Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Jak se do Brna volá… o zahrádkách


Olga Skácelová, č. 1/2007, s. 29-30

Na počátku června 2006 se uskutečnila na brněnské Vaňkovce v rámci cyklu „Jak se do Brna volá…“ diskuse o zahrádkářských koloniích v připravovaném Územním plánu města Brna.

Agentura připravující studii o zahrádkářských koloniích jako podklad k nové variantě územního plánu zdůraznila, že už v územním plánu z roku 1938 jsou pojímány jakožto náhradní prostor města pro výstavbu. Podle geodetických podkladů byly založeny nejen na plochách k tomu určených (kultura - zahrada), ale i na místech často zcela nevhodných z hygienického hlediska (bývalé skládky, podél železničních tratí).

Při vytváření aktuální varianty územního plánu budou všechny „rozvojové lokality“ znovu přehodnoceny. Po revizi stavu a využití pozemků v jednotlivých zahrádkářských koloniích (celkem 99 základních organizací na území Brna) navrhne agentura AGERIS jejich transformaci spojenou se zprůchodněním pro veřejnost, event. zrušení. V pojetí architektů představuje transformace v zahrádkářské kolonie 3. generace zrušení plotů a přeměnu opuštěných zahrádek i uvnitř kolonií v dětská hřiště či oddechový prostor pro všechny. Zahrádkáři v odplocení pozemků vidí výzvu pro lapky „vejdi a seber, cos nesázel“. Projektanti se odvolávají na západní vzory, zahrádkáři i cyklisté však argumentují, že i v rakouských a německých koloniích je prostor vlastních zahrádek od komunikací oddělen ploty.

Při rozhodování o další existenci kolonií bude zohledněno funkční využití navrhované posledním územním plánem. Větší šanci přetrvat mají nezastavitelné lokality. Přeměna ve veřejné rekreační plochy má proběhnout zejména tam, kde v blízké docházkové vzdálenosti není zeleň. Prověřena má být možnost vzniku nových zahrádkářských kolonií na bývalé zemědělské půdě ležící ladem na vnějším obvodu Brna. Z dotazníkové akce EI Veronica však vyplynulo, že většina zahrádkářů dochází na zahrádky denně a za maximální dostupnou vzdálenost považuje půlhodinu městskou či osobní dopravou.

Diskuse na Vaňkovce prolomila mýtus, že zahrádkářství je přežitkem socialismu. Zahrádkářské kolonie vznikaly už v 19. století a v největším rozsahu za první republiky, zároveň fungujíce jako „lék na lenost“. Dotazníková akce vyvrátila názor, že zahrádkaření je koníčkem důchodců a že mladí lidé nemají zájem pokračovat: velký zájem o zahrádkářskou činnost byl zjištěn u lidí věkové kategorie 35-50 let a 70 % dotazovaných potomků chce ve šlépějích rodičů pokračovat. Základním motivem je vyvážení městského způsobu života. Všichni by upřednostnili mít zahrádku ve vlastnictví a nikoliv v nájmu od města.

Za přežitek považuje zahrádkářské kolonie necelá jedna čtvrtina Brňanů. Pokud by měly být zahrádkářské kolonie zrušeny, preferovali by na jejich místě dětská hřiště a parky. Kontroverzní je pojímání ploch obsazených zahrádkářskými koloniemi jako rezervy pro bytovou výstavbu. Zazněla obecně rozšířená obava, že město hodlá využít ploch zahrádek pro hodnotné bydlení vyšších vrstev (zastavitelné příměstské plochy jsou již obsazeny). Zde byl ze strany tvůrců územního plánu zdůrazněn fakt, že půda je zahrádkářům pronajatá od majitele - města, které může kdykoliv dát nájemcům výpověď (9 000 zahrádek leží na plochách předaných Pozemkovým fondem městu). Na dotaz, jaké funkce budou nadřazeny zájmům lidí aktivně se rekreujících při zahrádkaření, zazněla odpověď: extrémní zájem o bydlení. Na tazatelovu připomínku, zda je správným řešením postavit vilovou čtvrť bohatých namísto zahrádkářské kolonie pro mnoho Brňanů, se necítila agentura provádějící výzkum kompetentní odpovědět: od města má zadáno pouze kolonie zmapovat a prověřit jejich funkci, přičemž sama oproti zahrádkám upřednostňuje veřejnou zeleň.

Beseda na Vaňkovce otevřela prostor pro výměnu informací a názorů nad připravovaným územním plánem, a ta jistě bude pokračovat i po změnách na brněnské radnici. Jak už to ale bývá, u mnohých účastníků došlo k mírnému zmatení pojmů: někteří militantní zahrádkáři nabyli dojmu, že transformaci zahrádek vymysleli „ti ochranáři“, co nám je chtějí zrušit. Tento sloupek by napsán jako reakce na diskusi na Vaňkovce s úmyslem přispět ke zpřehlednění.

Olga Skácelová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu