|
Vstup pro předplatitele: |
jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči
Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji
(Ludvík Kundera)
Rozšiřování měst do okolní krajiny probíhá, ať chceme, nebo nechceme. V tomto čísle Veroniky převažuje spíše jeho záporné hodnocení, což může být tím, že se častěji setkáváme s případy, které neprospívají krajině, dokonce ani městu, a neuspokojují ani své obyvatele. Anebo tím, že o dobrých řešeních se moc nemluví.
My o nich mluvíme rádi. Právě ona nám dávají za pravdu, že je možno postupovat i jinak - promyšleněji, v souvislostech a přitom odvážně, mnohdy i hravě a důvtipně, ale stále příjemně pro život. Příkladů přímo lákajících k následování jsme našli několik - v Liberci, Chrudimi, Karlových Varech, Krnově nebo Břevnově. Snad ve Vás také probudí radost a odhodlání! Do ankety jsme přitom tentokrát posbírali odpovědi nejen z pražské Troje, ale i z Florencie, Barcelony a Andalusie. Čtěte také rozhovor s umělcem veřejného prostoru a úvahu o sochách v krajině. Jednou takovou je svatý Kryštof u Olomouce - patron poutníků, řidičů, cestujících i horských túr. Ať Vás tedy celé léto opatruje na cestách.
Krásné prázdninové dny přeje
Dana Zajoncová