VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

U příležitosti setkání evropských ministrů životního prostředí v Bělehradě (10.-12. 10. 2007) publikoval UNEP (Program OSN pro životní prostředí) dlouho očekávanou zprávu o stavu životního prostředí v Karpatech - Carpathians Environmental Outlook. Jde o první oficiální shrnutí dat za tento horský region napříč hranicemi sedmi států (podobná zpráva byla v roce 2002 zpracována např. pro oblast Kavkazu). Podle slov Ronalda Witta, regionálního koordinátora UNEP pro přípravu zpráv o životním prostředí v Evropě, šlo o velmi náročný proces získávání a porovnávání dat z jednotlivých států a v některých zemích bylo téměř nemožné odpovídající data získat. Česká republika hrála při sestavování tohoto dokumentu významnou roli a patřila k nejaktivnějším v procesu zpracování dat. Publikování této zprávy je zároveň i prvním výsledkem spolupráce států v rámci Karpatské úmluvy. Zpráva navazuje na publikaci vydanou v roce 2001 Iniciativou pro karpatský ekoregion a WWF, která se socioekonomické parametry Karpat a data z oblasti biodiverzity pokusila prezentovat vůbec poprvé. Údaje shromážděné nevládními organizacemi na přelomu tisíciletí byly i pro tuto novou zprávu jedním z hlavních podkladů.

Publikace Carpathians Environmental Outlook má 232 stran a je členěna do 5 hlavních částí - Základní charakteristika Karpat, Socioekonomické faktory, Stav životního prostředí Karpat a koncepce, Výhled do roku 2020, Závěry a možné přístupy k řešení.

Zpráva například zdůrazňuje, že Karpaty mají vzhledem k vysoké koncentraci krátkých řek a nepropustnému geologickému podloží vysoké riziko záplav, především v nižších polohách. Situaci navíc zhoršují změny v krajině, výstavby hrází a napřimování toků. Například na Slovensku je ohrázováno 2 800 km toků, což je 21 % délky slovenských řek. Zpráva též uvádí přehled šestnácti největších záplav v Karpatech v letech 1991-2005.

Překvapivě málo se ochránci přírody dozví o fauně a flóře Karpat, které skrývají např. 387 endemických druhů rostlin a namátkou 43 endemických druhů chrostíků (abychom nezapomněli na živočišnou říši). Pouhých 17 stránek věnovaných specifickým otázkám biodiverzity se zdá žalostně málo a čtenář má nutně pocit, že tato část mu o Karpatech příliš nového nepřinesla.

Velmi stručně se ve zprávě mluví i o aktivitách nevládních organizací. Bohužel tato část se zaměřila především na výčet několika NNO na Ukrajině, zmiňuje aktivity Karpatské nadace (která se ale nyní potýká s finančními problémy) a projekt na ochranu velkých šelem a další iniciativy v Maďarsku. Úplně pomíjí aktivity NNO v Rumunsku (!), ale i na Slovensku, v České republice, Polsku a Srbsku. České ochranáře, a čtenáře Veroniky zvlášť, potěší alespoň krátká zmínka o Tradicích Bílých Karpat v samostatném boxu.

Kvalita informací ve zprávě je bohužel poznamenána příliš krátkým obdobím pro získání a zpracování dat (prakticky 1,5 roku), které měl zpracovatelský tým k dispozici. Obecný nedostatek existujících souhrnných informací zaměřených specificky na Karpaty se pak nutně projevil na kvalitě zprávy. Často jsou přebírány informace z publikací, které se též potýkaly s nedostatkem kvalitních prvotních dat. To ovšem čtenář nemá možnost zjistit, protože u mnohých údajů či tvrzení chybí citace zdroje informací. Některá prezentovaná data se týkají celé plochy karpatských států, a ne výlučně území Karpat, což u většiny zemí nevypovídá o situaci v tomto pohoří (v ČR zasahují Karpaty jen asi na 7 % území státu, podobně je tomu v Maďarsku a Polsku).

I přes mnohé nedostatky je tato publikace důležitým mezníkem v mapování stavu životního prostředí a rozvoje Karpat. Milovníci Karpat ji mohou v brzké době, zatím pouze v angličtině, nalézt ve formátu pdf na internetu: www.unep.org/geo/

Tomáš Růžička