Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Lenka Kulišťáková: Studovala jsem krajinu Mikulovska-Falkensteinska


Lenka Kulišťáková, č. 1/2008, s. 29

Pátý ročník soutěže diplomových prací se vztahem k životnímu prostředí Jihomoravského kraje vyhlásil pro Jihomoravský kraj Ekologický institut Veronica v roce 2007. S prací Krajinářská studie komponované krajiny Mikulovska-Falkensteinska vyhrála absolventka oboru Zahradní a krajinářská architektura ze Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Práci je možné najít na stránkách www.mendelu.cz (zadáním jména do řádku: lidé na MZLU).

Čeho se týkala vaše magisterská práce?

Práce se zabývala krajinou známou pod názvem Mikulovsko-Falkensteinsko a odvíjela se od terénních průzkumů, studia historických map, archiválií, různých publikací a analýzy místních názvů. Velká část práce se týkala vývoje a definování hodnot kulturně-historické krajiny. Zajímavé bylo téma drobných sakrálních objektů a hodnocení rozdílů využívání krajiny v Rakousku a na Moravě.

Co zajímavého jste objevila o sakrálních stavbách v krajině?

Všechny sakrální objekty nacházející se v krajině již na konci 18. století byly charakteristicky umísťovány tak, aby od nich byl vidět kostel, svatý kopeček a jiný drobný sakrální objekt. Například bylo typické, že od kříže u cesty byl vidět předchozí a následující kříž v linii této komunikace. Drobné sakrální objekty umístěné později již tyto charakteristiky neměly. Samotným a velkým tématem je však i Svatý kopeček u Mikulova.

Zjistila jste nějaké rozdíly mezi krajinou Rakouska a Moravy?

S ohledem na přírodní podmínky, které hospodaření v krajině determinují, se obě území jevila velmi podobná. Podíl jednotlivých typů využití území v určitých přírodních podmínkách byl přibližně stejný. Rozdíl však byl v krajinné struktuře, tj. velikosti jednotlivých ploch - nejčastěji orné půdy.

Rakouská strana území se díky drobné parcelaci pozemků jeví mozaikovitější. Ale při dalším pohledu je zřejmé, že množstvím ekologicky stabilnějších prvků, díky našemu přístupu k údržbě mimoprodukčních ploch v krajině, Rakousko převyšujeme.

Proč jste si vybrala zrovna krajinu Mikulovska-Falkensteinska?

Za prvé jsem tři roky studovala v nedaleké Lednici a sem jsem často jezdila na kole. A za druhé jsem měla možnost spolupracovat během studií na krajinném plánu Mikulova, takže to téma pak nějak samo vyplynulo.

Jakou ochranu krajiny jste navrhla ve své diplomové práci?

Výsledkem práce bylo vyjádření rámcových principů ochrany komponovaných krajin, týkající se zachování hmotných stop kulturně-historické krajiny, vizuálních a provozních vazeb a dominance významných sakrálních a profánních objektů. V neposlední řadě také zachování charakteristik kulturně-historické krajiny. Pomocí nástrojů GIS jsem se snažila vymezit území, která jsou nejčastěji vizuálně impaktovaná, a tudíž citlivější k zásahům narušujícím krajinný ráz. Význam práce vidím jednak v komplexním zhodnocení tohoto území, jednak ve využití nových přístupů a nástrojů hodnocení krajiny. Pro praxi by však bylo potřeba některé výsledky ještě upřesnit.

Rozhovor vedla Radka Jarušková

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu