VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na levém břehu řeky Jihlavy mezi Ivančicemi a Dolními Kounicemi vystupuje vrch Komořina (319 m). V panoramatu krajiny neupoutá ani tak svými skromnými rozměry jako spíše tvarem připomínajícím čapku. Je odtud také pěkný výhled do okolí. Za posledními vršky Bobravské vrchoviny nad Dolními Kounicemi nastupuje fádní krajina Dyjsko-svrateckého úvalu, která je na jihu zakončena gradující hradbou Pavlovských vrchů.

Kopců jako Komořina je v širším okolí více, jeho zvláštnost je však skryta v charakteristickém lesním porostu, který kryje vrchol kopce. Má charakter zakrslé doubravy situované převážně na táhlém konkávním svahu s JV expozicí. Na západě a jihu je vršek obklopen zbytky stepních lad na místech zaniklých vinohradů a sadů.

Poklad pod čapkou

Geologickým podkladem jsou vyvřeliny brněnského masivu, kterými je budovaná převážná část Bobravské vrchoviny. Právě kolem vrcholu Komořiny se nachází několik menších skalních výchozů odolnějších aplitů, které tvoří žíly. Sběratelé vyhledávají kontaktní zóny mezi granodiority a rulami, které vytvářely původní plášť masivu. Kontaktní zóna tvořená páskovanou horninou - eklogitem oplývá výskytem minerálů, které jsou sběrateli nerostů zvláště ceněny. Je to hlavně pyroxen - vesuvián nebo granát - hesonit.

Právě výskyt minerálů Komořině nepřímo škodí, neboť ve snaze po jejich získání jsou hledači ochotni barbarsky ničit okolní les. V posledních letech se tu objevilo několik nových jam, jež často doprovází do širokého okolí rozptýlený lem kamení z amatérských dobývek. Pozměněná stanoviště jsou druhotně osidlována zvláště ruderálními druhy, které vytlačují původní flóru. Dochází k narušování ustálené rovnováhy klimaxového stadia lesa, a to nejen v úrovni bylinného patra. V bezprostředním okolí těžních jam odumírají v důsledku poškození kořenové soustavy dospělí jedinci dubu zimního (dubu žlutavého). Přitom postižená plocha není zanedbatelná a dosahuje desítek metrů čtverečních.

Adept na přírodní rezervaci

Komořina, respektive její zalesněná část byla ještě v 80. letech minulého století žhavým kandidátem na přírodní rezervaci. K vyhlášení, které bylo v kompetenci tehdejšího okresního národního výboru, z nejasných příčin nedošlo. Přitom ochrana Komořiny by stála za to, odměnu by poskytla kvetoucí okrotice bílá, třemdava bílá, medovník meduňkolistý nebo bělozářka větvitá, ale i vzácný jeřáb břek či višeň křovitá podél lesního okraje.

Jako by však strádání vrchu Komořina nebylo dost, již šestým rokem zde probíhá plošná těžba dřeva, která se podle schválené lesní hospodářské osnovy nezastaví ani letos. Podle hesla „padni komu padni“ jsou při seči káceny i staré, většinou hraniční stromy o generaci starší než většinový porost. Přitom právě tyto letité duby dávají živobytí i útočiště řadě druhů teplomilného hmyzu. Mezi nejnápadnější, které jsem měl možnost určit, patřil roháč obecný (ohrožený druh, jehož larvy jsou vázané na ztrouchnivělé dubové dřevo), sršeň obecná (žije v dutinách starých stromů), tesařík velký (silně ohrožený druh, žije na dubech), zlatohlávek příbuzný (Potosia affinis Andersch - larvy žijí v dutých stromech) a krajník hnědý (brouci i larvy vylézají na stromy, kde slídí po housenkách).

Věrným indikátorem množství a kvality stromových dutin na Komořině byl dosud bohatý výskyt avifauny, zejména z čeledi datlovitých, kteří si často dlabou hnízdo ve ztrouchnivělých kmenech a větvích: datel černý, žluna šedá, strakapoud velký a malý. Opuštěné dutiny mohou zabírat i jiní ptáci jako holub doupňák, špaček, brhlík, sýkory a případně i drobní lesní savci, čímž ještě vzrůstá druhová pestrost lesa.

Co doporučit

Staré stromy v lesním porostu mají být evidované na lesnických mapách a stručně charakterizované popisy lesních porostů v hospodářských knihách lesních hospodářských plánů nebo v osnovách. V navrženém managementu je účelné evidované staré stromy ponechat bez zásahu na dožití a k přirozenému rozpadu. Je dále potřeba je chránit před narušením při těžbě a přibližování dřeva a před umisťováním nevhodných objektů jako např. posedů.

Zásady ekologického lesnictví“ bohužel ještě neprosákly do běžné lesnické praxe. Vychází se z předpokladu, že les se přirozeně obnoví z náletu dubu. Pokud však bude těžba na holoseč postupovat tempem jako dosud, dočkáme se brzy dne, kdy už na Komořině neuslyšíme táhlé datlí volání a nepotěšíme zrak pohledem na „létající drahokam“ zlatohlávka zlatého. Navíc těžba dřeva spolu s dobýváním minerálů posílí ruderalizaci větších ploch a povede k vytlačování původních druhů.

Co doporučit? Komořině by prospělo, kdyby byla urychleně vyhlášena za přírodní rezervaci. Pak by ochrana chráněných druhů vyplývala ze zákona. Co jinak zmůže jednotlivec, jenž nechce zůstat lhostejný ke svému okolí, při střetu s partou sběratelů nerostů či těžařů dřeva?

Dalimil Hrádek