VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

V Brně je vymezeno asi 200 prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES) k obnově nebo tvorbě. Do roku 2007 z nich byl realizován pouze jeden - biocentrum Na Loukách v k.ú. Mokrá Hora, o něž pečuje ZO ČSOP Veronica. Znamená to, že je to „neprůchodné“, nebo že je třeba více chtít?

Rezekvítek začal usilovat o rozhýbání tvorby ÚSES v Brně a okolí. Vedle konzervativní ochrany přírody na zvláště chráněných územích jsem chtěl s kolegy Ing. Antonínem Martiníkem, Ph.D., a Tomášem Kubáčkem vytvářet nové plochy krajinné zeleně. Rozhodl jsem se pro tvorbu prvků ÚSES, protože jde o cestu: a) ekologicky významnou, b) s již existujícími dotačními zdroji, c) odborně propracovanou, d) argumentačně a komunikačně připravenou.

Jakým prvkem začít? Pro realizaci ÚSES jsem si stanovil kritéria: 1. Pozemek musí mít jednoho vlastníka, nejlépe obec. Neboť vyjednávání s více soukromými vlastníky s rozdílnými záměry je zdlouhavé. Na to bude čas, až bude více úspěšných příkladů pro přesvědčování. 2. Vlastník pozemku bude spolufinancovat projekt. Rezekvítek ho chtěl uskutečnit neziskově z dotací, ale také neztrátově. I při využití dotací z programů ministerstev je namístě, aby se obec na financování projektu podílela. Pravděpodobně si jej bude více vážit, věnuje mu pozornost a zvykne si uvolňovat peníze na tvorbu ÚSES v budoucnu. 3. Silný zájem vlastníka pozemku o tvorbu ÚSES a podporu projektu. Zpočátku není třeba přemlouvat ty, kteří nemají chuť, ale najít ty, kdo ji mají a rozjet to, co jde, pak se ukáže, že příklady táhnou.

Rozhození sítí

Domluvili jsme si schůzku s Ing. Vilémem Řiháčkem a Ing. Radimem Vítkem z Ekologického institutu Veronica, koordinátory projektu Příroda a krajina Brna, jehož cílem bylo rozhýbat komunikaci o ÚSES v Brně. Otevřel se prostor pro spolupráci obou organizací. Veronica organizovala v letech 2007-2008 např. informační setkání o ÚSES pro samosprávy, kulatý stůl na téma správa ÚSES v Brně, pro veřejnost uspořádala kosení biocentra „Na Loukách“ v Brně-Řečkovicích.

Na Magistrátu města Brna jsme s ředitelem Rezekvítku Ing. Petrem Laštůvkou v roce 2007 konzultovali náš záměr s Ing. Hanou Bernardovou z odboru územního plánování a Ing. Ludmilou Foltýnkovou z referátu ochrany přírody a krajiny. Setkali jsme se se zájmem a diskutovali o možnosti zahájení prací ještě před plánovaným výběrem institučního správce brněnských ÚSES.

Místo pro realizaci jsme našli nad Medláneckým rybníkem na pravém břehu asi 1 km dlouhého potoka. Lokální biokoridor navržený v územním plánu naše kritéria splňoval. Ing. Jan Vencálek, místostarosta Medlánek, nám poskytl mapové podklady a zajistil ukončení pronájmu obecních pozemků pro zemědělskou činnost. Zastupitelstvo schválilo projektový záměr a starostka Mgr. Alena Valentová přislíbila spolufinancování projektu městskou částí. Začali jsme připravovat projekt.

Průzkum území

Když jsme šli s kolegou Martiníkem na průzkum terénu, moc nadšený jsem nebyl. Co jsme našli na místě naplánovaného lokálního biokoridoru? Tzv. meliorační odpad s vyústěním drenáží. Potok pramenící na okraji přírodního parku Baba meliorátoři napřímili a částečně zatrubnili pro potřeby zemědělské výroby. Úzký břeh potoka mezi poli zarostl rákosem a náletem vrb, jasanů a ořešáků.

Napravit ekologickou škodu meliorací je pro občanské sdružení velké sousto. Má smysl investovat čas a peníze v území, které možná za desítky let obklíčí pokračující zástavba? Nenechali jsme se odradit. Území jsme prošli, nafotili a hledali podklady.

Pro předmětné území vypracovala v roce 1997 studii Revitalizace Medláneckého potoka brněnská firma AQUATIS, a.s. Studie navrhovala tvorbu toku s nepravidelnou břehovou linií, zrušení zatrubnění, budování průtočných tůní, cyklostezku, polní cestu, infiltrační pásy a vegetační doprovod. Projekt s odhadovanými náklady 5 mil. Kč (z toho 390 000 Kč na vegetační doprovod) ale realizován nebyl.

První pokus

Rozhodli jsme se podat projekt do výběrového řízení MŽP pro nestání neziskové organizace. Navázali jsme spolupráci s Ing. Eliškou Zimovou z LÖW & spol., s.r.o., která je autorizovaným projektantem ÚSES při České komoře architektů. Plánoval jsem, že podáme projektovou žádost a realizační projekt si necháme zpracovat od projekční kanceláře. Ve výběrovém řízení v roce 2007 náš projekt (1 200 dřevin s náklady 350 000 Kč) podpořen nebyl.

Realizace na druhý pokus

Zvažovali jsme, co seškrtat, aby projekt při další příležitosti dotaci získal. Udržoval jsem kontakt s městskou částí a přijal pozvání na jednání medlánecké komise pro životní prostředí. Komisi i přítomné občany jsem seznámil s projektovým záměrem. Na komisi představila návrh parkové úpravy celého údolí Bc. Kateřina Mackerle, studentka zahradní a krajinářské architektury MZLU. Návrh založení, regenerace, a přestavby vegetačních prvků v modelovém objektu obhájila jako diplomovou práci v roce 2008. Píše v něm: „Pro obyvatele nových komplexů bytových domů, jako je v Medlánkách soubor V Újezdech, je potřeba zajistit rekreaci a trávení volného času v zeleni prostřednictvím různorodého provázání stávajících i nově navržených systémů zeleně v příměstské krajině s přírodními celky tak, aby zůstal zachován krajinný ráz, typický pro dané území.“ Jako dva různí navrhovatelé jsme se na jednání komise shodli, že je možné spojit biokoridor a parkovou úpravu jeho příměstského okolí.

Na jaře roku 2008 podal Rezekvítek projekt Tvorba biokoridoru v Brně-Medlánkách do Programu péče o krajinu vypsaného MŽP. Využil opatření Ochrana krajiny proti erozi s předmětem podpory 2.2.c) realizace vymezených a schválených prvků ÚSES. Projekt počítal s biokoridorem na stejné ploše, ale s polovičními náklady (180 000 Kč).

Hlavním ústupkem bylo, že realizační projekt nezpracuje akreditovaný projektant, což je sice možné a legální, ale ne ideální. Snížili jsme plánovaný počet vysazených dřevin o 300 ks a kalkulovali s nákupem levnějších sazenic a poloodrostků z lesní školky. Projektovou žádost jsme konzultovali s Mgr. Lenkou Slavíkovou z Agentury ochrany přírody a krajiny. Projekt dotaci získal a v druhé polovině roku 2008 byl uskutečněn. Financován byl 80 % z Programu péče o krajinu a 20 % z prostředků městské části Brno-Medlánky.

Návrh biokoridoru

Návrh výsadby biokoridoru jsem dělal poprvé v životě. ÚSES patřily do předmětu Ochrana životního prostředí, který jsem vyučoval na Agronomické fakultě MZLU, a zde se nabízela zajímavá praxe. Pro řešený úsek jsem navrhl 4 skupiny geograficky původních listnatých dřevin (13 druhů stromů a 11 druhů keřů). Z estetického hlediska jsem chtěl ponechat průhledy mezi skupinami na obě strany údolí. Skupina menších a levnějších stromků se dá vylepšit vyššími uprostřed a keři na okraji. Na volné ploše je vhodné vysadit i samostatné dřeviny.

Recept na biokoridor u potoka

Stromy: javor babyka, javor mléč, olše lepkavá, bříza bělokorá, habr obecný, jasan ztepilý, topol osika, třešeň ptačí, dub zimní, dub letní, jeřáb ptačí, lípa srdčitá, jilm habrolistý.

Keře: líska obecná, hloh obecný, brslen evropský, krušina olšová, ptačí zob obecný, střemcha obecná, slivoň trnka, řešetlák počistivý, růže šípková, svída krvavá, kalina obecná.

Rozpočet (pro 0,5 km, resp. 0,5 ha biokoridoru): nákup a výsadba 900 ks dřevin 126 000 Kč, chráničky dřevin 23 000 Kč, osev plochy luční směsí 7 000 Kč, další péče 13 000 Kč, doprava 11 000 Kč, celkem 180 000 Kč.

Doporučuji skupinovou a nepravidelnou výsadbu s kombinací větších a menších dřevin.

Ekologický přínos

Podařilo se osadit a „obsadit“ novou plochu krajinnou zelení. I když projekt řešil jen tvorbu biokoridoru na části levého břehu, zvýšil biodiverzitu na místě dřívější zemědělské monokultury. Nebezpečím pro biokoridor je sucho, vandalismus, okus zvěří nebo sportovně-rekreační využití území. Bylo by vhodné pokračovat s tvorbou biokoridoru směrem k pramenu. Přestože se realizace částečně odchýlila od projektu a ve střední části připomíná výsadba spíš alej, je přínosná. Biokoridor může být využitelný pro výuku i výzkum.

Sociální přínos

Část biokoridoru vysázeli místní obyvatelé v rámci akce Výsadba stromků do biokoridoru v Medlánkách pořádané Rezekvítkem 31. 10. 2008. Přišlo hodně mladých lidí i celé rodiny. Mladá maminka nám předvedla, že stromy lze sázet i s dítkem na zádech. Byl to pěkný zážitek. Přípravu, část výsadby i zajištění ochrany dřevin proti okusu zvěří provedli zaměstnanci, brigádníci a členové Rezekvítku. Pro návštěvníky instalovali informační tabuli.

Během vysazování jsme debatovali o projektu a další budoucnosti území např. s mladým párem z nedalekých novostaveb i s paní z rodinného domku na druhé straně potoka směrem k medláneckému letišti. O biokoridoru se diskutovalo i na http://www.mojemedlanky.cz. Pěšina umožní ochranu přírody i vycházky lidí z blízkých novostaveb. Bude zajímavé sledovat interakce příměstské krajinné zeleně a městské komunity.

Ekonomický přínos

Spolufinancování projektu ministerstvem a městskou částí považujeme za ekonomický úspěch. Medlánky mají biokoridor z větší části za státní peníze. Rezekvítek mohl použít část finančních prostředků na osobní náklady svých zaměstnanců. Tržby z prodeje dřevin k výsadbě jsou příjmem pro regionálního producenta - Školkařské středisko Piňos. Zvýšení ekologické stability území má pozitivní dopad na plnění funkcí přírody, které lze obtížně kalkulovat, ale jsou k nezaplacení.

Závěrem

Nakonec máme z biokoridoru radost. Rezekvítek se dohodl s městskou částí, že v příštích letech bude o výsadby pečovat. Věřím, že biocentra a biokoridory začnou vyrůstat jak houby po dešti. Co bychom taky my lidi jinak dělali?

Chystáte se na realizaci biokoridoru? Ozvěte se, můžeme nabídnout drobné zkušenosti, ceníky, kontakty apod. Jak bude vypadat biokoridor za 5 nebo 10 let? Jsem zvědav.

Ladislav Hanuš

Mgr. Ing. Ladislav Hanuš, Ph.D. - tvůrce projektu, člen a bývalý zaměstnanec Rezekvítku

Rezekvítek je občanské sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody. Pečuje o chráněná území a spolu s žáky a studenty sází stromy, kosí trávu, sbírá a vysévá semena ohrožených druhů atd. U obce Kobylnice obnovil na jaře roku 2008 biocentrum Borky.