Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Boj za ochranu přírody připomíná Čapkovu Válku s mloky. Kdo v tom boji prožil život, může se zalíbením hledět na několik ostrůvků, které se mu podařilo zachránit a snažit se neslyšet šplouchání moře nad obrovskými pevninami, které se mezitím potopily navždy. Anebo může hledat hlubší příčiny této postupné a nenápadné porážky a nitky, které ji spojují s jinými problémy dnešního světa. V naší válce s mloky totiž potřebujeme spojence, máme-li ji kdy vyhrát.
V protikladu k dosud většinovému názoru, že ekonomická globalizace je buď prospěšná, nebo nevyhnutelná, krystalizuje opoziční názor, že všechno je jinak. Od ojedinělých hlasů v letech padesátých (E. F. Schumacher) stále sílí proud prací autorů, jako je Vandana Shiva, Herman Daly, David Korten, Helena Norberg-Hodge, Richard Douthwaite, Colin Hines a desítky dalších, kteří volají po lokalizaci či re-lokalizaci ekonomiky.
Vlády i obce by podle nich měly podporovat místní podniky (či družstva apod.), které se snaží využívat místní zdroje, zaměstnávat místní lidi a sloužit opět především místním spotřebitelům. Klíčovými slovy zde jsou: měřítko (v duchu okřídleného titulu slavné Schumacherovy knihy Malé je milé), decentralizace výroby a místní vlastnictví. Důležitou součástí toho pohledu je i volání po místních tocích peněz, které by nebyly zranitelné nekontrolovatelnými pohyby na světových kapitálových trzích. V rámci obecného pojmu ekonomická lokalizace je velký prostor pro debatu, například o tom, co ještě „místní“ je, a co již „místní“ není. Většinou se uvádí, že je to otázka dohody. Je z mnoha pohledů logické, že cibuli je vhodné dovážet z větší blízkosti, než tryskáče.
Žádný z výše uvedených autorů nevolá po stoprocentní soběstačnosti regionů či států. Zatímco na ekonomické lokalizaci jako žádoucím cíli se všichni shodnou, cesty k jejímu dosažení vidí různě. I v tomto čísle Veroniky se na tradiční témata zaměříme z jiného úhlu. Např. tradici samozásobitelství a příměstských zahrádek uvedeme do nečekaných kontextů souvisejících se současnými globálními problémy (ropný zlom). Některé články povzbudí, jiné znepokojí. Věříme ale, že všechny přispějí k navázání oněch důležitých nitek mezi ochranou přírody a ekonomikou.
RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D., je odbornou asistentkou na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde přednáší ekologickou ekonomii, a členkou výkonného výboru Trastu pro ekonomiku a společnost.