|
Vstup pro předplatitele: |
Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat
Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách
Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny
(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984)
V polovině loňského listopadu uplynulo 150 let ode dne, kdy byl zastřelen poslední šumavský medvěd. Poslední medvěd - přesněji medvědice - padl nedaleko Želnavy. Během lovu, kterého se zúčastnilo více než sto lidí, ji zastřelil místní lesník Johann Jungwirth. Dnes na tomto místě, na naučné, tzv. Medvědí stezce v národním parku, stojí pomníček. Na většině území Čech byli medvědi vyhubeni mnohem dříve, už v průběhu 17. a 18. století. Hlavním důvodem bylo rozsáhlé kácení v lesích i přímé pronásledování lovci. Na Moravě se udrželi déle: poslední medvěd padl roku 1893 u Hukvald. Jediným místem v České republice, kde se dnes medvědi pravidelně vyskytují, jsou Beskydy. Přirozeně se sem rozšířila slovenská populace. Přitom vhodné podmínky by šelmy měly také na dalších místech republiky, včetně Šumavy a Jeseníků.
Mojmír Vlašín