Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

V sídlišti přibývá ptáků


Jiří Bartl, č. 1/2007, s. 25

Bydlím v sídlišti v Rousínově, které je bohatě zastavěno panelovými domy, kde žije velká část obyvatel města. Vede tudy velmi frekventovaná silnice směr Habrovany - Olšany. V sídlišti je roztroušená zeleň, bříza, lípa, smrk, jeřáb ptačí, jírovec, okrajem pak velmi zřídka ovocné stromy a keřový porost. Protože mé hobby je výroba ptačích budek, vyvěsil jsem několik také v tomto rušném sídlišti. Že některé budky obsadil krutihlav obecný, na tom by nebylo nic divného. Ale že si ptáci vybrali to nejrušnější místo, mě překvapilo. V době toku a sezení na snůšce pracovaly přímo pod budkou stavební stroje. Po chodníku zde chodí stovky lidí a po silnici jezdí nadměrný počet automobilů. Bydlící si stěžují na nadměrnou hlučnost, avšak krutihlavům to vůbec nevadilo. Dokonce zde došlo ke dvojímu hnízdění téhož páru v jednom roce, což je dle K. Hudce „Fauna ČSR Ptáci“ zcela výjimečné. Mláďata z prvního hnízda byla vyvedena 22. června a z druhého hnízdění 31. července t.r. Jen několik metrů vzdálena je vyvěšena další budka, ve které probíhalo taktéž zajímavé hnízdění krutihlavů. Opeřená mláďata krmili tři dospělí ptáci, tzn. oba rodiče a ještě další dospělý pták, tzv. kmotr. Toto se stává např. u mlynaříků dlouhoocasých nebo u moudivláčků lužních, avšak u krutihlavů jsem to zaznamenal poprvé.

Dle mého pozorování za posledních pět roků přibývá v sídlišti více hnízdících ptáků. Zdá se, že si na civilizační problémy stále více zvykají. Z lesů se stěhuje holub hřivnáč a sojka obecná, přibývá lejsků šedých, kteří zahnízdili i na balkonech v květináčích. Znamená to, že vyvěšování budek láká další druhy ptáků, jako jsou brhlíci, koňadry, modřinky, rehkové a již zmínění krutihlavové.

Jiří Bartl

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu