Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Znečištění ovzduší


Miroslav Kundrata, č. 3/2008, s. 1

O tom, že kvalita životního prostředí a zdraví populace jsou spojené nádoby, dnes už nikdo nepochybuje. V 80. letech symbolizovaly znečištění severní Čechy, dnes je to Ostravsko. Větší polovina populace je zde vystavena nadlimitním dávkám prachu a dalších škodlivin po více než 100 dnů v roce. V regionu se rozšiřuje další energeticky a dopravně náročná výroba, velmi rychle narůstá automobilová doprava a domácnosti se vracejí k vytápění nekvalitním uhlím s odkazem na zdražování plynu. Rozhodující průmysloví znečišťovatelé, ocelárny a koksovny, v posledních několika letech investovali do obnovy technologií naprosté minimum a řada provozů měla být už dávno nahrazena modernějšími. Přičte-li se k tomu ještě dálkový přenos znečištění z Polska, je výsledek nasnadě.

Ostrava zůstává černá a ordinace lékařů - specialistů na respirační alergie jsou čím dál víc přeplněné. Není divu, že si Bartovičtí a Radvaničtí, nejvíce postižení přímým vlivem ocelárny Arcelor Mittal, museli vynutit pozornost peticemi, demonstracemi a nakonec i žalobami. Téma zdraví a kvality prostředí dosud zůstávalo ve stínu boje proti nezaměstnanosti a přitahování investorů. S oživující ekonomikou a stoupající životní úrovní však postupně roste zájem lidí o to, v jakém prostředí vyrůstají jejich děti či jak kvalitní potraviny nakupují. Naše spotřebitelské návyky se zpožděním kopírují západoevropské sousedy.

Česká legislativa umožňuje zapojování občanů do rozhodování a lidé se naučili toho využívat. Nejdůležitější je přístup k informacím. Zákon o registru znečišťujících látek umožňuje každému nahlédnout, co a v jakém množství vychází z komínů nejbližšího podniku či teplárny. Občanská sdružení tato data ve zjednodušené formě zpřístupňují přes média těm z nás, kdo nemají čas nebo možnost trávit hodiny u internetu.

Velká část průmyslových podniků v praxi zavádí nejlepší dostupné technologie a chová se nadstandardně otevřeně a zodpovědně ke svému okolí. Například při návštěvě cementárny v Berouně či Mokré u Brna si už dnes málokdo vybaví, jak se ještě před deseti lety prohýbaly větve stromů pod nánosy prachu.

Všechna měření potvrzují, že významná část škodlivin v ovzduší pochází z dopravy a lokálních topenišť. Zatímco průmyslové znečištění jako občané přímo neovlivníme, o dopravě a způsobu vytápění svých domácností rozhodujeme sami!

Miroslav Kundrata

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu