VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

V polovině září minulého roku (2007) obdržel odbor životního prostředí naší „trojkové“ obce Holešova oznámení o kácení dřevin v ovocných silničních stromořadích (jiná se u nás téměř nenacházejí) podél jedenácti úseků státních silnic (cca 80 km cest II. a III. třídy). Rozsah kácení byl popsán touto větou: „Jedná se o přestárlé a suché stromy.“

Jako jediný obeslaný orgán ochrany přírody náš úřad zjistil, že je příslušným orgánem pouze v několika málo úsecích, proto písemnost podle správního řádu postoupil dalším příslušným orgánům (obcím) v počtu 14. Sám ve svých úsecích zahájil v 15denní lhůtě správní řízení o omezení nebo zákazu kácení dřevin rostoucích mimo les podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Povolení ke kácení bylo vydáno začátkem ledna 2008 na základě doplněných náležitostí a vyznačení kácení v terénu. Pro složitost případu byla využita tříměsíční lhůta pro vydání rozhodnutí. Povolení bylo podmíněno výsadbou podél vybraných úseků silnic. Z jednání během řízení, která byla, nutno dodat, poměrně korektní a věcná, vyplynuly zajímavé okolnosti.

Vlastník

Pojem „vlastník“, se kterým počítá zákon č. 114/1992 Sb., nepočítá s tím, že správci silnic nemají dořešené nejen vlastnictví samotné, ale ani kompetence pro správní řízení mezi krajem a zřízenými organizacemi. Ve chvíli, kdy z jednání vyplynulo, kdo vlastně má podávat oznámení o kácení - zda vlastník silnic, kterým je kraj, nebo zřízené ředitelství silnic nebo soukromá společnost správy a údržby silnic nebo její místní pracoviště - se teprve rekognoskací potenciálních úseků pro novou výsadbu zjistilo, že velká část silničních stromořadí roste (často i s asfaltem) na pozemcích desítek jiných soukromých vlastníků.

Náhradní výsadba

Podle nám doporučené interpretace zákona 114/1992 Sb. nelze v případě řízení vyvolaného na základě ohlášky uložit náhradní výsadbu - lze pouze omezit nebo zakázat kácení. Chceme-li chránit stromořadí jako jednotný vegetační prvek, a ne jako soubor jednotlivých stromů, pak nám zákon příliš nepomáhá. ÚSES popisuje běžná stromořadí pouze jako interakční prvek bez zásadní hierarchické hodnoty (nejsou základním stavebním prvkem, nýbrž doplňkem), takže v argumentaci je nepoužitelný. Vyhlášení významného krajinného prvku (VKP) předpokládá, že účastníkem řízení je logicky opět vlastník pozemku, a to se opět ocitáme v kruhu. Kácení podle selského rozumu povolíme, ale za podmínky obnovy stromořadí jako prvku významného z pohledu krajinného rázu. Ale krajinný ráz intenzivní agrární krajiny nám příliš neprospívá.

Správní rozhodnutí zpravidla určuje počet stromů náhradní výsadby. Tvar výsadby by se měl řídit příslušnou biotechnickou normou. Jakou normu má orgán ochrany přírody uplatňovat u silničních stromořadí? Sadovnickou (100 stromů = 300 000 Kč)? Lesnickou (100 stromů = 15 000 Kč)? Silničářskou (0 stromů = 0 Kč). Nějakou jinou? Ovocnářskou? Závěry rostlinolékařské zprávy by byly patrně definitivní (15 000 Kč = 0 stromů).

Obnova stromořadí dle schváleného projektu

Ideální je držet se „obnovy stromořadí dle schváleného projektu“. Má to ovšem také svá úskalí. Silničář se s projektantem a orgánem ochrany přírody zatím neumí domluvit, jak má nová výsadba podél cest vypadat. Dotčené orgány a organizace přitom výsadbu v zásadě nevylučují! Žádný z oborů (dopravní inženýrství, dopravní policie, sadovnictví, krajinná architektura, ekologie krajiny) ovšem nedisponuje měřeními, analýzami, statistikami a poznatky, které dokáží specifikovat parametry, účelnost, udržovatelnost či krajinný význam silničních stromořadí.

Kolik nehod zapříčinily stromy? Které jsou kritické úseky? Jaká je konfigurace kritických situací? Jaký druh dřeviny je relativně nejbezpečnější? Jaká je jejich opravdová protierozní funkce? Jaká dimenze stromořadí je typická pro daný krajinný ráz? Otazníků je mnoho. Při konkrétních jednáních neznají přizvaní specialisté odpověď a úředníkům chybí podklady pro rozhodnutí, případně zadání objednávky.