Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

„Péče“ o zeleň na Olomoucku


Tamara Faberová, č. 2/2009, s. 32

I rovinatá Haná, krajina na první pohled poklidná, místy až fádní, se může stát zdrojem nečekaně silných zážitků, zvláště když do ní nic netušící obyvatel vkročí po „pěstebním zásahu“ místního zemědělského družstva (v tomto konkrétním případě zemědělského družstva Bohuňovice). Člověk nemusí ani platit za lístek jako v kině, stačí se jen procházet kolem polních cest, silnic či menších potoků a dívat se na bezohledně vyvětvené stromy a zohavené keře. Denní dávka emocí bude jistě více než překročena. Dotyčný chodec jen zoufale zatíná pěsti a vytryskne v něm touha přestěhovat se kamkoliv jinam.

Další týden shodou náhod narazí v místním periodiku (Olomoucký deník, pátek 30. 1. 2009) na zprávu o tom, jak inspekce životního prostředí zahajuje správní řízení proti dotyčnému zemědělskému družstvu, protože odvětvili stromy ve třech katastrech bez souhlasu majitele (správy silnic), a to dokonce dvakrát za sebou! Prostě zemědělci - dle svých slov kvůli urychlení - řezali nejdřív strojově, a proto to vypadalo škaredě, ale napodruhé to už rovnali ručně motorovou pilou. A dokonce ošetřili rány! „Tak, spravedlnost se jednou musí dostat ke slovu!“, snaží se obyvatel rovinatého kraje utěšit a zároveň nemyslet na to, že rány způsobené v období vegetačního klidu se nezahojí. O nějakém vlivu na architekturu dřevin ani nemluvě. Ať žije péče o zeleň!

Tamara Faberová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu