Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Co je ekonomická lokalizace


Naďa Johanisová, č. 5/2008, s. 1

Boj za ochranu přírody připomíná Čapkovu Válku s mloky. Kdo v tom boji prožil život, může se zalíbením hledět na několik ostrůvků, které se mu podařilo zachránit a snažit se neslyšet šplouchání moře nad obrovskými pevninami, které se mezitím potopily navždy. Anebo může hledat hlubší příčiny této postupné a nenápadné porážky a nitky, které ji spojují s jinými problémy dnešního světa. V naší válce s mloky totiž potřebujeme spojence, máme-li ji kdy vyhrát.

V protikladu k dosud většinovému názoru, že ekonomická globalizace je buď prospěšná, nebo nevyhnutelná, krystalizuje opoziční názor, že všechno je jinak. Od ojedinělých hlasů v letech padesátých (E. F. Schumacher) stále sílí proud prací autorů, jako je Vandana Shiva, Herman Daly, David Korten, Helena Norberg-Hodge, Richard Douthwaite, Colin Hines a desítky dalších, kteří volají po lokalizaci či re-lokalizaci ekonomiky.

Vlády i obce by podle nich měly podporovat místní podniky (či družstva apod.), které se snaží využívat místní zdroje, zaměstnávat místní lidi a sloužit opět především místním spotřebitelům. Klíčovými slovy zde jsou: měřítko (v duchu okřídleného titulu slavné Schumacherovy knihy Malé je milé), decentralizace výroby a místní vlastnictví. Důležitou součástí toho pohledu je i volání po místních tocích peněz, které by nebyly zranitelné nekontrolovatelnými pohyby na světových kapitálových trzích. V rámci obecného pojmu ekonomická lokalizace je velký prostor pro debatu, například o tom, co ještě „místní“ je, a co již „místní“ není. Většinou se uvádí, že je to otázka dohody. Je z mnoha pohledů logické, že cibuli je vhodné dovážet z větší blízkosti, než tryskáče.

Žádný z výše uvedených autorů nevolá po stoprocentní soběstačnosti regionů či států. Zatímco na ekonomické lokalizaci jako žádoucím cíli se všichni shodnou, cesty k jejímu dosažení vidí různě. I v tomto čísle Veroniky se na tradiční témata zaměříme z jiného úhlu. Např. tradici samozásobitelství a příměstských zahrádek uvedeme do nečekaných kontextů souvisejících se současnými globálními problémy (ropný zlom). Některé články povzbudí, jiné znepokojí. Věříme ale, že všechny přispějí k navázání oněch důležitých nitek mezi ochranou přírody a ekonomikou.


RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D., je odbornou asistentkou na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde přednáší ekologickou ekonomii, a členkou výkonného výboru Trastu pro ekonomiku a společnost.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu