Čtení na tyto dny

Předjaří

krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny

tak téměř bez pohybu hyne epocha

krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání

(Miroslav Sedláček) 

 

Ekologické sítě ve Velké Británii


Tereza M. Rush, č. 6/2008, s. 17-18

Propojit oázy

Velká Británie je zemí s dlouhou historií a pevně zakotvenou tradicí ochrany přírody a životního prostředí. Navzdory tomu se ale nemůže pochlubit dlouhodobou snahou o vytváření ekologických sítí v krajině. O to intenzivnější práce je nyní zapotřebí, aby tato země nezaostávala za svými evropskými partnery.

První plány ekologických sítí v krajině začaly nabývat určité podoby teprve relativně nedávno a hlavním důvodem pro jejich tvorbu - jak uvádějí jejich autoři - je možnost pro volně žijících živočichy a planě rostoucích rostliny přizpůsobit se změnám klimatu ve formě postupnou migrací na příznivější stanoviště. Tato migrace už v minulosti proběhla - po poslední době ledové - ale tentokrát jsou změny klimatu méně předpověditelné a podle tvrzení britských vědců také rychlejší. Nezanedbatelným faktorem je i to, že dnes stojí v cestě migraci města, dálnice a rozlehlé plochy pro rostliny a živočichy nehostinné krajiny.

Po celá staletí jsme se snažili zpomalit postupnou ztrátu biodiverzity ochranou malých „ostrůvků“, ve kterých mohli živočichové a rostliny prosperovat. Dnes už je jisté, že ochrana druhů a stanovišť je sice nesmírně důležitá, nicméně nedostačující. Nyní je nutné propojit tyto oázy života, a restaurovat tak ekosystémy i přírodní procesy rychlostí, která se dříve jevila nedosažitelnou.

Různé části Británie - a tedy různá přírodní stanoviště, místní sociální a ekonomické podmínky - vyžadují různé přístupy, což situaci nadále komplikuje.

Pilotní projekt

Jako první se problematikou ekologických sítí ve Velké Británii začali zabývat odborníci nejrůznějších profesí v hrabství Cheshire. Pilotní projekt probíhal v letech 1999-2003 pod názvem Life ECOnet a byl financován z fondů Evropské unie (£ 1,5 milionu). Snahou bylo zakotvit ekologické sítě do konceptů územního plánování a vytvořit podmínky pro pochopení, podporu a spolupráci místních obyvatel. Na projektu se kromě britského Cheshiru podílely také dvě oblasti v Itálii - Abruzzo a Emilia-Romagna, výsledkem čehož bylo pokrytí problematiky různých typů krajiny.

První návrh ekologické sítě ve Velké Británii byl poskládán z mozaiky existujících a nově vytvořených stanovišť významných pro ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, která jsou nyní postupně propojována. Základem byly existující přírodní rezervace a přírodní parky. Po ukončení původní studie se její tvůrci rozhodli v projektu pokračovat a do roku 2020 plánují vytvořit fungující ekologickou síť rozprostírající se na ploše téměř 22 000 hektarů a zahrnující především obnovená a nově vytvořená vřesoviště, rašeliniště, mokřady, louky a lesní porosty propojené se stanovišti prvořadého významu pro ochranu přírody. Takto vytvořená souvislá a trvalá síť bude přínosem pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Zlepšení by také mělo zaznamenat místní zemědělství ve formě rozrůznění příjmů z půdy a předpokládá se nárůst rekreačního potenciálu celého území. Lidé budou v těsnějším kontaktu s přírodou, což přispěje k lepšímu pochopení a snad i ke změně postojů. Vytvořená ekologická síť bude dále sloužit jako základ územního plánování, které by díky tomu mělo začít fungovat ve shodě s přírodou, a nikoliv proti ní.

V současné době probíhá implementace návrhu ekologické sítě na několika předem určených lokalitách s cílem pokrýt území o rozloze přibližně 4 000 hektarů. Tato fáze by měla být ukončena do roku 2010.

Živoucí krajina

Nyní už Cheshire ale není jediným hrabstvím ve Velké Británii, ve kterém probíhají snahy o vytvoření ekologické sítě, přestože se ojedinělostí projektu dlouhou dobu pyšnilo. Ekologická charitativní organizace The Wildlife Trust začala pracovat na rozsáhlém projektu pod názvem Living Landscape (Živoucí krajina). Cílem je návrh a vytvoření ekologické sítě v několika anglických hrabstvích. Přestože myšlenka je to velmi dobrá, je téměř nepochopitelné, že Wildlife Trust zahájil veškeré práce úplně od začátku, bez jakékoliv návaznosti na zkušenosti z Cheshiru.

The Wildlife Trust je celonárodní největší ekologická organizace založená v roce 1912 a sdružující přes 760 000 členů. Její vedení je ale roztříštěno mezi 47 center, která spravují území jednoho nebo několika hrabství. Jednotlivá centra se na sebe nijak významně neváží a dokonce ani nemají přehled o tom, v jaké fázi se projekt nachází v okolních oblastech, či dokonce zdali jsou sousední hrabství vůbec do projektu zapojena! Centrální řízení projektu návrhu ekologických sítí neexistuje, což pokládám za obrovský nedostatek. Z uvedeného vyplývá, že ve Velké Británii bohužel neexistuje legislativa, která by se tvorbou a managementem ekologických sítí v krajině zabývala.

Projekt Living Landscape je v současné době nejvíce propracovaný pro hrabství Suffolk a Norfolk na jihovýchodě Anglie, přestože i zde se jedná spíše o vizi než reálný návrh. Za vzor této vizi slouží především ekologické sítě budované v Nizozemsku a ve Francii. Cílem je zdokonalení managementu stávajících území ochrany přírody - lokalit chráněných podle evropské legislativy Natura 2000, území zvláštního významu z hlediska vědy a vzdělání, přírodních rezervací a území s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů -, neboť tyto oblasti budou tvořit základ ekologické sítě, a dále pak jejich vzájemné propojení a vytvoření souvislých ploch zeleně v zastavěných územích.

Tvůrci projektu jsou si vědomi faktu, že návrh ekologických sítí v krajině bude vyžadovat důkladné mapování a vytvoření podrobných modelů, důsledné pochopení ekologických principů a především spolupráci na místní, národní i mezinárodní úrovni. Zároveň však zdůrazňují, že dochází k tak rozsáhlému úbytku druhů včetně poškozování stanovišť jejich výskytu, že není čas čekat na sesbírání všech potřebných údajů a je třeba začít jednat hned a se statistikami a zkušenostmi, které jsou právě k dispozici.

Tři fáze mapování

Předběžná mapa ekologických sítí pro Suffolk a Norfolk byla vytvořena na základě relativně jednoduché metodiky a její tvorba probíhala ve třech fázích. V první fázi byla zmapována existující území ochrany přírody s použitím nejpřesnějších dostupných technik. Ve druhé fázi došlo k identifikaci tzv. seskupení výskytu druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů významných z hlediska ochrany přírody. Tato fáze zahrnovala jistou dávku subjektivity při posuzování. Třetí fáze přinesla identifikaci území, která by mohla sloužit k propojení jádrových oblastí, ať už těch, která zahrnují přirozené biokoridory, jako jsou vodní toky a záplavová území, nebo těch, na nichž bude možné biokoridory uměle vytvořit.

The Wildlife Trust v současné době pracuje na mapování 40 lokalit, které se od sebe výrazně liší z hlediska typu krajiny, jejího využití, historie a vlastnických vztahů. Po úspěšném ukončení této fáze by podle tvůrců projektu mělo být možné aplikovat vyzkoušené postupy na území celé Velké Británie.

Velikost biocenter

Pro vytvoření funkční ekologické sítě je zapotřebí co nejpřesněji určit minimální velikost jejích jádrových oblastí, ve kterých jsou cílové druhy schopny trvalé existence. Vzhledem k odlišnosti přírodních podmínek není možné srovnávat minimální velikosti biocenter vytvořených v České republice s návrhem biocenter ve Velké Británii, navíc tyto parametry nejsou ve Velké Británii - na rozdíl od České republiky - podloženy dlouhodobým pozorováním. Uvádím tedy spíše pro zajímavost, že odborníci ve Velké Británii dospěli k následujícím parametrům regionálních biocenter:

  • smíšený polopřirozený les   50 ha
  • nížinné vřesoviště   480 ha
  • vřesoviště vyšších poloh1 250 ha
  • trvalé travní porosty   5 ha
  • pastviny   300 ha

Závěr

Je zarážející, že ekologické sítě ve Velké Británii začaly vznikat teprve nedávno. Na druhou stranu je ale nutné ocenit rychlost, s jakou britští vědci na problému pracují, protože vývoj vlastní metodiky trval doslova několik měsíců. Doufejme, že britští odborníci budou ochotni připustit, že je třeba učit se z omylů a především fungujících postupů, ke kterým dospěli jejich kolegové z jiných zemí.


Ing. Tereza M. Rush - Bristol, Anglie; autorka je doktorandkou MZLU v Brně

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu