Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

O socialistické krajině věcně a s chladnou hlavou


Pavel Klvač, č. 2/2009, s. 30

Hájek, P.: Jde pevně kupředu naše zem. Krajina českých zemí v období socialismu 1948-1989. Praha: Malá Skála 2008, 162 s.

V debatách o současném stavu české a moravské kulturní krajiny se po právu zdůrazňuje dědictví socialismu, který bývá téměř bez výjimky posazen na lavici obžalovaných. Pavel Hájek se ve své knize rozhodl sledovat krajinné zněny v období 1948 až 1989 bez obvyklých předsudků, „věnovat zásahům devastačním stejnou pozornost jako těm zdařilým a prospěšným“ (s. 8). Čtenáři nezbývá než přiznat, někdy snad i s mírným rozčarováním nad zpochybněním vlastních zažitých stereotypů, že se autor svého východiska skutečně drží. Původ jedenácti zmíněných krajinu formujících procesů - od znárodnění půdy, scelování pozemků, zemědělského družstevnictví přes zesvětštění krajiny, rozpad pohraniční sídelní sítě až po proměnu vztahu ke krajině - sleduje Hájek k jejich historickým kořenům, daleko před počátek politického vlivu socialistického světonázoru. Zasazuje je do širšího kulturně historického vývoje a spatřuje v nich obecnější tendence zakotvené v samotném vývoji modernity: „Česká socialistická krajina představovala jednu z podob evropské průmyslové krajiny. Většina klíčových krajinotvorných procesů (…) nesouvisela s aktuální politickou situací, ale s hlubokou proměnou evropského měřítka - s nástupem industrialismu“ (s. 140). Socialistickým specifikem pak bylo, že „až na četné výjimky se zásahy do krajiny (…) vyznačovaly neadekvátním, naddimenzovaným měřítkem a četností“ (s. 141).

Před čtenářem se na stránkách knihy otevírají zásadní roviny příběhu, jehož kulisy jsou dodnes v krajině zřetelnější, než je mnohým z nás milé. Přes veškeré nápadné změny, jež se v politické rovině za posledních dvacet let odehrály, jde vlastně i dnes o totéž moderní vyprávění, v jehož jádru leží stále vyznávané instrumentální představy o přírodě a krajině jako nutné oběti na oltář společenského pokroku.

Optika, kterou autor zkoumané procesy studuje, je z valné míry makrospolečenská. Při popisu a interpretaci změn vychází z dobových zákonů, vyhlášek, směrnic a číselných údajů, což omezuje možnost nahlédnout realitu z barvitějšího úhlu každodenních praktik a významů zacházení s krajinou. Jakkoli byly nejrůznější dokumenty a archivní zápisy východiskem a ideologickou oporou reálného jednání jedinců i institucí, skutečné osudy lidí a krajiny jí mohou být tu více, tu méně vzdáleny. Čtenář, který má ve svém okolí zkušenost např. s aktivní záměrnou devastací drobných sakrálních památek zástupci bývalého režimu, se asi těžko smíří s vlídným konstatováním, že „památky drobného měřítka jako kapličky, křížky, sochy svatých, boží muka či zastavení křížové cesty byly v případě, že neoplývaly jistou uměleckou kvalitou nebo neměly své ochránce v obyvatelích z okolí, ponechány na svých místech bez povšimnutí“ (s. 72).

Rovnocennou součást knihy tvoří devětapadesát fotografií; mimo dobové záběry jsou často použity dvojice leteckých snímků pořízené s časovým odstupem. V páru s doprovodnými texty tvoří jakési stručné případové studie, díky nimž získává kniha místy mimořádnou působivost. Vizuální sdělení formuje kontury čtenářovy představivosti přesvědčivěji (i emotivněji) než formalizovaná řeč čísel a statistik, byť i ona při popisu změn skáče mnohdy o celé řády.

Svým komplexním záběrem a střízlivým pohledem, prostým jednoznačných soudů, na ideologicky citlivé téma socialistického experimentu v krajině představuje publikace Pavla Hájka solidní základ pro budoucí věcné diskuse na dané téma. Stejně jako např. kniha Krajina a revoluce, na níž se autor podílel, je i předložená práce na dobré cestě stát se v těchto debatách citační klasikou.

Pavel Klvač

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu