VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Z pohledu terénních biologů i ochránců přírody představovalo letnění největšího moravského rybníka Nesytu jednu z nejvýznamnějších událostí roku 2007. V žádném případě neskončilo ekologickou katastrofou, jak zaznělo v mediální kampani rozpoutané odpůrci letnění.

Po více než 40 letech vytvořilo letnění optimální podmínky pro rozvoj vegetace obnažených rybničních den teplých oblastí (typ stanoviště 3130 podle směrnice 92/43/EHS) a vegetace jednoletých slanomilných trav. V porostech byly nalezeny četné druhy klasifikované jako ohrožené v expertním Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky, v právních předpisech národních (vyhláška č. 395/1992 Sb.; níže označeno symboly: § - ohrožený druh, §§ - silně ohrožený druh, §§§ - kriticky ohrožený druh) i mezinárodních (Bernská úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť). Z kriticky ohrožených druhů červeného seznamu (C1) se na dně Nesytu objevila bahenka šášinovitá (Heleochloa schoenoides; §§§), blešník úplavičný (Pulicaria dysenterica), kuřinka solná (Spergularia salina; §§§), solenka Valerandova (Samolus valerandi; §§§) a šťovík úzkolistý (Rumex stenophyllus), ze silně ohrožených (C2) komonice zubatá (Melilotus dentatus), kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia), ostřice žitná (Carex secalina; §§), rozrazil bažinný (Veronica anagalloides), rozrazil vodní (Veronica catenata), skřípinec Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) a žabník trávolistý (Alisma gramineum), z ohrožených (C3) jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum), krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa), sítina slanomilná (Juncus ranarius), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis) a šáchor hnědý (Cyperus fuscus). Ve velkém počtu se tu vyskytoval i merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides), donedávna považovaný za nezvěstný druh české flóry (A2).

Většina výše uvedených druhů dlouhodobě přežívá v rybničním bahně ve formě semen, kde tvoří tzv. semennou banku. Ta se obnovuje v několikaletých intervalech při vypuštění nebo vyschnutí rybníka, kdy z uložených semen vyroste nová generace rostlin. Právě letnění v roce 2007 vytvořilo pro většinu uvedených druhů mimořádně příznivé podmínky, a tak se na obnaženém dně Nesytu objevily některé druhy rostlin, které nebyly dlouho pozorovány nebo se při částečných letněních v letech 1995 a 2003 objevily jen v malých počtech. Současný hojný výskyt vodních ptáků umožnil šíření těchto druhů na další lokality, a tak posílil naději, že se dlouhodobě udrží v české krajině.

Letněný rybník Nesyt vytvořil rovněž významné stanoviště pro hnízdění a průtah mokřadních ptáků. Bylo zde zaznamenáno hnízdění pěti druhů bahňáků, a to asi patnácti párů čejky chocholaté (Vanellus vanellus), nejméně deseti párů kulíka říčního (Charadrius dubius), dvou až tří párů vodouše rudonohého (Tringa totanus; §§§), dvou párů pisíka obecného (Actitis hypoleucos; §§), a dokonce dvou až tří párů tenkozobce opačného (Recurvirostra avosetta; §§§), který zde zahnízdil poprvé od roku 1961. Právě bahňáci patří u nás i v celé Evropě k nejvíce ubývajícím druhům ptáků a hnízdění v uvedených počtech lze pokládat v rámci České republiky za významné. Z dalších hnízdičů letněného Nesytu lze jmenovat šest párů husy velké (Anser anser), jeden pár rybáka obecného (Sterna hirundo; §§) nebo až několika desítek párů slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula; §§).

Po celou sezonu se na Nesytu vyskytovalo také značné množství protahujících a nehnízdících ptáků, kteří tak reagovali na vynikající stanovištní podmínky a potravní nabídku. Zdržovalo se zde stále aspoň 1 500 racků chechtavých (Larus ridibundus). Obsazeno bylo tradiční letní shromaždiště hus velkých a koncem července zde bylo napočteno téměř šest tisíc ptáků. U tří druhů byly zjištěny historicky nejvyšší počty na území České republiky: bylo to 444 jedinců vodouše bahenního (Tringa glareola), 115 jedinců vodouše šedého (T. nebularia) a 340 jedinců racka malého (Larus minutus). Další téměř dvě desítky druhů bahňáků byly pozorovány ve velkých počtech nebo jako vzácní zatoulanci. Podobně u kachen byly zjištěny mimořádně velké počty, např. až 1 600 jedinců čírky obecné (Anas crecca; §), asi 1 000 jedinců kachny divoké (A. platyrhynchos), až 900 jedinců lžičáka pestrého (A. clypeata; §§) a až 425 jedinců kopřivky obecné (A. strepera; §). Kromě toho se na rybníce vyskytlo i mnoho skutečných faunistických vzácností jak mezi mokřadními ptáky, tak mezi dravci, kteří na Nesytu pravidelně lovili. Díky letnění se stal Nesyt v sezoně 2007 ornitologickou lokalitou evropského významu. Letnění zároveň připomnělo velký biologický potenciál Lednických rybníků, který se může výrazněji projevit pouze v případě jejich šetrnějšího obhospodařování.

Letnění Nesytu zároveň nemělo výrazný negativní vliv na vodní bezobratlé živočichy. Ačkoli došlo k částečné redukci fauny dna, na základě dosavadních hydrobiologických poznatků konstatujeme, že obnova fauny bezobratlých bude velmi rychlá a že v letech následujících po letnění lze očekávat dokonce nárůst její biomasy a zvýšení její druhové diverzity.

Při vědomí uvedených faktů si dovolujeme tvrdit, že letnění rybníka Nesyt v roce 2007, naplánované jako nástroj péče o toto zvláště chráněné území, jednoznačně splnilo svůj účel. V žádném případě neskončilo ekologickou katastrofou, jak tvrdili v mediální kampani, kterou sami rozpoutali a přiživovali, odpůrci letnění, mj. nájemce části Lednických rybníků, s.r.o. APH-rybníky Břeclav. Řada argumentů odpůrců letnění byla pochybná, vytržená z kontextu, ba dokonce lživá. Vysvětlení tohoto nekorektního a neslušného jednání spatřujeme zejména ve skutečnosti, že letnění bylo prvním opatřením vyplývajícím z nového plánu péče o Lednické rybníky, zpracovaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, který byl pro nájemce méně výhodný a měl je připravit o část zisků z využívání státního majetku. Bylo tedy v zájmu firmy APH-rybníky, pokusit se omezit platnost nového plánu péče a znovu na této biologicky mimořádně cenné lokalitě pokračovat v intenzivnějších způsobech hospodaření, které zde v posledním desetiletí praktikuje a jež poškozují diverzitu mokřadních rostlin a volně žijících živočichů.

Současný plán péče o národní přírodní rezervaci Lednické rybníky je zpracován tak, aby rybníky sloužily především k ochraně biodiverzity. Je to pochopitelné a správné, neboť rybníky jsou v majetku státu a ve správě Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Apelujeme proto na striktní dodržování současného plánu péče i v dalších letech. Pravidelné letnění jednoho z Lednických rybníků v každé sezoně a menší intenzita hospodaření má zásadní význam pro hlavní předměty ochrany na této lokalitě - mokřadní ptáky a rostliny. Zároveň nepovažujeme za vhodné, aby byla k dalšímu jednání o hospodaření na Lednických rybnících přizvána firma APH-rybníky Břeclav, která svou kampaní hrubě poškodila nejen pronajímatele, Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, ale celou ochranu přírody v České republice.

V Brně, 11. ledna 2008

Mgr. Jan Sychra, hydrobiolog a ornitolog (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno)

Ing. Jiří Danihelka, Ph.D., botanik (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno)

Doc. RNDr. Vít Grulich, CSc., botanik (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno)

Ing. David Horal, ornitolog (předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, Brno)

RNDr. Michal Horsák, Ph.D., zoolog (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno)

RNDr. Josef Chytil, Ph.D., ornitolog (Ornitologická stanice Muzea Komenského v Přerově)

Doc. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., botanik (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno)

Prof. RNDr. František Kubíček, CSc., hydrobiolog (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno)

RNDr. Jan Květ, CSc., botanik a ekofyziolog, předseda Českého národního komitétu programu MAB, dopisující člen Rakouské akademie věd (Ústav systémové biologie a ekologie, v.v.i., Třeboň)

RNDr. Petr Macháček, CSc., ornitolog (Regionální muzeum v Mikulově)

Mgr. Jan Roleček, Ph.D., botanik (Ústav botaniky a zoologie PřF MU, Brno)