Čtení na tyto dny

Návštěva ze souhvězdí višně

Nad ránem s bouřkou přistály
i ty nezralé
Zářily
jako vltavíny
s křišťálovou peckou uvnitř

Scifisté samozřejmě spali
jako když je
do hvězd hodí
my jsme samozřejmě spali
jako když nás
do hvězd hodí
a hvězdy samozřejmě spaly
jako když je
do lidí hodí

Tak byla budoucnost
zase jen ve hvězdách
a lidech

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Sněženka předjarní – populace přesazených rostlin


Martina Brodská, č. 2/2008, s. 27

Již před výstavbou novomlýnských nádrží bylo zpracováno mnoho studií a odborných posudků, v nichž si neodpovídají ani závěry odborníků stejných vědních disciplín. Nebylo jednoduché vytvořit ucelený názor na budoucí vliv nádrží na blízké okolí. S rozdílnými argumenty přicházeli rybáři, zoologové i botanici. Každý s jinými požadavky se snažil zachránit, co se jen dalo. Tragické následky výstavby vodního díla pro zdejší společenstva zmírňují snad jen úspěchy lidí, jimž nebyl osud zdejší unikátní přírody lhostejný.

V rámci akce Dno bylo v roce 1984, tedy před více než dvaceti lety, kromě velkého množství ladoněk vídeňských (Scilla vindobonensis) a bledulí letních (Leucojum aestivum), přesazeno také přes 29 000 sněženek předjarních (Galanthus nivalis). V daných podmínkách šlo o velmi namáhavou práci a pouze díky obětavosti a vynaloženému úsilí mnoha odborníků i dobrovolníků se podařilo zachránit alespoň zlomek těchto vzácných rostlin doslova před utopením. Území, na němž se všechny tyto rostliny před výstavbou a napuštěním nádrží vyskytovaly, bylo natrvalo zaplaveno. Pouze přesadba mohla znamenat naději na přežití pro takové množství jedinců jednotlivých chráněných druhů našich rostlin.

Sněženky byly převezeny na několik míst v okolí plánované nádrže a zde následně vysazeny. Významnou lokalitou se stal lesní porost jihozápadně od obce Pasohlávky, který svým jižním okrajem přímo přiléhá k odvodňovacímu kanálu podél severní hráze horní nádrže vodního díla Nové Mlýny.

V časném jarním období je zde sněženka jedinou rostlinou, která svými jasně zelenými listy oživuje půdu ještě místy pokrytou zbytky sněhové pokrývky. Je tedy velmi lehce rozpoznatelná a její výskyt lze přehledně sledovat. Po prvním průzkumu ve zmíněném lesíku v dubnu roku 2006 byly zjištěny dvě základní lokality výskytu sněženek, z nichž první, rozsáhlejší, se nacházela na jižním okraji lesního pásu. Druhá naopak ležela až na opačném konci lesního porostu. Avšak již druhý terénní průzkum, který byl proveden sedm dní po předchozím, nečekaně zjistil nejen zvýšené množství ploch, ale také počet osamocených trsů a zcela samostatně rostoucích jedinců.

Při mapování početního stavu sněženek na jejich nové lokalitě bylo prováděno sčítání jedinců na výzkumných ploškách o stálé velikosti, zjištění průměrného počtu jedinců na ploše 1 m2 a měření plochy jednotlivých rozsáhlých částí pokrytých kvetoucími rostlinami. Průměrný počet jedinců na 1 m2 byl 87,6, vyskytovaly se na ploše o celkové rozloze 1073,9 m2. Výsledný počet tedy činil přes 94 000 jedinců. Při srovnání se stavem v roce 1984, kdy bylo přesazeno přibližně 29 000 rostlin se jedná o víc než trojnásobek původního stavu.

Je však nutno podotknout, že tento stav je ve skutečnosti jistě vyšší vzhledem k tomu, že nebylo při používaných metodách možno započíst veškeré rostliny, jež se na dané lokalitě skutečně vyskytují. Jednoznačně lze říci, že výsadba byla oproti některým pesimistickým odhadům až neuvěřitelně úspěšná a tato lokalita, na níž se dříve prokazatelně žádné sněženky nevyskytovaly, je dnes z tohoto hlediska velmi významná. Přiložená fotodokumentace názorně dokládá, jakých výsledků se podařilo dosáhnout, ačkoliv se na záchraně rostlin podílela z větší části spíše neodborná veřejnost a dobrovolníci a rostliny byly navíc přenášeny přímo v průběhu vegetačního období.

Další vývoj krajiny v oblasti novomlýnských nádrží je možné pouze odhadovat. Prozatím vše nasvědčuje tomu, že pro ekology a ochránce přírody nejdůležitější chráněná území budou zachována v současném stavu, v případě střední nádrže zjevně neutěšeném. Avšak ostatní chráněná území v blízkosti nádrží vzhledem k relativně dobrému stavu plní funkce, kvůli nimž byla zachována a chráněna.

Martina Brodská

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu