Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Světlo z Jupitera

David Veselý, č. 4/2022, s. 2-3, pro předplatitele

Kdo se bojí ohně

Jiří Sádlo, č. 4/2022, s. 11

Vzpomínání na Jana Steklíka a s Janem Steklíkem

Petr Veselý, č. 4/2022, s. 29-36, pro předplatitele

K teplotám interiérů

Jan Hollan, č. 4/2022, s. 38-39

Všechno, co potřebuješ, je láska

David Veselý, č. 3/2022, s. 7-9

O migraci ryb a životě „po řecku“

Tomáš Lotocki, č. 3/2022, s. 28

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2021

redakce , Aleš Máchal, Blanka Mikátová, č. 3/2022, s. 48-50

Nemýtit! Zde žijí staré lesy

Jeňýk Hofmeistr, Miroslav Svoboda, č. 3/2022, s. 42-45, pro předplatitele

Rýč


Mojmír Vlašín, č. 2/2009, s. 24

V kontejneru na železný šrot jsem objevil rýč bez násady. Starý, železný, těžký, kovaný, rezavý rýč. Vytáhl jsem ho a zachránil ho tím před jistou smrtí roztavením ve vysoké peci. Poskytl jsem mu násadu ze starých vidlí a tím mu vdechl nový život. Rozhodl jsem se tuto chloubu kovářské práce věnovat organizaci Veronica.

Ráno jsem nastoupil do autobusu MHD IDS JMK v doprovodu rýče a velmi jsem se divil, jak tato skutečnost může jinak po ránu zasmušilé spolucestující rozvrkočit. Jeden neznámý mladík se psem mne oslovil s pohledem upřeným na můj nástroj: „Zdravím vás pane! Tak do koho budete dneska rýt?!“ Babička se šátkem mínila, že jedu obhospodařovat zahrádku slovy: „Tak myslíte, že už přišlo jaro?“ Při přesunu na tramvaj mne oslovil jeden známý: „Tak to máš na ty zaryté komunisty?“ Přešel jsem to mlčením. Dalšího spolucestujícího rýč inspiroval ke zvolání: „Hele - muž který sázel stromy!“ „Ne, ne, to je ryč men!“ mínil jeho vtipný soused. „Mýlíte se oba,“ odvětil jsem jim, „nesu si ke svačině porýč.“

Nakonec nástroj spolu se mnou spokojeně dojel až do Ekologického institutu Veronica, kde jsme se ihned pustili do přehazování kompostu. Díky tomu, že veškeré biologicky odbouratelné odpady končí ve dvou kompostérech, může si naše organizace s dvanácti zaměstnanci, sídlící ve středu města, dovolit ten přepych - mít jen jednu 110litrovou nádobu na odpad pro celý dům.

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu