Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Čolci v koupališti


František Faktor, č. 3/2008, s. 29

Když jsem se vloni koncem června dozvěděl od svého známého, že v koupališti v obci Polom (místní část obce Sulkovec, ležící na severovýchodním okraji bývalého okresu Žďár nad Sázavou) jsou čolci, myslel jsem si, že se jedná jen o několik zatoulaných kusů. Ke svému překvapení jsem ale zjistil, že v koupališti je několik desítek dospělých čolků horských (Triturus alpestris) a velmi mnoho larev o velikosti 2 až 5 cm. Došlo zde tedy k rozmnožení čolků, kteří se do koupaliště stáhli ze širokého okolí, a to navzdory tomu, že betonový bazén je pravým opakem přírodní tůně nebo rybníčku. Hlavní nevýhodou bazénu je chybějící rostlinstvo, na které by samičky mohly přilepit vajíčka a které by poskytlo úkryt jak čolkům, tak i různým vývojovým stadiím vodního hmyzu, sloužícím čolkům za potravu. Nad tím ale zřejmě převažuje výhoda nepřítomnosti ryb, které se v současné době chovají v nadměrném množství jak v rybnících, tak i v mnoha zahradních jezírkách a které jsou pro čolky hlavní hrozbou. V hluboké vodě jsou čolci chráněni i před volavkami, černými čápy a dalšími predátory, takže úkryt vlastně ani příliš nepotřebují. A zdárný vývoj nového potomstva ukázal, že i v detritu usazeném místy na dně bazénu nalezly larvy čolků dostatek potravy.

Vývoj čolků mohl být ohrožen zásahem neinformovaných lidí, a proto jsem se spojil se starostou obce Sulkovec Michalem Budigem, který velmi ochotně přislíbil projednat ochranu čolků s lidmi odpovědnými za provoz koupaliště i s ostatními spoluobčany, kteří v létě koupaliště navštěvují. Šlo hlavně o to, aby v koupališti nebyly aplikovány dezinfekční a jiné chemické prostředky a aby koupaliště nebylo vypuštěno ihned po skončení letní sezony, ale nejdříve koncem září nebo raději ještě později. Starosta svůj slib splnil a navíc požádal o ochranu čolků i majitele několika rybníčků v okolí obce, které nejsou využívány k intenzivnímu chovu ryb a ve kterých byla rovněž zjištěna přítomnost čolků horských.

V loňském létě bylo období vhodné ke koupání poměrně krátké, a tak čolci měli dostatek klidu a zdárně se vyvíjeli. Při pravidelných kontrolách jsem zjistil následující údaje. Počátkem července již většina dospělců opustila vodu a v polovině července byly největší z larev dlouhé 6 cm. V srpnu bylo v koupališti více než 1 000 larev různé velikosti. Počátkem září začala probíhat metamorfóza larev a mladí čolci postupně opouštěli koupaliště. Koncem září bylo v koupališti již jen 20 larev a v polovině října bylo koupaliště bez čolků.

Nezbývá než si přát, aby se čolci vrátili do koupaliště i letos a aby jejich rozmnožování proběhlo stejně úspěšně jako v loňském roce. K tomu by měla přispět i plánovaná instalace informační tabule, která by návštěvníkům poskytla odpovědi na otázky typu „Jsou ty vodní ještěrky pro člověka nebezpečné?“, se kterými jsem se setkal při letních kontrolách.

František Faktor, ZO ČSOP Dalečín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu