|
Vstup pro předplatitele: |
— dnes 25. listopadu 1979 —
neříkat už nadále stromům stromy,
nýbrž nazývat je jmény:
pravými, smyšlenými, přezdívkou,
nikdy ne nadávkou:
Nazdar, jeřábe před oknem,
dočkáš se letos zase kvíčal?
Čao, kočičí jabloni na dvorku!
Sníš, hruško, o budoucích rydlech?
Smrky se jmenují
Nicolas, Henri, René.
Keř pámelník volá
po komolení,
i slovo se dá rozšlapat.
Jilmy, vydržte.
(Ludvík Kundera)
Koncem března letošního roku mě kontaktoval správce golfového hřiště Automotoklubu v Brně-Žebětíně kvůli netopýrům, které našli v dutině padlého dubu. Ihned jsem se tam rozjel a skutečně, v krabici měli pro mne nachystanou skupinku netopýrů rezavých (Nyctalus noctula). Z patnácti netopýrů většinu tvořili samci, samice byly tři. Po zimě ztratili na váze, a tak někteří jedinci měli pouze 14 g, „nejtučnější kus“ měl 23 g. Celé klubko dohromady vážilo 287 g! Po změření, zvážení a okroužkování byli netopýři vypuštěni na okraji Brna do připravené netopýří budky.
Málokdy jsou lidé, kteří přijdou do kontaktu s netopýry v dutinách natolik duchapřítomní, aby zavolali ochránce přírody. Nález má význam nejen pro ochranu netopýrů, ale je zajímavý i z hlediska badatelského. Přirozené úkryty těchto a dalších druhů netopýrů se totiž nacházejí jen zřídkakdy.
S cílem vzbudit zájem o netopýry a poskytnout náměty pro jejich aktivní ochranu vydala ZO ČSOP Veronica v r. 2004 publikaci M. Vlašína a I. Málkové Ochrana netopýrů. Najdete v ní biologický popis, klíč k určování netopýrů i návod na výrobu netopýří budky. S kresbami zoologa a malíře Jana Dungela a řadou fotografií je k dostání v Ekologické poradně Veronica na Panské ulici v Brně. Text bez obrazového doprovodu lze stáhnout z webových stránek www.veronica.cz.
Mojmír Vlašín
Ekologický institut Veronica, Brno