Čtení na tyto dny

Bivak podle Platóna

(Jaromíru Tomečkovi)

Sedím v jeskyni
u skromného ohníčku
a navzdory možné pokutě
sleduji odrazy
na vápencové kůži skály

Platónova jeskyně
v lůně Moravského krasu

Ale odrazy nejsou stínem skutečnosti

Povolání: Romantik
Již bez místa
neboť romantismus
jest důvodem
k odebrání svéprávnosti
Tudíž: Bez nároků na honorář a penzi

Sedím v jeskyni
Neskutečné odrazy
skutečně krásné chvilky

(Jaroslav Kvasnica) 

 

Doporučujeme ke čtení

Nationalparks Austria – Asociace národních parků Rakouska aneb Jak to dělají jinde?

Christian Übl, č. 1/2023, s. 2-5, pro předplatitele

Vzácný biotop na okraji velkoměsta. 70. výročí založení brněnské zoo – I

Eduard Stuchlík, č. 1/2023, s. 10-12, pro předplatitele

Fér Kaffé Veronica jako zpracovna ovoce plus jeden speciální recept

Josef Zimola, Irena Stehlíková, č. 1/2023, s. 23-24

Jak na Nový rok…

Renata Placková, č. 1/2023, s. 26-27

Ferdinand Bučina: Hospodaření na javornických loukách

Václav Štěpánek, č. 1/2023, s. I-XVI, pro předplatitele

Světlo z Jupitera

David Veselý, č. 4/2022, s. 2-3, pro předplatitele

Kdo se bojí ohně

Jiří Sádlo, č. 4/2022, s. 11

Vzpomínání na Jana Steklíka a s Janem Steklíkem

Petr Veselý, č. 4/2022, s. 29-36, pro předplatitele

K teplotám interiérů

Jan Hollan, č. 4/2022, s. 38-39

Neobvyklý nález kruštíku širolistého


Antonín Krása, č. 2/2009, s. 25

Orchideje jsou vnímány jako klenoty mezi rostlinami. Jejich tvarově i barevně neobvyklé květy nevídáme v naší přírodě příliš často, většinou jen v nejcennějších územích. Jaké tedy bylo moje překvapení, když jsem na několik kruštíků narazil na poli mezi řádky obilí.

Okolí jihomoravských Pohořelic není krajinou mrtvou nebo ošklivou, i když široké údolní nivě řeky Jihlavy dominují rozlehlá pole. Místy je protínají úzké větrolamy, v nichž rostou převážně topoly a jasany s podrostem bezů a kopřiv, takže nejde o místa druhově příliš bohatá. I přesto se v této zdánlivě botanicky fádní krajině uchytily orchideje, byť „pouze“ poměrně běžné a nenáročné kruštíky širolisté.

Tato orchidej, která běžně dorůstá výšky 20-60 cm, roste v celé Evropě, u nás ji najdeme prakticky na celém území. Preferuje čerstvé, živinami bohaté vápnité půdy od nížin do hor. Nejčastěji roste v lesích a křovinách, ale setkáme se s ní i na druhotných stanovištích, jako jsou okraje cest, příkopy nebo haldy. Z našich orchidejí je druhem nejméně ohroženým, který se díky značné přizpůsobivosti dokáže poměrně dobře šířit.

Přizpůsobivost je jedna věc, ale pole s obilím druhá. V literatuře jsem údaj o výskytu za podobných podmínek nenalezl, nové je i místo nálezu. Nalezená mikropopulace v počtu cca deseti jedinců roste na severním okraji Pohořelic přímo na poli (až 2 m od jeho okraje), které od jednoho z větrolamů odděluje široká asfaltová cesta. Větrolam je navíc značně ruderalizován a orchideje v něm nerostou. Nalezené rostliny byly starší a řada z nich kvetla, takže je zřejmé, že dlouhodobě úspěšně přežívají pravidelnou orbu a další zemědělské postupy.

Že se přitom nejedná o náhodný jev, jsem se přesvědčil v následujícím roce. Na stejném poli rostla cukrová řepa a i mezi jejími řádky bylo možné kruštíky objevit. Rostliny nebyly zdaleka tak vysoké a vitální jako v předchozím roce, což je dáno destruktivnějšími pěstebními postupy. Příští sezona snad vitálnost zdejší velmi neobvyklé populace orchidejí zase potvrdí.

Byl jsem se tam podívat nedávno. Pole je opět zoráno až k asfaltové cestě, intenzivní zemědělství odsud jen tak nezmizí. Jak je na výše popsaném příkladu vidět, nemusí to být vždycky na škodu. I mezi řádky obilí se totiž dá narazit na poklad, třeba orchidej.

Antonín Krása
Oddělení druhové ochrany AOPK ČR, Praha

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu