Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Kroužkujeme čápy černé


Jiří Bartl, č. 2/2008, s. 30

Naše organizace ČSOP v Rousínově se zabývá mimo jiné také ornitologií a kroužkováním ptactva. Již několik roků sledujeme obsazené hnízdo čápů černých na okraji Rakoveckého údolí nad obcí Račice na Vyškovsku. Jejich mláďata po dohodě s kroužkovací stanicí také kroužkujeme.

V minulých letech bylo na hnízdě většinou po třech mláďatech, v loňském roce rekordních pět. Svědčí to o bohaté potravní nabídce v přírodním parku Říčky a v Rakoveckém údolí, kde se střídají vlhké louky, lesní potůčky i kulturní krajina kolem potoka Rakovce. V tomto regionu pamatuji hnízdění čápů černých již v roce 1950. Dnes je daleko početnější, v oblasti Drahanské vrchoviny hnízdí již několik párů.

Námi sledované hnízdo je ve starším smíšeném lese na modřínu vysokém 25 metrů. Vždy k němu leze profesionální lezec a spustí mláďata v plátěném pytli ke kroužkování. Za potravu slouží čápům černým především ryby, v menší míře žáby, plazi, větší vodní bezobratlí, zejména hmyz, řidčeji i drobní savci. Mláďata opouštějí hnízdo koncem července nebo v srpnu.

Čápi černí jsou výlučně tažní ptáci, kteří v září z našich krajů táhnou do zimovišť v subtropické Africe od Senegalu po Etiopii. Ptáci táhnou dvěma směry - jihozápadním přes Francii, Španělsko a Gibraltarský průliv, nebo směrem jihovýchodním přes Balkán, Turecko, Bospor a Dardanely do Egypta. Jen malá část letí na jih přímo přes Itálii a Středozemní moře. Na dlouhé cestě čeká čápy černé mnoho nástrah a v některých zemích bohužel i nezodpovědní lovci. U nás patří mezi zvláště chráněné živočichy, kteří jsou ozdobou naší přírody.

Jiří Bartl, ornitolog ZO ČSOP Rousínov

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu