Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Neobvyklý nález kruštíku širolistého


Antonín Krása, č. 2/2009, s. 25

Orchideje jsou vnímány jako klenoty mezi rostlinami. Jejich tvarově i barevně neobvyklé květy nevídáme v naší přírodě příliš často, většinou jen v nejcennějších územích. Jaké tedy bylo moje překvapení, když jsem na několik kruštíků narazil na poli mezi řádky obilí.

Okolí jihomoravských Pohořelic není krajinou mrtvou nebo ošklivou, i když široké údolní nivě řeky Jihlavy dominují rozlehlá pole. Místy je protínají úzké větrolamy, v nichž rostou převážně topoly a jasany s podrostem bezů a kopřiv, takže nejde o místa druhově příliš bohatá. I přesto se v této zdánlivě botanicky fádní krajině uchytily orchideje, byť „pouze“ poměrně běžné a nenáročné kruštíky širolisté.

Tato orchidej, která běžně dorůstá výšky 20-60 cm, roste v celé Evropě, u nás ji najdeme prakticky na celém území. Preferuje čerstvé, živinami bohaté vápnité půdy od nížin do hor. Nejčastěji roste v lesích a křovinách, ale setkáme se s ní i na druhotných stanovištích, jako jsou okraje cest, příkopy nebo haldy. Z našich orchidejí je druhem nejméně ohroženým, který se díky značné přizpůsobivosti dokáže poměrně dobře šířit.

Přizpůsobivost je jedna věc, ale pole s obilím druhá. V literatuře jsem údaj o výskytu za podobných podmínek nenalezl, nové je i místo nálezu. Nalezená mikropopulace v počtu cca deseti jedinců roste na severním okraji Pohořelic přímo na poli (až 2 m od jeho okraje), které od jednoho z větrolamů odděluje široká asfaltová cesta. Větrolam je navíc značně ruderalizován a orchideje v něm nerostou. Nalezené rostliny byly starší a řada z nich kvetla, takže je zřejmé, že dlouhodobě úspěšně přežívají pravidelnou orbu a další zemědělské postupy.

Že se přitom nejedná o náhodný jev, jsem se přesvědčil v následujícím roce. Na stejném poli rostla cukrová řepa a i mezi jejími řádky bylo možné kruštíky objevit. Rostliny nebyly zdaleka tak vysoké a vitální jako v předchozím roce, což je dáno destruktivnějšími pěstebními postupy. Příští sezona snad vitálnost zdejší velmi neobvyklé populace orchidejí zase potvrdí.

Byl jsem se tam podívat nedávno. Pole je opět zoráno až k asfaltové cestě, intenzivní zemědělství odsud jen tak nezmizí. Jak je na výše popsaném příkladu vidět, nemusí to být vždycky na škodu. I mezi řádky obilí se totiž dá narazit na poklad, třeba orchidej.

Antonín Krása
Oddělení druhové ochrany AOPK ČR, Praha

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu