Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Sinice a řasy na kůře stromů


Lenka Caisová, č. 2/2008, s. 27

Řasy, lišejníky a mechorosty, které je možné vidět na kůře stromů, se označují jako vegetace aerofytní (rostliny, které mají všechny orgány ve vzdušném prostředí) nebo epifytická (rostliny, které žijí přichycené na jiné rostlině). Pro tato společenstva je však daleko výstižnější méně známý výraz kortikolní vegetace (rostliny žijící na kůře stromů). O sinicové a řasové kortikolní mikrovegetaci je i v současné době známo poměrně málo souhrnných informací, stále je jedním z témat vědeckého výzkumu.

Řasoví zástupci kortikolní vegetace jsou nenápadné mikroskopické kokální nebo vláknité řasy. Přesto si jich na kůře stromů velice snadno všimneme. Populace těchto aerofytických řas vytvářejí různé odstíny zeleně, červeně až oranžově zabarvených skvrn celoročně přítomných na kůře stromů.

Zelené povlaky jsou tvořeny rozmanitým společenstvem převážně jednobuněčných (kokálních) typů zelených řas. Za nejznámějšího zástupce je považována zelená kokální řasa zrněnka. Tato nenápadná řasa je často prezentována ve cvičeních biologie základních a středních škol jako nejhojnější aerofytický zástupce řas.

Červený až oranžový povlak způsobuje zelená vláknitá řasa rodu Trentepohlia. Druh, který se objevuje na kůře stromů (Trentepohlia umbrina), se začal šířit již od 90. let 20. století. Poslední dva roky je možné načervenalé až zrzavé povlaky na kůře stromů vidět poměrně často kolem silnic, v sadech a na otevřených prostranstvích, a to i na listnatých druzích stromů, na kterých nebyly dříve pozorovány. Nápadné zabarvení způsobuje překrytí chlorofylu červenými pigmenty, karotenoidy, které by měly být jedním z možných způsobů ochrany řasy proti přezáření. Nabízí se tedy otázka, proč tyto karotenoidy nejsou přítomny i u ostatních kortikolních řas.

Kortikolní řasy potřebují ke svému životu dostatek světla, vlhkost vzduchu a dostupnost živin. Ale podle některých studií hraje značnou roli v jejich výskytu i struktura povrchu substrátu (v našem případě povrchu kůry). Šíří se pomocí vzdušných proudů, vody a zvířat (bezobratlí a ptáci). Je přitom zajímavé, že stromové druhy řas nebyly doposud zjištěny také z povrchu půdy.

Kromě zrněnky a druhu Trentepohlia umbrina, které ve společenstvu dominují, se zde vyskytují i jiné řasy, např. některé druhy kokálních zelených řas r. Trebouxia, ChlorellaChlorococcum. Trebouxia je nejen součástí kortikolní vegatace, ale zároveň patří k nejznámějším symbiontům lišejníků. Z vláknitých zelených řas zde najdeme např. zástupce r. Microspora nebo Klebsormidium. Ostatní skupiny řasové mikroflóry jsou u nás zastoupeny daleko méně.

Situace je ale zcela jiná v oblastech s tropickým a subtropickým typem klimatu. V tropech a subtropech je součástí kortikolní mikrovegetace poměrně velké množství druhů sinic a řas, které se v našich podmínkách vyskytují jen jako aerofyty na skalách, nebo je u nás vůbec nenajdeme.

Lenka Caisová
Botanický ústav AV ČR, Třeboň

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu