Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Lenka Kulišťáková: Studovala jsem krajinu Mikulovska-Falkensteinska


Lenka Kulišťáková, č. 1/2008, s. 29

Pátý ročník soutěže diplomových prací se vztahem k životnímu prostředí Jihomoravského kraje vyhlásil pro Jihomoravský kraj Ekologický institut Veronica v roce 2007. S prací Krajinářská studie komponované krajiny Mikulovska-Falkensteinska vyhrála absolventka oboru Zahradní a krajinářská architektura ze Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Práci je možné najít na stránkách www.mendelu.cz (zadáním jména do řádku: lidé na MZLU).

Čeho se týkala vaše magisterská práce?

Práce se zabývala krajinou známou pod názvem Mikulovsko-Falkensteinsko a odvíjela se od terénních průzkumů, studia historických map, archiválií, různých publikací a analýzy místních názvů. Velká část práce se týkala vývoje a definování hodnot kulturně-historické krajiny. Zajímavé bylo téma drobných sakrálních objektů a hodnocení rozdílů využívání krajiny v Rakousku a na Moravě.

Co zajímavého jste objevila o sakrálních stavbách v krajině?

Všechny sakrální objekty nacházející se v krajině již na konci 18. století byly charakteristicky umísťovány tak, aby od nich byl vidět kostel, svatý kopeček a jiný drobný sakrální objekt. Například bylo typické, že od kříže u cesty byl vidět předchozí a následující kříž v linii této komunikace. Drobné sakrální objekty umístěné později již tyto charakteristiky neměly. Samotným a velkým tématem je však i Svatý kopeček u Mikulova.

Zjistila jste nějaké rozdíly mezi krajinou Rakouska a Moravy?

S ohledem na přírodní podmínky, které hospodaření v krajině determinují, se obě území jevila velmi podobná. Podíl jednotlivých typů využití území v určitých přírodních podmínkách byl přibližně stejný. Rozdíl však byl v krajinné struktuře, tj. velikosti jednotlivých ploch - nejčastěji orné půdy.

Rakouská strana území se díky drobné parcelaci pozemků jeví mozaikovitější. Ale při dalším pohledu je zřejmé, že množstvím ekologicky stabilnějších prvků, díky našemu přístupu k údržbě mimoprodukčních ploch v krajině, Rakousko převyšujeme.

Proč jste si vybrala zrovna krajinu Mikulovska-Falkensteinska?

Za prvé jsem tři roky studovala v nedaleké Lednici a sem jsem často jezdila na kole. A za druhé jsem měla možnost spolupracovat během studií na krajinném plánu Mikulova, takže to téma pak nějak samo vyplynulo.

Jakou ochranu krajiny jste navrhla ve své diplomové práci?

Výsledkem práce bylo vyjádření rámcových principů ochrany komponovaných krajin, týkající se zachování hmotných stop kulturně-historické krajiny, vizuálních a provozních vazeb a dominance významných sakrálních a profánních objektů. V neposlední řadě také zachování charakteristik kulturně-historické krajiny. Pomocí nástrojů GIS jsem se snažila vymezit území, která jsou nejčastěji vizuálně impaktovaná, a tudíž citlivější k zásahům narušujícím krajinný ráz. Význam práce vidím jednak v komplexním zhodnocení tohoto území, jednak ve využití nových přístupů a nástrojů hodnocení krajiny. Pro praxi by však bylo potřeba některé výsledky ještě upřesnit.

Rozhovor vedla Radka Jarušková

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu