VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

O tématu nezájmu ekonomické teorie vůči vztahu k místu jsem referovala na jarním semináři, který proběhl jako součást výzkumného projektu profesorky Librové zabývajícího se environmentálními aspekty individualizace. Sešlo se několik doktorandů a pedagogů environmentalistiky, sociologie a historie a předmětem diskuse byl krom jiného následující úryvek z jedné ekonomické učebnice:

„Jak fungují komparativní výhody

Jedna kanadská firma se zabývá výrobou a prodejem obleků. Začátkem sezóny vyšlou Kanaďané své zvědy do Paříže a dalších evropských módních center, aby ,okoukli‘ poslední trendy. Návrháři určí střihy a vyberou materiály. Výroba začíná v indickém Kašmíru. Předák dílny v sikhském turbanu hrdě ukazuje vzory látek. Látky se pak stříhají v Číně - mladé dělnice pracují za mzdu, za jakou by západoevropan nebo Američan ani nevstal z postele. Další etapa následuje v Rusku, kde se obleky šijí. Ruská šička si za denní plat může koupit tak jednu tubu zahraniční zubní pasty. Střihy se pak kompletují s ramenními vycpávkami z Koreje, protože Korejci je dokážou vyrábět nejlevněji. Z celého obleku vyrobeného kanadskou firmou jsou kanadského původu jen knoflíky. Náklady na výrobu pánského obleku jsou 40 až 60 dolarů, ale v USA se pak tyto obleky prodávají až za 600 dolarů. Kdo si rozdělí zbytek? Většina připadá na náklady obchodu a marketingu v Severní Americe, jakož i na daně a sociální pojištění. Zisková marže je překvapivě nízká, v pánské konfekci je velká konkurence. (Kohout, P.: Výroba je levné zboží. Lidové noviny, 12. 4. 2002)“ [4:233]

Všichni účastníci semináře se shodli, že jde o odstrašující příklad, kam až „racionální“ a „efektivní“ mezinárodní dělba práce může zajít. Navíc způsob, jakým je popsána výše mzdy Číňanky a Rusky, vyznívá pomalu jako ironický vtip. Nechtělo se nám věřit, že by autor učebnice uváděl tento popis jako příklad výborného fungování zmíněného ekonomického mechanismu komparativní výhody. V učebnici se ale o stránku dříve [4:232] píše, že „specializace umožněná mezinárodním obchodem je tedy efektivní, protože zvětšuje světovou produkci. […] Protože více je lépe než méně…“, obyvatelé zúčastněných zemí na tom budou díky mezinárodnímu obchodu lépe, než kdyby se ho neúčastnili. Z celkového vyznění kapitoly je opravdu zřejmé, že popsaný případ je považován za vydařený.

Úryvek byl však do učebnice převzat z článku v Lidových novinách. Zaujatá z celkem bouřlivé diskuse o pravém významu a sdělení těch vět jsem vyhledala jejich kontext v příslušném čísle Lidových novin. Citovaná pasáž je tam uvedena následovně: „Před časem vysílala ČT dokument o kanadské firmě, která se zabývá výrobou a prodejem pánských obleků. Měli by jej povinně zhlédnout všichni manažeři českých výrobních podniků.“ (zvýraznila aut.) A závěr článku? „…peníze dnes vydělává design, obchod, marketing, finance a zpracování informací. Výroba, s výjimkou nejnáročnějších technologií, je ,levné zboží‘.“ [6:1,11]

Takže… Kdo je mimo? My, pokud jsme si mysleli, že peníze by mohli vydělávat pracující lidé? Nebo autoři článku a učebnice, kteří spokojeně konstatují, že dnes peníze vydělává design a marketing?

Mgr. Eva Fraňková je doktorandkou na katedře environmentálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde se zabývá vztahem k místu jako průsečíkem (možná zdánlivě) protichůdných konceptů individualizace a ekonomické lokalizace. Momentálně pěstuje přechodný vztah k jednomu místu na jihozápadě Anglie, kde čerpá praktické lokalizační zkušenosti.