VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Ukázkovými městy, v jejichž okolí se nalézají mohutné staré aleje, jsou Kamenice nad Lipou a Počátky (kraj Vysočina). Převážně se jedná o aleje neovocné, což je dáno přírodními podmínkami. Typickým stromem Kamenicka byla od nepaměti bříza, která prolínala lesními porosty i zemědělsky využívanou krajinou. Místní obyvatelé k ní měli pevné citové pouto. V současnosti jsou však březové aleje spíše výjimkou.

Význačným vegetačním prvkem je alej vedoucí na zalesněný vrch Bradlo na jižním okraji Kamenice nad Lipou. Původně zde bylo pohanské pohřebiště, později městský hřbitov. Cestu na lesní hřbitov lemují spolu s modřínovou alejí výklenkové kapličky křížové cesty. Alej byla vysazena v roce 1835 na základě rozhodnutí majitele panství z rodu Geymüllerů, který měl tento proměnlivý jehličnan v oblibě. Modříny jasně vymezují cestu vedoucí na hřbitov, nenásilně ji oddělují od okolního lesa a citlivě dokreslují atmosféru křížové cesty - kulturní památky.

Významnou krajinnou dominantou severozápadně od Kamenice nad Lipou je památná lipová alej vedoucí od Dráchova k Heřmani. K jejímu vysázení došlo v roce 1848. Alej sloužila jako vycházkové místo panstva od hospodářského dvora Heřmaň k vesnici Dráchov. Svou funkci plnila až do počátku 20. století, kdy sloužila jako městské korzo pro nedělní procházky. V 90. letech 20. století byl kolem Kamenice nad Lipou vybudován silniční obchvat, který město oddělil od okolní krajiny. Přístup k aleji se tímto zásahem značně ztížil. Z aleje se otevírá nádherný výhled na siluetu kamenického zámku i celého města. Cesta, kterou alej lemuje, je málo používaná a snad díky tomu zůstaly dřeviny zachovány v dobrém stavu. V roce 1995 byly stromy vyhlášeny za památné. Během let 1998-2002 došlo k jejich ošetření a dosadbě. Alej v délce 2,2 km dnes tvoří 437 stromů. Kromě starých a nově vysázených lip jsou zde starší exempláře javorů horských, ořešáků černých a trnovníků akátů, které byly nevhodně vysázeny na počátku 20. století.

Dalším výrazným krajinným prvkem Kamenicka je modřínová alej severovýchodně od města vedoucí k hájovně Johanka, odkud pocházela matka hudebního skladatele Vítězslava Nováka. Alej byla vysazena v roce 1835 v počtu 118 stromů. Dnes je dlouhá 1,3 km a tvoří ji 120 modřínů. Výsadba je hustá, situovaná v těsné blízkosti vozovky. V 50. letech 20. století byly těsně podél stromů položeny inženýrské sítě, které stromům značně uškodily. V současnosti se uvažuje o zapsání aleje mezi významné krajinné prvky. Na druhové skladbě je čitelná myšlenka majitele panství, jenž nechal alej vysadit jako přístupovou cestu k městské hájovně a k lesům.

Počátecko se dle stanoviska České lesnické společnosti pyšní jednou z nejdelších modřínových alejí v České republice. Alej byla vysazena od Počátek směrem ke vsi Kaliště roku 1908 z důvodu lepší orientace pocestných. Na každou stranu od Počátek vedla dříve jiná alej. Tříkilometrová modřínová alej na Kališťské cestě zůstala zachována ve výborném stavu díky nízké frekvenci provozu. Po levé straně roste 225 a po pravé straně 186 stromů. Byla dosázena i jinými typickými druhy Českomoravské vysočiny (javor horský, lípa srdčitá aj.), ale zachovává si charakter modřínové aleje. V roce 1997 byla vyhlášena městským úřadem Počátky významným krajinným prvkem.

Promyšlenost výsadby alejí Kamenicka a Počátecka nutí návštěvníky k zamyšlení. Jejich úplné vymizení by mělo negativní dopad nejen pro ekosystém, ale i pro genius loci a estetickou kvalitu dané krajiny. Zachování a další rozvoj nemohou být chápány pouze z pozice dopravy, jak k tomu dnes mnohdy dochází.

Ing. Dana Prokopová - Katedra zahradnictví a krajinářské architektury, Česká zemědělská univerzita v Praze