Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Památné stromy Plzeňska a Karlovarska


Jarmila Kocourková, č. 2/2009, s. 29-30

Michálek, J.: Památné stromy Plzeňského kraje. KÚ Plzeňského kraje, Plzeň 2006. 48 s.
Michálek, J.: Památné stromy Karlovarského kraje. Krajské muzeum Karlovarského kraje, Muzeum Sokolov, 2008. 79 s.

Mám před sebou dvě malé, ale obsažné publikace týkající se evidence stromů. Jejich součástí jsou mapy příslušných území, v nichž je vyznačena poloha stromů, a jejich přesný seznam. Autorský tým se zhostil zadaného úkolu na výbornou, tj. se znalostmi, zaujetím a citem. Kresby V. Lepše jsou zmenšeny do velikosti jubilejní poštovní známky, a dosahují tak preciznosti jejích rytin. Podobně barevné fotografie, ač malých rozměrů (zhruba 6×9), umožňují dobrou představu o monumentálnosti a kráse těchto stromů a je z nich patrné, že autoři přemýšleli, za jakých světelných podmínek a ze kterého úhlu je strom nejvíce fotogenický a je vidět jeho mimořádné utváření a měřítko. Jen grafické studio, které je jinak autorem velmi kvalitní úpravy, v některých případech nevyužilo možnosti korekce perspektivního sbíhání linií, a tak kapličky či jiné objekty v sousedství stromů se kácejí, a stromy, jak jinak, rostou zpříma. Většina dřevin byla vyfotografována v době, kdy nejsou olistěny nebo mají průsvitný závoj jarního listí, což umožňuje obdivovat architekturu jejich koruny; přesto si myslím, že dva či tři nejvýznamnější jedinci mohli být zpodobněni také v létě či na podzim, kdy svou obrovskou korunou, ev. její barevností, dominují krajině, stejně jako hrady nebo jiné stavební objekty.

Fotografie památných stromů obou krajů navozují v čtenáři chuť absolvovat dlouhou cestu a stanout třeba před Starodvorským dubem na Domažlicku nebo Pastýřským bukem na Chebsku atp. Ale jedna cesta je málo; ukáže se při ní, že strom je třeba vidět opakovaně, tj. nejen v slunci, ale i v dešti a mlze, s pozadím bouřlivého nebe, jinovatkou a ptačími hnízdy. Ale to už je nad rámec ilustrované evidence, to už je monografie. Nemusela by být tak těžká, říkám si, jako „Zelené katedrály“.

Autorem textové části obou publikací je Jaroslav Michálek. Z jeho popisných textů k obrázkům, týkajících se místopisu, historie, pověstí, velikosti stromu apod., vyplývá něco navíc. Snad radost potkávat se s těmi dřevěnými osobnostmi a uctivě před nimi couvat, aby se v hledáčku fotoaparátu objevily celé.

Nyní uvedu několik zajímavostí z úvodních textů autora. Ústřední seznam památných stromů, jehož vedením je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, eviduje 4 833 památných stromů, jejich skupin a památných stromořadí. Z toho je v Karlovarském kraji 230 a v Plzeňském kraji 375 zaregistrovaných položek. Přes polovinu chráněných stromů těchto krajů tvoří duby a lípy, následují javory, buky, smrky a modříny, dále pak jedinci domácího i cizího původu. Věk nejstarších dubů a lip je 400 až 500 roků, buky, javory a tisy se dožívají cca 300 let.

Důvodem vyhlášení stromu za památný bývá nejčastěji mimořádný vzrůst a věk, jeho poloha v krajině, pověst nebo historická událost k němu vztažená, také jeho krása. Chráněny jsou i stromy rodové a ty, které pamatují zaniklé osídlení.

V úvodních textech obou knížek najdeme rovněž pasáž týkající se péče, v níž se dočteme, že staré způsoby ochrany v podobě obručí a táhel se dnes opouštějí ve prospěch nedestruktivních bezpečnostních vazeb v koruně, které neruší. Současným trendem je přírodě blízký způsob ošetření, při němž „zásahy do vzhledu stromu jsou co nejmenší; respektována je především architektura koruny. Při takovém ošetření se odstraňují jen ty odumřelé části stromu, které jsou nežádoucí z hlediska provozní bezpečnosti. Pokud je nezbytná obvodová redukce koruny, provádí se tak, aby výsledek se blížil změnám, jaké by způsobilo přirozené stárnutí stromu“. Tato doporučení bych ráda podtrhla a formou závazného předpisu dala firmám, které radikálním řezem staré velikány „omlazují“ a tak trvale znehodnocují.

Potud zpráva o dvou publikacích o památných stromech Karlovarska a Plzeňska. Jsou přitažlivé obsahem i formou, a tak navozují, možná že i vytvářejí, dobré vztahy veřejnosti ke stromům, a to nejen památným. Je udivující, že jihomoravský region podobnou publikaci ještě nemá.

Jarmila Kocourková

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu