Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
V minulém čísle Veroniky jsme otiskli rozhovor s vítězkou soutěže diplomových prací se vztahem k životnímu prostředí Jihomoravského kraje. V kategorii bakalářských prací zvítězila Magda Pazderová s prací Optimalizace využití území z hlediska ekologické stability krajiny, návrh a realizace projektu. Autorka je studentkou oboru Ochrana a tvorba životního prostředí na Palackého univerzitě v Olomouci.
Můžete prosím stručně popsat obsah vaší práce?
Jednalo se o dva projekty na výsadbu stromů v okolí obce Újezd. Nejprve jsem zmapovala ekologickou stabilitu území, poté jsem vyhodnotila nápravu, zpracovala projekt na výsadbu stromů a následně ho zrealizovala. Dohromady bylo vysázeno 100 stromů a 200 keřů. Jednalo se o stanovištně původní druhy a ovocné stromy starých krajových odrůd. S výsadbou mi pomáhali kamarádi.
Proč jste si vybrala právě toto téma?
Prioritně jsem si splnila svůj sen a vysázela stromy podél jedné polní cesty. Chodila jsem kolem a vždycky jsem si přála, aby tam rostla alej, cítila jsem, že je to zapotřebí. Pak jsem se o to začala zajímat více. Když už jsem měla v hlavě plán, říkala jsem si, že by možná na to šlo napsat bakalářskou práci. Ale ještě jsem netušila, jestli by mi téma povolili ve škole. Vyšlo to, takže nakonec se mi podařilo skloubit příjemné s užitečným.
Jedním z mých vnitřních cílů bylo také, aby se práce stala návodem pro ostatní lidi.
Jaké cíle jste sledovala v jednotlivých částech projektu?
Podél polní cesty jsem sázela stromy hlavně proto, aby zůstala zachována. Jedná se o holou cestu mezi dvěma poli, kterou postupně rozorávají hospodářské stroje. Realizovala jsem interakční prvek navržený v místním územním systému ekologické stability.
Ovocnými stromy byla doplněna stárnoucí alej. Výsadbou keřového pásu mezi dvěma částmi obce jsem chtěla zabránit vzniku sněhových závějí, které v zimě komplikují dopravu. Šlo mi také o krajinný ráz uvnitř obce, například když jsme vysázeli ovocné stromy u dětského hřiště a dvě lípy vedle autobusové zastávky.
Jakým způsobem jste na projekt sehnala peníze?
Napsala jsem dva malé granty na Nadaci Partnerství do programu Strom života. Jednalo se dohromady o 40 000 korun.
Jakým způsobem se k vašemu záměru postavila obec?
Naprosto kladně. Pan starosta mi pomohl se sháněním mapovacích podkladů, také jsem od něj potřebovala souhlas s výsadbou, protože se jednalo převážně o pozemky obce. Obec také byla příjemcem grantu, já jakožto fyzická osoba bych o něj žádat nemohla. A nabídli mi další spolupráci. O stromy sice budu pečovat sama se svými kamarády, ale obec mi poskytne peníze například na objednání cisterny, která by stromy zalila.
Rozhovor vedla Radka Jarušková