Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Jestliže si některý z čtenářů dnes ještě vzpomene na podzimní předvolební kampaň (do krajských zastupitelstev a do Senátu), řekne, že to byla taková nuda, že si předvolebního boje ani nevšiml. Mnoho lidí asi ani nezaregistrovalo, že začala, protože politiku přestali sledovat už dávno. Ale také proto, že kandidáti ze sebe nic kloudného nevymáčkli. A politologové, kteří ji měli zhodnotit, se shodli na tom, že uchazečům o politickou funkci chybí kreativita: nikdo neřekl nic nového, a tak se tenkrát zdálo, že usnou úplně všichni. Dokonce i předvolební mítinky byly tiché a prázdné.
Ani já jsem neměla jiný názor, přesto jsem vyhověla přání Veroniky a vypravila se na jeden z nich. Jmenoval se Předvolební fórum k ekologickému zemědělství a k dopravě v Jihomoravském kraji. Kandidáti Strany zelených měli besedovat se svými konkurenty z ČSSD a ODS. „Fórum“ splňovalo výše popsaný fenomén do puntíku, proběhlo v prázdném sále brněnského Domu pánů z Kunštátu. Uspořádal jej Ekologický institut Veronica pro kandidáty Strany zelených do zastupitelstva Jihomoravského kraje. Kateřina Dubská (SZ) diskutovala s rivaly Jaroslavem Pospíšilem (ODS) a Václavem Božkem. Všichni si směli přizvat odborníky, za zemědělce přišel Marek Štěrba, o dopravě mluvil Miroslav Patrik z Dětí Země. Sál zaplnilo celkem deset lidí, z hostů nepřišel nikdo. Tedy když nezapočítám svoji ospalou maličkost.
Diskuse byla vlahá, nudná. Kapky deště bubnovaly o chodník a podbarvily klid pátečního odpoledne. Kandidát Božek se už v úvodní rovince přiznal, že ničemu nerozumí, protože není ekolog, takže by vlastně měl odpovídat někdo odbornější. Další slova se zlehounka ztratila ve zvucích startujícího auta na dvoře. Pan Božek mluvil tichým hlasem a nechal se utlouci snadno a bez boje. To jeho soupeř z ODS Jaroslav Pospíšil zvučel dobře, podle jeho názoru je naším cílem dostat se na evropskou úroveň pokud možno ve všem. V ekologii i v ekonomice. Při diskusi často používal taktiku odbíhání od tématu. Námět - udržet ekologickou úroveň, ale zároveň i zvýšit úroveň blahobytu v peripetiích - rozvinul na příkladu svých známých podnikatelů - pěstitelů vína. Slíbil, že podpoří ekologické sedláky, ale měli by hodně vyprodukovat, což se naštěstí netýká vinařů, protože vína je všude přebytek. Téma dopravy ovládal dobře, zastával názor, že diskutované jihomoravské obchvaty a trasy (E43 - severní obchvat Brna, R55 na Břeclav, E52 na Vídeň) se prostě postavit musí, a to ve stylu kontroverzních kritizovaných variant. Především poslední jmenovaná - dálnice na Vídeň, protože Rakušané ji dávno staví, v jejich zemi bude hotová co nevidět, což prý naši aktivisté nevěděli a přitom protestují proti stavbě naší části. Vůbec by neměli mluvit do mezinárodních smluv. Podobně voliči Strany zelených prý nevědí mnoho věcí, jinak by jistě přehodnotili své názory, a v první řadě na tuto dálnici.
Zelenou Kateřinu Dubskou jeho řeč rozzlobila, opáčila, že o rakouském postupu vědí úplně všichni, a navíc s ním i ve svém návrhu změn počítají. Právě naopak prý ODS úmyslně zamlčuje, že ekologické varianty obchvatů by se daly postavit z evropských peněz, zatímco opačné varianty nikoliv: protože nesplňují podmínky dané Unií, musí se spokojit jen s českými (státními) penězi. Kandidát Pospíšil namítl, že na penězích z EU vůbec nezáleží, protože tyto peníze nám tím pádem vlastně zbudou, takže je pak můžeme prostavět za něco jiného. Jeho touha po betonování a asfaltování země přítomné aktivisty vyšokovala. Moje pozornost se nepatrně zbystřila, ale to už byl konec předvolební besedy.
Navzdory prázdnotě a ospalosti sálku nezapomenu pochválit skvělý postup „veronikové“ mediátorky Hany Chalupské, která diskusi vedla dokonale a bravurně zvládala držet úroveň.
A to by bylo pro dnešek všechno. Pro vás čtenáře pojem dnešek znamená něco jiného než pro mne, nacházíte se již v jiném časoprostoru. Já ještě v minulosti v nehybném tichu, které je možná klidem před bouří, píši předvolební sloupek. Vy milí moji čtenáři čtete tyto řádky v budoucnosti, a víte tedy všecko. Volby jsou za vámi a něco mi dává tušit, že se nenudíte.