VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na jaře 2011 měli obyvatelé Liberce možnost podílet se na některé z 16 veřejných besed nad konceptem územního plánu města. Podle zákona by stačilo jediné projednání konceptu s občany a orgány státní správy. Vedení města v čele s (dnes již více než rok odvolaným) primátorem Janem Korytářem se rozhodlo jít jinou, otevřenou cestou - nabídlo občanům 16 příležitostí seznámit se s konceptem, a pořizovateli a zpracovatelům 16 příležitostí představit dílo jeho budoucím uživatelům, vysvětlovat a obhajovat navržené změny a slyšet na ně reakce.

Při přípravě a v průběhu celého cyklu jsme dbali zásad dobrého zapojení obyvatel. Volili jsme dostupná a příjemná místa (většinou jídelny či tělocvičny základních škol). Pravidlo „pozván musí být každý, přijde jen ten, kdo přijít chce“ jsme naplnili vrchovatě - o besedách informoval radniční zpravodaj, plakáty a letáky na veřejných místech a v městské hromadné dopravě, web i sdělovací prostředky. Propagaci pomohly nevládní organizace či zájmové skupiny, které upozorňovaly např. zahrádkáře na z jejich pohledu nepříznivé změny, které územní plán navrhuje, a vyzývaly místní, aby přišli říct svůj názor a pomohli je z konceptu odstranit.

Besedy se konaly v úterý a čtvrtek od 17 hod. Účastnila se část vedení města, pořizovatel a zpracovatel územního plánu a vedla je externí facilitátorka. V programu jsme se snažili vyložit stručně, přehledně a srozumitelně obsah konceptu a poskytnout co nejvíce prostoru pro diskusi. Po úvodním slově, kterého se obvykle ujal primátor Korytář, případně jiný zástupce vedení města, následoval výklad pořizovatele (význam a tvorba územního plánu, zapojení veřejnosti do jeho tvorby a návod, jak se v dokumentu vyznat) a představení konceptu územního plánu zpracovatelem (východiska tvorby konceptu, urbanistická koncepce a podrobnosti pro danou část města). Navazující řízená debata trvala okolo dvou hodin.

Zkušenost ukázala, že je třeba soustředit se na představení hlavních navrhovaných změn oproti stávajícímu stavu. V předsálí byly k dispozici výkresy i textová část spolu s odbornými pracovníky připravenými pomoci s orientací v dokumentech a zodpovědět otázky a občané toho hojně využívali. Technické zabezpečení bylo náročné, ale velmi přispělo k dobrému průběhu (2 promítací plátna, kvalitní ozvučení, větrání, dostatek míst k sezení). Ze všech besed jsme pořídili zvukový záznam dostupný na webových stránkách spolu s prezentacemi pořizovatele a zpracovatele.

Celkem přišlo asi 2 500 občanů, nejvíce 300 a nejméně kolem 80. Velký zájem projevili zejména lidé žijící v rodinných domcích a vilkách, o něco nižší zapojení jsme zaznamenali na sídlištích. Účast závisela také na množství návrhových ploch umístěných v té které části města. Nejvíce probíranými tématy se ukázala doprava a osud zahrádkářských kolonií ve městě. Novináři bohužel vesměs pominuli jedinečnost záměru zapojení veřejnosti a soustředili se na zdánlivě senzační témata (rušení zahrádek apod.).

Cyklus besed byl velkou vzdělávací a komunikační příležitostí jak pro občany, tak pro vedení města, pořizovatele a zpracovatele. Hovořilo se zejména o územním plánu, ale často i o dalších věcech, které ovlivňují kvalitu života ve městě: zeleň, dětská hřiště, hromadná doprava, dostupnost služeb, zachování prostupnosti krajiny na okraji města apod. Důležitá byla uvolněná atmosféra, srozumitelný výklad, věcné odpovědi, dodržování pravidel diskuse. Občasná vzrušená vystoupení občanů byla pochopitelná - „vyřizují si to s námi za všechna předchozí vedení města,“ poznamenal jeden z pořadatelů. Mnozí lidé přišli s cílem optat se na osud vlastního pozemku, možnost stavby rodinného domku apod., ale mluvili jsme i o obecnějších tématech: cyklostezky, zastavování krajiny na okrajích města apod. Docházelo ke střetu mezi zájmy soukromými a veřejnými (ano, autem chci jezdit, ale ne, silnice nesmí vést kolem mého domu; ano, já si chci postavit dům v zeleni, ale ne, nesouhlasím s další výstavbou v blízkém okolí). Občané využívali své znalosti území a přicházeli s návrhy, které probírali se zpracovatelským týmem.

Sami organizátoři a předkladatelé prošli proměnou - výklad a vedení diskuse, zpočátku nejisté a obranářské, se staly klidnějšími a věcnějšími. Klíčovou roli sehrál vedoucí zpracovatelského týmu Ing. arch. Plašil. Trpělivě, s vysokou odborností, podrobně a v souvislostech představil koncept územního plánu a odpovídal na dotazy, nevyhýbal se obtížným tématům a jeho vysvětlení byla věcná, přímá, rázná, kultivovaná a elegantní.

V zákonné lhůtě po veřejném projednání přijala podatelna magistrátu 9 stanovisek dotčených orgánů a celkem 1 270 námitek a připomínek, z toho 59 námitek bylo podáno zástupcem veřejnosti. Pod ty se podepsalo kolem 13 000 občanů Liberce. Námitkami a připomínkami se zabývalo zastupitelstvo města v lednu 2012. Sporný zůstává rozsah nových zastavitelných ploch na úkor volné krajiny na okrajích města. Byla zachována kategorie zahrádek, plánuje se zpracování studie zeleně, která by měla přispět k ochraně parků, hřišť a dalších zelených ploch ve městě. Došlo také k oddělení obchodních a výrobních ploch, takže nebude možná další výstavba obchodních center v průmyslových zónách. Návrh územního plánu města Liberce bude dokončen v létě 2012.

Veřejná diskuse nad konceptem územního plánu, probíhající současně s politováníhodnými politickými spory ve vedení města, které vyvrcholily odvoláním primátora Jana Korytáře, vyvolala zájem obyvatel Liberce a vedla k řadě neformálních aktivit - diskusních platforem, debat s odborníky, komentovaných architektonických vycházek městem, zapojení pedagogů a studentů Technické univerzity Liberec a podobně. Tento občanský zájem a aktivní přístup je největším příslibem do budoucna. Je zřejmé, že základem kvalitního územního plánu je promyšlená, široce sdílená dlouhodobá vize rozvoje města - a ta v Liberci, bohužel, dosud chybí.

RNDr. Blažena Hušková (1960) - konzultantka, lektorka (strategické plánování, udržitelný rozvoj venkova, zapojování veřejnosti, interpretace místního dědictví), facilitátorka, členka správní rady Nadace Partnerství. Žije v Jizerských horách, v Oldřichově v Hájích.