Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Cementárny a životní prostředí. Rozhovor s Janem Hrozkem, ředitelem Českomoravského cementu


Jan Hrozek, č. 3/2008, s. 13

Českomoravský cement se ještě v polovině devadesátých let potýkal s kritikou obyvatelstva z bezprostředního okolí cementáren a lomů v Mokré a Berouně. Dnes se už stížnosti obcí na znečištění a prašnost neobjevují. Co všechno společnost pro zlepšení situace udělala a za jakých investic?

Investiční program, který směřoval do zlepšení ochrany životního prostředí, byl zahájen ještě před privatizací na počátku devadesátých let. Privatizace výrazně zjednodušila přístup k nezbytným finančním prostředkům i dostupnost nejlepší techniky. Za posledních 10 let Českomoravský cement investoval do strojů a zařízení, která zlepšují nebo chrání životní prostředí, téměř jednu miliardu korun. To znamená, že téměř třetina všech investic byla určena výhradně pro oblast životního a pracovního prostředí.

Realizace samotných investic však nebyla tím největším problémem. Mnohem obtížnější bylo získat zpět důvěru obyvatel okolních obcí a jejich představitelů. Přesvědčit je o tom, že se situace mění k lepšímu a že se nejedná o jednorázovou akci, nýbrž systematický proces. A skutečně se proces investic do ochrany životního prostředí od té doby nezastavil. Například letos v zimě jsme dokončili výměnu filtru chladiče rotační pece v Radotíně i v Mokré.

Pro investice do obnovy technologií musí domácí management získat souhlas zahraničního vlastníka. Jak těžké je prosadit ho v rámci holdingu HeidelbergCement?

Investice do obnovy technologií mají vždy dvě základní kritéria - hledisko finanční návratnosti a přínos ochraně životního prostředí. Nejlépe se pochopitelně prosazují akce, které splňují oba parametry, ale není to nezbytnou podmínkou. Ekonomika, životní prostředí a sociální odpovědnost jsou v naší společnosti spojené nádoby. V podstatě lze říct, že získat u našeho vlastníka schválení projektu na ochranu životního prostředí může být jednodušší než u projektu rozvojového.

Na jaké úrovni jsou technologie českých provozoven v porovnání s nejmodernějšími závody v západní Evropě?

V oblasti ochrany životního prostředí jsme vybaveni zařízeními, která podle integrovaného systému prevence a kontroly (IPPC) spadají do kategorie „nejlepší dostupná technika“. V tomto ohledu jsme s nejmodernějšími závody v západní Evropě plně srovnatelní a nejen že plníme veškeré emisní normy, často jsme výrazně pod emisními limity. Nicméně je jasné, že technický a technologický pokrok jde stále vpřed a například v měrné spotřebě paliva na tunu výrobku již existují lepší zařízení, než máme momentálně k dispozici v našich závodech.

Cementářský obor má z hlediska emisí specifické postavení. Jaké emise je pro vás nejtěžší eliminovat a jaké vidíte trendy do budoucnosti?

Emise při výrobě cementu mají dvojí původ. Jedna část emisí CO2 pochází z rozkladu vápence, který je základní surovinou pro výrobu slínku. Vzhledem k nutnému chemickému složení suroviny mají cementáři pouze velmi omezené možnosti, jak dosáhnout snížení emisí. Malou část vápence lze za určitých podmínek nahradit druhotnými materiály, jako je například elektrárenský nebo teplárenský popílek anebo struska. Tyto možnosti v současné době intenzivně prověřujeme. Druhá část emisí pochází ze spalování paliva a i zde jsme technické možnosti snížení emisí téměř vyčerpali.

Můžeme však přírodní fosilní paliva nahrazovat jinými spalitelnými látkami, které bez našeho přispění končí na skládkách. Nejstarším a nejznámějším takovým palivem, které užíváme již více než 25 let, jsou ojeté pneumatiky osobních i nákladních automobilů.

Hlavním trendem do budoucnosti bude ještě vyšší výroba směsných cementů - tedy cementů, které kromě cementářského slínku obsahují další materiály. Jejich přínosem je mimo jiné i to, že z jedné tuny vypáleného slínku je možné vyrobit větší množství cementu a snížit tak objem emisí CO2. Takové cementy vyrábíme již mnoho let, ale hlavní současná investiční akce v Mokré - výstavba nového vertikálního mlýna - přispěje k rozvoji výroby právě těchto směsných cementů. Z ekologického hlediska je výroba směsných cementů ten nejlepší způsob, jak přispět k dalšímu zlepšování životního prostředí.

Za rozhovor děkuje Miroslav Kundrata


Ing. Jan Hrozek je generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Českomoravský cement, a.s., která patří do skupiny HeidelbergCement

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu