VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Jak je k silničním alejím přistupováno z hlediska dopravního? Oslovili jsme namátkou vybrané správní, kontrolní a výzkumné organizace, které jsou za silniční stromoví zodpovědné. Zajímalo nás, kolik stromů kolem silnic stojí a v kolika případech byl strom prokazatelně příčinou dopravní nehody.

Návrh ke kácení podává příslušný orgán Policie ČR anebo po projednání s ním vlastník dálnice, silnice a místní komunikace. Kácení dřevin u pozemních komunikací upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Podle § 15 tohoto zákona silniční vegetace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.

Až do reorganizace státní správy v roce 2002 silnice spravovaly okresní silniční správy. Se zrušením okresů přešly silnice I. třídy do kompetence Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které původně spravovalo pouze dálnice. O silnice II. a III. třídy se nyní stará Správa a údržba silnic daného kraje.

Kolik máme silničních alejí?

Situaci alejí kolem silnic II. a III. třídy jsme zjišťovali v Moravskoslezském kraji. Evidence silniční zeleně zde není vedena údajně pro nedostatek finančních prostředků.

Jak si téma alejí stojí v oboru dopravy, bylo patrné i z dalších krátkých rozhovorů. ŘSD nedovedlo sdělit, kolik alejí kolem silnic I. třídy spravuje, a odkázalo nás na jednotlivé krajské správy ŘSD. Podle neoficiální informace jsou silnice I. třídy v ČR alejemi doprovázeny na 300 km. Kolem dálnic lze najít maximálně roztroušené drobné stromy a keře.

Centrum dopravního výzkumu v Brně evidenci stromořadí nevede a badatelsky téma nezpracovává. Bylo zřejmé, že na oslovených pracovištích nepracuje odborník, který by se tématem silničních stromořadí zabýval.

Strom dopravní překážkou

V odpovědi na otázku, v kolika případech se strom stal příčinou dopravní nehody, jsme byli několikrát odkázáni na policejní protokoly, v nichž by se musel dohledat případ od případu. O evidenci nehodovosti způsobené stromy nikdo z oslovených nevěděl. Skutečnost, že jsme statistiku nehodovosti nakonec pohodlně našli na webu ministerstva vnitra dokládá, že s ní asi nikdo nepracuje.

Zpráva ministerstva vnitra za rok 2007 uvádí, že ze souhrnného počtu 182 736 dopravních nehod šlo ve 26 600 případech o srážku s pevnou překážkou. A to bez bližšího určení, zda šlo o tzv. jinou překážku (oplocení, násep, nástupní ostrůvek apod.) nebo o kolizi se stromem či svodidlem. Z celkového počtu 1 123 úmrtí způsobených dopravní nehodou bylo 199 úmrtí zapříčiněno srážkou se stromem (tj. 17,7 %). Zpráva výslovně uvádí, že počet úmrtí po kolizi se stromem se oproti roku 2006 o třetinu zvýšil.

Podle sdělení České inspekce životního prostředí (ČIŽP) však může být kolize se stromem spojena ještě s dalšími okolnostmi. Suchá větev ze stromu spadla a usmrtila dva mladíky, kteří v den řádění orkánu Kyrill v obci Vestec jeli do hospody pro bečku piva. V kauze kácení alejí na Vysočině si ČIŽP vyžádala policejní protokoly nehod mezi obcemi Třešť a Růžená. Mezi příčinami byl třikrát uveden náraz do stromu, jednou do mostku. Ve zbytku případů protokol uváděl „telefonoval při jízdě, vjel do zatáčky nedovolenou rychlostí, ladil rádio…“

Jinde policie Moravskoslezského kraje navrhovala kácení celkem 300 stromů. Projednání s ČIŽP dospělo k maximu 30 odůvodněných případů, v nichž byly stromy v kritických místech nakonec skáceny.

Označení stromů jako viníků dopravních nehod je tedy přinejmenším diskutabilní. Co však stromy přivozují, je tragická fatálnost nehod. Podle některých názorů ji lze mírnit technickými opatřeními, jakými jsou svodidla a značky zpomalující rychlost. V Evropě jsou běžné i speciální značky v kritických místech opakované kolize se stromem. Takto mohou být vybaveny silnice II. a III. třídy, nebezpečí však stoupá především u silnic I. tříd. Návrhová rychlost na těchto rychlostních tazích činí 90 km s horním omezením 130 km. Jelikož jimi prochází dálková a mezinárodní přeprava, je podle odborníků z oblasti dopravy nereálné očekávat ochotu ke snižování rychlosti.

Kroky MŽP

MŽP na konci února 2008 vydalo metodický pokyn, který mj. obsahuje vzory dokumentů a schéma vysvětlující administrativní postup. Zdůrazňuje možnost obcí vydat rozhodnutí o předběžném opatření, kterým lze výkon kácení pozastavit z důvodu nutného odborného vyhodnocení zákonem chráněných zájmů. Tím se vypořádává s nebezpečím 15denního prodlení.

V reakci na zvýšenou pozornost silničním alejím od zimy 2007 vypsalo MŽP výzkumný záměr na zpracování pasportizace dřevin kolem silnic II. a III. třídy. Kdo se stane jeho zpracovatelem, bude známo během jara 2008.