Vstup pro předplatitele: |
(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)
Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody
Posvátná úzkost
slovanského obětiště
Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy
Směrovka: Král smrků 300 m
Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim
(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987)
Gaisler J., Zima J.: Zoologie obratlovců. Academia, Praha 2007, 692 stran, 176 obrazů. 495 Kč
Profesor Dr. Jiří Gaisler přišel v 60. letech 20. stol. na Katedru zoologie Přírodovědecké fakulty MU (tehdejší UJEP) v Brně s úkolem zajistit výuku zoologie obratlovců. Zoologie byla totiž od založení univerzity vedena spíše jako obecná; po r. 1945 zde vznikla zásluhou prof. Hraběte především vynikající hydrobiologická škola.
J. Gaisler brzy postřehl nutnost zajistit pro posluchače zoologie kvalitní učební texty. Proto sestavil nejdříve skripta, v r. 1978 uznaná za vysokoškolskou učebnici, na jejichž základě vydal v r. 1983 v Academii knižní Zoologii obratlovců. Na tehdejší dobu a omezený přístup ke světové literatuře byla vysoce kvalitní, nové proti dřívějším učebním textům byly zejména kapitoly fylogenetické, etologické i ekologické.
Prudký rozvoj zejména molekulární biologie, taxonomických metod, fylogenetických poznatků a potřeby praktického uplatnění zoologie (například v zajištění biodiverzity či ochraně přírody) stejně jako možnosti kontaktu se světovou vědou si automaticky vyžádaly revizi učebnice. Vzhledem k nutné specializaci se prof. Gaisler spojil s prof. Zimou a zpracovali učebnici novou, i když je v knize avizována jako 2. přepracované vydání. Spojení obou pracovníků se ukázalo jako mimořádně šťastné a každý, kdo se chce orientovat - a to nejen po stránce čistě odborné - v nejnovějších základních poznatcích o velké skupině obratlovců, má v knize ojedinělou možnost.
Odborné texty jsou přitom doprovázeny názornými obrazy K. Jelínka a J. Dungela. A jak praví výstižný text obálky, „předkládané informace mohou posloužit při posuzování ochrany přírody a životního prostředí“.
Karel Hudec