolek se stará o tři přírodovědně hodnotné pozemky, pak o jeden s památným stromem a o naučnou stezku. Na evropsky významné luční lokalitě Jaroškov a entomologicky významné Mezi u Peckova hospodaříme prostřednictvím krátkodobých souhlasů majitelů. Entomologicky hodnotný vrch Velká Homolka se postupně daří získávat do nájemních vztahů. Všechny tři lokality jsou na základě dřívějších průzkumů obhospodařovány z prostředků programu Péče o krajinu MŽP.

Jsme teprve v začátcích. Prvním krokem pro založení pozemkového spolku bylo zpřístupnění Podlešákova jilmu v Boubské, který roste na pronajatém pozemku. Objevení, jednání s vlastníky, vyhlášení za památný strom a arboristické ošetření včetně zkrášlení jeho okolí mají na svědomí právě členové ZO ČSOP Šumava.

V roce 2010 jsme opravili a zrekonstruovali naučnou stezku Sudslavický okruh. Je druhou nejstarší stezkou v Jihočeském kraji (postavena v letech 1974-77), se vzácnou flórou a faunou na vápencovém podkladu a s historií těžby vápence. Nejvýznamnějšími body jsou památná Sudslavická lípa a Sudslavická jeskyně. Bohužel se do roku 2010 nijak významněji neopravovala a neexistovala ani žádná propagační aktivita, která by na ni upozorňovala, což se odráželo v upadající návštěvnosti. Nyní na opravené stezce o délce 3,2 km nabízíme také komentované průvodcovství. Stezka sestává z 15 zastavení, z toho 2 jsou interaktivní.

Realizátorský tým naučné stezky tvořili zástupci organizace, samosprávy a dalších spolků. Společně jsme vytvořili projektový záměr na obnovu, na který jsme v roce 2010 získali dotaci. Důležité bylo informovat veřejnost o plánované rekonstrukci v regionálních a krajských médiích, svou roli sehrál i internet a sociální sítě. Díky nim se podařilo získat i další prostředky na opravu.

Pro výrobu vybavení a tiskových prvků jsme zvolili především regionální dodavatele. Známe kvalitu jejich práce a obnovu stezky jsme chtěli provést ve vazbě na region. Neméně důležitá byla i komunikace s vlastníky a uživateli pozemků, kteří obnovu bez výjimky přijali a i nadále spolupracovali. Cenné poznatky poskytli místní obyvatelé a kronikáři. Terénních prací se účastnilo mnoho dobrovolníků, bylo to opět dáno velmi důsledným informováním a nabídkou účasti pro veřejnost. Řada pomocníků se setkala i při slavnostním otevření.

Jak již bylo uvedeno, management na všech našich lokalitách financujeme především z krajinotvorných dotačních titulů, mnohé ale provádíme i dobrovolnicky (např. údržbu okolí Podlešákova jilmu v Boubské). Prostředky na rozvoj pozemkového spolku, jako je jednání s vlastníky pozemků, veřejností a propagace spolku, získáváme z výběrových řízení ÚVR ČSOP nebo vlastní výdělečnou činností.

V současnosti rozvíjíme nové aktivity, připravujeme elektronického průvodce a další interaktivní zastavení. 

Jakub Hromas
jakub.hromas(zavináč)csopsumava.cz, www.csopsumava.cz

PS Hamerský potok

• vznikl v roce 2005 při stejnojmenném občanském sdružení
• působí v okolí Jindřichova Hradce
• hlavní činnost: kosení mokřadních luk, biomonitoring, budování tůní, péče o stěny pro břehule v pískovnách, vytrhávání netýkavek, revitalizace rybníků
• pečuje o 30,5 ha, vlastní 0,64 ha
• více než 20 členů, 4 zaměstnanci na celkově 1,5 úvazku

V roce 2005 se nám naskytla možnost výkupu části malebného Jindřišského údolí - území porostlého zachovalými suťovými lesy, jímž protéká Hamerský potok. Chtěli jsme, aby charakter lesů s přirozenou skladbou dřevin zůstal zachován. Jelikož výkup byl nad naše finanční možnosti, požádali jsme Český svaz ochránců přírody o vykoupení pozemků z prostředků veřejné sbírky Místo pro přírodu, což se povedlo. Potok v této oblasti vymodeloval jak úzký skalnatý kaňon, tak i širokou údolní nivu. Jindřišské údolí jsme neměli v úmyslu uzavřít před veřejností. Historicky zde vedla naučná stezka zřízená okresním úřadem. Obnovili jsme ji, rozšířili až do Jindřichova Hradce a pojmenovali Jindrova naučná stezka.

Naučná stezka vypráví o potoku a obyvatelích z jeho okolí. Dnes měří 12 km a najdete na ní 21 zastavení. Od autorů původní stezky jsme získali podklady, ale rozhodli jsme se panely zvětšit, zlepšit jejich grafiku, informace zjednodušit a zpřístupnit laikovi, některé jsme doplnili. Spolupracovali s námi odborníci z oblasti životního prostředí i historie. Přitom jsme si uvědomovali, že v terénu je člověk rušen mnoha podněty, plně se nesoustředí a dlouhý text ho spíš odradí. Připojili jsme stručné překlady do angličtiny a němčiny.

Nejdůležitější novinkou je postava žabáka Jindry, umístěná v levé spodní části tak, aby byla dobře dosažitelná dětem předškolního a mladšího školního věku. Činí z naučné stezky cíl výprav rodin s malými dětmi. Někteří dospělí přiznávají, že zde pochopí nejvíc a nezdráhají se plnit úkoly určené malým dětem.

Na tvorbu stezky jsme nejprve získali necelých 20 tisíc Kč z grantového programu Jihočeského kraje na podporu rozvoje šetrné turistiky. Lépe jsme si vedli u Nadace Partnerství, která se stala i poradcem při tvorbě stezky. Během budování nás oslovilo město Jindřichův Hradec, které plánovalo realizovat naučnou stezku kolem rybníka Vajgar. V souvislosti s navrhovanými úpravami okolo rybníka město přislíbilo také zajištění stavebních úprav, aby návštěvník stezky nemusel překonávat velmi frekventovanou silnici okolo Jindřichova Hradce, ale mohl ji podejít pod mostem. My jsme městu připravili panely naučné stezky, čímž se trasa nečekaně rozrostla o další kilometr. Jindřichohradecká pobočka Lesů ČR zajistila dodání odpočívadel a laviček na trase stezky stejně jako výstavbu lávky přes drobný tok v lese.

Přesto bylo stále potřeba spoustu věcí vytvořit svépomocí, dobrovolně nebo za symbolickou finanční odměnu. Podařilo se nám sehnat místního truhláře, který vyrobil panely, výtvarnici a několik překladatelek, kteří nabídli nižší cenu. Se zakopáním panelů v terénu pomohli členové sdružení, ale také studenti místních středních škol, které nám samy nabídly výpomoc. Při prodloužení trasy z Jindřiše do Jindřichova Hradce jsme ji potřebovali vyznačit v terénu. Stávající červená turistická značka přitom vedla převážně po silnici. Klub českých turistů byl vděčný za zajištění souhlasu vlastníků pozemků a cestu v terénu přeznačil tak, aby kopírovala naši zamýšlenou naučnou stezku.

Jindrova naučná stezka je v současnosti hojně využívána turisty v průběhu celého roku. Pro rodiny s dětmi chystáme již třetí vydání průvodce pro děti a rodiče. Rodiny v ní najdou veškeré dětské části panelů a zároveň ještě něco navíc, čím se mohou bavit i doma, po absolvování trasy. Mimo to na stezce občas organizujeme některé z našich dalších aktivit pro veřejnost a pro školy. Pro základní i střední školy máme připravené programy přímo na naučné stezce.

Jana Dvořáková
nezarka(zavináč)email.cz, www.hamerskypotok.cz

PS Berkut

• pracuje od roku 2005 pod ZO ČSOP Berkut 
• působí v okolí Bečova nad Teplou
• hlavní činnost: ochrana krajinného rázu, udržení druhové rozmanitosti, krajinotvorba, ochrana památek a podpora šetrné zážitkové turistiky
• na 142,6 ha hospodaří formou dlouhodobých nájemních smluv, ve vlastnictví má 1,7 ha
• 6 členů, 8 zaměstnanců

Naše pozemkospolková činnost vychází nejen z odborných znalostí, ale především z pocitu zodpovědnosti za záchranu a ochranu krajinného rázu včetně ochrany druhové diverzity. Není potřeba vše zaobalovat do vědeckosti, prostě se jedná o snahu o ochranu krajiny domova a dětství. Osobní prožitek je asi ten nejsilnější aspekt naší snahy.

Pro naše zájmové území je charakteristické, že prošlo výrazným demografickým vývojem s padesátiletým odklonem od tradičního a dá se říct i logického využívání krajiny. Jednak nebylo potřeba a asi ani nebyly zkušenosti (dosídlenectví). Zvláště u našich bečovských lokalit se projevila nejprve úplná absence údržby (náročný terén) a následně, hlavně po roce 2000, výrazný zájem o využití prostředí k zástavbě či k jiným diskutabilním aktivitám (dráhy na čtyřkolky, obory apod.). Námi prováděná managementová opatření vedou nejen k doložitelnému zvyšování druhové rozmanitosti (floristické průzkumy, monitoring motýlů), ale mají dopad i na chování obyvatel, byť pomalý.

V interpretaci místního dědictví se snažíme upozorňovat i na zdánlivě všední prvky v krajině. Takový starý lom je plný geologických i floristických zajímavostí a většinou bývá opomíjen. Vhodným zpřístupněním se může stát dokonce cílem vycházek. Obnova Zlatého vrchu pastvou a odstraněním náletů nebo znovuoživení Bečovské botanické zahrady vedly zcela jednoznačně k nárůstu turistiky.

Unikátní Bečovská botanická zahrada pochází z 1. poloviny 20. století a původně byla zaměřena na vysokohorské rostliny. Nevyužita 60 let chátrala, až pozemkový spolek zahájil rekonstrukci a postupné otevírání veřejnosti. Pro návštěvníky je k dispozici prohlídkový okruh s řadou zajímavých listnatých a jehličnatých dřevin, drobné osvětové ekocentrum a genofondový sad ovocných dřevin Slavkovského lesa. Územím vede naučná stezka Nad řekou. Pro děti a mládež je k dispozici volnočasový areál. Každoročně pořádáme několik kulturních a společenských akcí pro veřejnost. V současnosti se rozběhla rekonstrukce cestní sítě a sbírkových oddělení.

O vysoce hodnotné území Zlatý a Šibeniční vrch se zastoupením přírodních i kulturních prvků (louky, pastviny, mokřady a zarůstající rybníky, skalní výchozy i opuštěný lom) náš spolek pečuje prostřednictvím sečí, pastvy ovcí a likvidace náletových dřevin. Zároveň jsme ho zpřístupnili systémem značených pěších tras a umístěním mobiliáře včetně informačních tabulí. V rámci programu Blíž přírodě jsme zastřešili a stabilizovali bývalou katovnu, která nyní slouží turistům a návštěvníkům. V budoucnu plánujeme postavení rozhledny na Zlatém vrchu.

Cech sv. Víta je rozsáhlé vojenské cvičiště, v současnosti přechodně chráněné. Ochrana kvůli výskytu jednoho z nejvzácnějších evropských motýlů hnědáska chrastavcového spočívá v mozaikové seči a vyřezávání náletu. Pro veřejnost je tu okružní stezka a několik altánů a vyhlídek. Další turistické zázemí se buduje.

Naši činnost z poloviny podporují granty a dotace, druhou polovinu získáváme vlastní hospodářskou činností (údržbou veřejné zeleně, budováním naučných stezek, ošetřováním dřevin a projekční činností). Před rokem 2000 nebyla území prakticky navštěvována, dnes přicházejí řádově tisíce lidí za rok a stala se i cílem procházek místních obyvatel. Hlavně pro podnikatele v pohostinství bude přínosem zajištění delšího pobytu turistů. Předpokládáme, že postupně zřídíme zázemí pro celodenní pobyt a přespání, které by umožnilo mezi jednotlivými lokalitami nejen putovat, ale i provádět pozorování 24 hodin. Ačkoli mezi naše partnery patří obce, místní akční skupina Náš region, svazek obcí Slavkovský les pro obnovu venkova, Cesta z města, o.s., Správa státního hradu a zámku Bečov, soukromí pozemkoví vlastníci i zemědělské družstvo a také Lesy ČR, Správa CHKO Slavkovský les a AOPK ČR, snaha o výhodné lokální ekonomické vazby a udržitelnost se zatím prosazuje jen velmi těžko.

Jiří Šindelář
zocsopberkut(zavináč)seznam.cz, www.zocsopberkut.cz

PS Hády

• založen v roce 2000 při  ZO ČSOP Hády
• působí na Hádech u Brna
• hlavní činnost: revitalizace vápen cového lomu, údržba přírodně cenných území, ochrana vzácných druhů, ekologická výchova
• 18,5 ha ve vlastnictví, 9,2 ha  v nájmu, péče o dalších 10 ha
• 8 členů, 2 zaměstnanci dohromady na necelý 1 úvazek

Pečujeme o lokalitu významně ovlivněnou těžbou vápence, jež zde probíhala téměř celé 20. století až do konce 90. let. Nacházejí se tu přírodní památky Kavky a Velká Klajdovka, významné krajinné prvky Odvaly, Pod Hády a Růženin lom. Přímo sousedí s národní přírodní rezervací Hádecká planinka a CHKO Moravský kras. Dohromady jde o lokalitu evropského významu systému Natura 2000 s názvem Jižní svahy Hádů. Staráme se o ni společně s občanským sdružením Rezekvítek.

Původním vlastníkem lomu je firma Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost, díky jejíž vstřícnosti jsme se stali majiteli některých částí a současně nám některé další za symbolickou cenu pronajímá. Péči se nám daří zajišťovat díky podpoře Jihomoravského kraje (management přírodních památek) a statutárního města Brna (péče o významné krajinné prvky). V dílčích problémech (např. odstraňování skládek, likvidace náletů invazních dřevin či jednorázové náhradní výsadby na obecních pozemcích) úspěšně spolupracujeme i s úřady dotčených městských částí (Líšeň, Maloměřice-Obřany a Vinohrady). Další finanční prostředky získáváme z grantů (např. program rozvoje pozemkových spolků koordinovaný ČSOP, evropské dotace atd.) či darů.

Téměř vytěžený vápencový lom byl částečně rekultivován, a to dvěma způsoby. Příkladem klasické rekultivace je jámový lom Džungle, jenž byl zavezen různým zbytkovým materiálem, překryt vrstvou zeminy a poté zde proběhla výsadba stromů, která se však vzhledem k velké vodopropustnosti navážky příliš neuchytila a dno lomu tak zarostlo především ruderálními druhy. Naopak další hádecký lom obdobného stáří a charakteru, tzv. Růženin, byl obnoven metodou řízené sukcese (neboli řízeným zarůstáním) a druhová bohatost je tu mnohonásobně vyšší.

Přírodně cenné lokality na Hádech se snažíme využít pro environmentální výchovu a také pro šetrnou turistiku. Vznikly zde tři terénní výukové trasy (Kavky, Růženin lom a geologická trasa Otisky času), na kterých ve spolupráci s Lipkou - školským zařízením pro environmentální vzdělávání představujeme žákům a studentům místní živou i neživou přírodu. Na Kavkách a v Růženině lomu dvakrát ročně pořádáme dny otevřených dveří pro ostatní zájmové skupiny. S našimi průvodci tak Hády pozná zhruba tisícovka návštěvníků ročně. Vybudovali jsme i naučnou stezku Hády a údolí Říčky, jež širokou veřejnost na 17 panelech informuje o přírodních i historických zajímavostech tohoto území.

Ukončení těžby na jedné straně umožnilo využití hádeckého lomu pro šetrnější lidské aktivity, na druhé straně však jeho zpřístupnění znamenalo i jiné negativní vlivy, jež se zde během těžby neobjevovaly. Jedná se především o vandalismus v různých podobách (ničení informačních panelů, povalových chodníků, zábradlí a vyhlídkových plošin či zárodky skládek). Problémem je i skládání kamenných nápisů a obrazců. Toto tvůrčí úsilí v principu samozřejmě není žádnou zavrženíhodnou činností. Na Hádech však často vzniká v částech lomových etáží náležejících do naturové lokality Jižní svahy Hádů, na kterých došlo v rámci rekultivace k výsevům suchomilných druhů. Nápisy a ornamenty tyto výsevy překrývají, případně obsazují plochy primárně určené k šíření výše uvedených rostlin.

Další části lomu, jež nejsou z hlediska ochrany přírody příliš zajímavé, se snažíme zatraktivnit jinými způsoby. V Džungli jsme v květnu letošního roku začali chovat čtyři lamy alpaky, aby spásaly zdejší travnaté porosty.

Současně je využíváme pro výukové programy určené především dětem. Uvědomujeme si, že se nejedná o původní druh a jeho chov v našich podmínkách může být diskutabilní. Nabízíme lamatrekking - procházky s lamou po Hádech. Lamy jsou zvědavá stvoření a na vycházky chodí velmi rády. Vést lamu na vodítku je úžasný zážitek. Zvířata jsou ochočená a zvladatelná i pro větší děti. Vycházka se dá spojit s některým ze zážitkových programů přímo v Lamacentru. Lom Džungle skýtá neomezený prostor pro romantické večery s plápolajícím ohněm táboráku pod skalními stěnami. K dispozici je přístřešek proti dešti, dřevo, elektřina a velmi kvalitní minerální voda z místního pramene. To vše přímo v Brně, a přesto daleko od civilizace.

Václav Izák
Vaclav.Izak(zavináč)seznam.cz, www.psh.ecn.cz, www.lamacentrum.wbs.cz