Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Turistika


Karel Hudec, č. 1/2007, s. 28

Turistika. Turistický katechismus
Dr. Jiří Guth. Nakladatelství Hejda a Tuček v Praze. Asi 1916.

Není zvykem recenzovat knihu 90 let starou, rád bych však učinil výjimku. Při hledání ve starší literatuře jsem narazil na knihu autora velmi známého - minimálně starším generacím - Dr. Jiřího Gutha (-Jarkovského). To byla všestranná osobnost a osobnost skutečně světová - estetik, sportovec, zakladatel českého olympijského hnutí i ceremoniář Hradu za prezidenta T. G. Masaryka. Ušlechtilý člověk, podle dnešních častých názorů však příliš zakotvený ve strnulosti staré monarchie rakousko-uherské. Ale jeho názory na sport v této knize by si asi měli přečíst nejen sportovní funkcionáři i sportovní řemeslníci (Guthův termín), ale i zastupitelé, dávající desítky milionů do chrámů zasvěcených hrám a golfových hřišť, symbolizujících tělesnou zdatnost národa zastoupeného tisícinným vzorkem populace. Z hlediska ochrany přírody je však zajímavá zejména kapitola o přírodě, do které by měli směřovat turisté (ačkoliv v knize jsou spíš popsány způsoby, jak se chovat při cestování). Asi by stačilo přinést rozdělení příslušné kapitoly pouhým přepisem podkapitol v záhlaví:

Kapitola VII. O kráse přírody. Úvahy estetické a poznámky psychologické

I. Příroda, dílo umělecké. - Podstata tohoto díla uměleckého a elementy přírodního krásna. - Kostra krajiny. - Vrch a důl. - Vzduch, světlo. - Voda. - Květena. - Druhy krajin.

II. Cit pro přírodu a poznání přírodní krásy. - Vývoj tohoto citu. - Požitek umělecký a požitek z krásy přírodní. - Nedostatek citu pro přírodu.

III. Krása krajinná a krása umělecká. - Požitek z krásy přírodní a okolnosti zevní. - Podstata přírodního krásna. - Krása organismů. - Krása krajiny reprodukované. - Požadavky krajinné krásy. - Krásno tvarebné. - Světlo měsíční. - Barva. - Krajina zimní. - Velikost. - Vznešenost. - Hory a rovina. - Nedotknutelnost přírody a ochrana domoviny. - Krajiny české.

Snad tedy jen vyznání autora knihy v několika citacích. „Příroda, tj. obloha, země, vody, flora, fauna i člověk v přírodě žijící, to vše jest jako poprsí boha Jana: má dvojí tvář. Jednu vážnou, pravidelnou, zákonnou, vábící učence nebo ty, kdo hledají vědu a vědění, - druhou výraznější, usměvavou, líbeznou, která se obrací k umělcům a k umění, i k těm, kdož přírodu milují a chápou.“ Možná však toto: „K poznání přírodní krásy jest zapotřebí jistého vzdělání. Moderní člověk je produktem vzdělanosti: větší díl jeho skutků a jednání je plodem jeho výchovy a prostředí, které naň působí. Třeba že cit pro přírodu sám o sobě a vnímání jejího krásna není a nemůže býti ničím novým, přece jen jsou značné rozdíly mezi projevy tohoto citu dnes a jindy. Jisto je, že ‚žádné pokolení lidské,‘ jak dí John Ruskin, ‚které vyrostlo v úplné divokosti, daleko od měst, nechutná krajiny. Těší se snad z krásy zvířat, ale i to sotva: pravý zemědělec nevidí jejich krásy, nýbrž posuzuje jen znaky jejich užitečnosti. Jen vzdělaní lidé mohou užíti krajiny, a toto vzdělání poskytuje jenom hudba, literatura a umění,‘ s jichž vývojem jde ruku v ruce také vývoj citu pro přírodu a ocenění její krásy.“ Pokračujíce v tomto listování jazykem autora maně připadne na mysl, zda i mnohý urbanista a krajinář dnes neposuzuje jen znaky užitečnosti krajinné, nevida její krásy. Ale „beze vší pochyby zájem o umění jest nejlepší průpravou pro zájem o přírodu. Člověk hudebně vzdělaný slyší docela jinak šumění lesa, zurčení potoku, melodie ptačí, bzučení a cvrčení celé armády hmyzu, mohutnou symfonii bouřek, - kdežto nehudebník (včetně pana Broučka až po Homolku a Tobolku) jenom si naříká na komáří havěť, láteří na horké slunce a dlouhou cestu …“. Pak možná ještě něco pro turistiku automobilem: „Požitek ze krásy přírodní jest ještě značně podporován přídatky tělesného rázu, jak svrchu zmíněno. Nezvyklý pobyt venku, ve svěžím vzduchu horském, pod širou nebes bání, příjemný dojem povětrnosti, i vzácný pocit prázdně zvyšuje značnou měrou zálibu i vnímavost; rozhoduje však i nálada, kterou člověk do přírody vnáší, která však není jejím obsahem. Nespokojence neuspokojí ani krásná krajina, kdežto mysl veselá rozjasní i krajinu chmurnou.“ A nakonec „požadavky, které klademe na krásnou krajinu, vztahují se dílem na barvu, dílem na formy a jejich uspořádání, tedy na ‚kresbu‘, čili vidíme na krajině krásno čarové, barvové i tvarebné, vedle přechodu temnosvitu a konečně motivů z oboru krásna duhového. Přes rozdílnost a mnohost předmětů musí se nad krajinou vznášeti jeden vzduch, zníti jediný tón. Krajina musí býti jednotná a pravdivá“. Amen.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu