Jak žije prales


Tomáš Vrška, č. 4/2009, s. 4-5
NPR Salajka v CHKO Beskydy.
NPR Salajka v CHKO Beskydy. Foto Tomáš Vrška

Při návštěvě pralesní rezervace se nám v kontrastu s našimi uspěchanými životy může zdát vše trvalé a neměnné. Časové řady fotografií však dokumentují životní dynamiku pralesa velmi přesvědčivě. Stačí se podívat po 14 letech (1994 a 2008) na jedno místo v jedlobukovém pralese Salajka. Z tlejícího kmene jedle (1) opadaly všechny větve, kmen „sedl“ na povrch a tleje po obvodu směrem do středu. Ve skupině slabších buků (2) došlo k jejich selekci a dva z přeživších buků mají výraznější tloušťkový přírůst. Ony pravděpodobně zvítězí v konkurenčním boji nad zbývajícími sousedy. Buk dvoják (3) už má pouze jeden kmen a vlivem pádu silného buku se k němu dostalo více světla a začal tvořit větší korunu. Tlející jedle (4) je již zcela rozložena a akumulována ve vrstvě nadložního humusu. Slovutná jedle v pozadí (5) odumřela a stojí jako mohutný pahýl. Podúrovňový buk (6) pouze pomalu tloustne a jeho růstovou reakci lze očekávat nyní po otevření korunového zápoje vlivem pádu mohutného buku zleva. Dva buky v pravé části snímku (7) se dříve ohýbaly, protože soutěžily o životodárné světlo. Levý buk vyhrál konkurenční boj (pravý odumřel a leží), narovnal se a zvýšeným tloušťkovým přírůstem se stabilizuje a připravuje na souboj s těžkou konkurencí (6). Boj o život má v pralese své přiměřené tempo, ale není z něj úniku.

Z výsledků dlouhodobých výzkumů pralesů víme, že v lužním lese je koloběh dřeva dvakrát rychlejší než v beskydských jedlobučinách. Rychlost obnovy a rozkladu dokumentují fotografie z místa pádu jednoho z nejmohutnějších dubů v Ranšpurku (výčetní tloušťka 200 cm), který padl při vichřici v lednu 1994. Nejplastičtější dřevina v luhu - habr v popředí (na snímku z roku 1994 u pravého okraje) - okamžitě reaguje mohutným přírůstem u boční větve, která se žene za světlem. Je však příliš nízko a neproniknutelná změť nové generace stromů ji pohlcuje. Dub rychle tleje od vyhnilého středu a od země, která je prakticky celý rok vlhká, a jeho vnitřní dutina se brzy propadne.


Dr. Ing. Tomáš Vrška - brněnské oddělení ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., tomas.vrska(zavináč)vukoz.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu