Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Petr Baran: Černovický hájek, Ráječek, Paradiesauwald nebo též zvaný Paradajs


Jan Zejda, č. 5/2008, s. 29

Petr Baran: Černovický hájek, Ráječek, Paradiesauwald nebo též zvaný Paradajs
Pro Nadaci Veronica natočil FILM PETR BARAN bystr©2007. DVD je možno si vypůjčit po předchozí dohodě v Nadaci Veronica, Brno, Panská 9, tel. 542 422 775.

V lužních lesích jsem jako zoolog pracoval skoro 50 let, počínaje luhem u Biskupic na Dunaji, pak u Hodonína směrem na Holíč, na Svratce u Vranovic, na Dyji u Lednice a poblíž soutoku Dyje a Moravy pod Lanžhotem. V polovině 70. let jsem byl náhodným svědkem stesků dr. Víta Hraběte, že Černovický hájek asi zanikne pod tlakem skládky brněnských odpadků. Když mi řekl, že je to zbytek lužního lesa, kam chodívali studenti přírodovědecké fakulty na exkurze, neprojevil jsem valný zájem se tam podívat. Luhy přece znám! Nechápal jsem, jak mu mohli Němci říkat Paradiesauwald, když je to jen pár hektarů v blízkosti zastavěné části města. Vzpomněl jsem na to nedávno, když jsem měl příležitost uvidět film o Černovickém hájku, jak jej zachytil kameraman Petr Baran. Film je dokladem toho, že i malý kousek přírody sevřený frekventovanými komunikacemi může obsahovat až překvapivě mnoho z toho, co je pro velkou diverzitu rostlin a živočichů ekosystému lužního lesa typické.   

Snímek trvá 25 minut a zachycuje proměny tohoto kousku přírody ve čtyřech ročních dobách. Divák nemůže očekávat nějaké botanické či zoologické „špeky“ (i když záběry strakapouda velkého a hnízdění brhlíka a záznam hlasu slavíka nejsou běžné), ale přesto vydrží sledovat záběr za záběrem s plným zaujetím. Je to nejen díky výborné práci kamery, ale i díky průvodnímu slovu doc. Karla Hudce. Obraz i slovo v přednesu brněnského herce Františka Derflera jsou ve filmu v příkladné shodě, ani jedno, ani druhé není nadbytečné. Poetické záběry doplňuje podobně laděný text, který u mnoha jiných přírodovědných filmů buď není s obrazem synchronizován, nebo je neúplný a vznikají hluchá místa. Divák spatří i malý počet černobílých záběrů ze staršího filmu brněnských autorů Spurného a Černouška o luzích, které mají dokumentovat tehdejší stav a perspektivu dalšího osudu lužních lesů v povodí moravských řek.

Film mohl vzniknout díky finanční podpoře Nadace Veronika. Všem, kdo se na filmu podíleli, mohu jen blahopřát ke zdařilé práci a samotnému filmu co největší publicitu. Jak svou délkou, tak především svým obsahem je mimořádně vhodným materiálem pro školní promítání a k zamyšlení pro širokou veřejnost. Měli by jej určitě vidět ti, kdo autoritativně rozhodují o likvidaci jakéhokoliv zdánlivě bezvýznamného kousku přírody.

Jan Zejda

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu