Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Drahaň–Troja


Věra Bidlová, č. 3/2012, str. 18-19
Území pražské kotliny sahající od Královské obory na jihu po Drahaňské údolí na severu a od Bulovky na východě po údolí Vltavy na západě se nazývá Trojská kotlina. Z přírodovědeckého hlediska je jedinečnou částí Prahy. V roce 1990 zde byl pro krajinný ráz příměstské, v minulosti intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny zřízen přírodní park Drahaň–Troja.

Trojská nej

Nejcennější jsou v přírodním parku příkré stráně nad vltavskými břehy, které se dochovaly právě díky své strmosti a nepřístupnosti. V Troji zůstal zachovaný jediný úsek Vltavy - vltavské peřeje - s původním sklonem koryta. Jelikož plavební cesta prochází podbabským plavebním kanálem, nebyla tato část toku regulována.

Kromě několika zvláště chráněných území jsou cenné i trojské stráně a lesy, vysázené druhotně v druhé polovině 60. let minulého století. Okolí usedlosti Sklenářka (součást severních výběhů pražské zoologické zahrady) připomíná, jak asi zemědělská osada Troja v minulosti vypadala. V okolí stejnojmenné barokní usedlosti se na místě bývalých vinic a sadů rozkládá step lemovaná pásy teplomilných křovin.

Na mnohých místech Troje jsou patrné zbytky tradičního vinařství. Kromě toho, že se zde dochovaly dvě z pěti pražských vinic - Salabka a botanickou zahradou spravovaná sv. Klára - můžeme jejich pozůstatky vidět například v Podhoří nad bývalou octárnou, kde jsou ve svahu dosud patrné mohutné terasy. Také mnohé místní názvy - Pustá vinice, U lisu apod. svědčí o tom, že se zde až do počátku 20. století nacházelo téměř 60 ha vinic.

Jabloňka

je krajinářsky výrazná skála z ordovických břidlic a křemenců, zčásti narušená kamenolomem. Vrchol ční asi 55 m nad údolím a přechází v mírně svažitou plošinu se zahradami, ovocnými sady a se zámečkem Jabloňkou. Přežívají tu původní vzácné rostliny skalních stepí v zářezech s křovinami trnek - trýzel škardolistý, tařice skalní, bělozářka liliovitá, koniklec český, oman německý, pelyněk pontický a časně na jaře žlutě kvetoucí křivatec český. Skalní stepi přecházejí v květnaté křoviny a nízkou teplomilnou doubravu, při horním okraji je hustý porost teplomilných keřů.

Salabka

Vřesoviště Salabka se rozkládá na západním svahu jednoho z bočních vltavských údolí. Na velice chudém podloží se vyvinuly pouze mělké půdy, na kterých rostou druhově chudá vřesoviště s metličkou křivolakou. Kolem výchozů břidlic se na hlubších a úživnějších půdách nacházejí travnatá společenstva, ve kterých převládá válečka prapořitá. Z dalších rostlin zde roste stepní běžec máčka ladní, zvonek okrouhlolistý, žlutě kvetoucí štírovník růžkatý nebo červenofi alový jetel horský. Kromě zajímavých rostlin tu žije i velké množství čmeláků a zemních vos. Na nezarostlých místech se nacházejí pasti mravkolvů.

Velká skála

je významný skalní hřeben, který vyčnívá asi 15 m nad nejvyšší vltavskou terasu. Je to buližníkový suk, který se na severní straně, směrem k bohnickému sídlišti, noří do sprašových a písčitých hlín. Na jihovýchodním úpatí vystupují křídové usazeniny. V těchto místech najdeme zbytky stepních společenstev. Okolí Velké skály zarůstá keři, na části území byl uměle vysázen les, ve kterém převládá borovice černá a modřín. Velká skála vznikla na dně proterozoického moře před asi 640 miliony lety. Když před asi 580 miliony lety proterozoické moře ustoupilo, stalo se území Prahy na více než 70 milionů let souší. Usazeniny na dně tohoto moře byly horotvornými procesy vyvrásněny do mohutného kaledonského pohoří. Eroze ho postupně snižovala, až zůstala rovina, z níž vyčnívaly pouze nejpevnější horniny, které dokázaly zvětrávání odolat. Před 510 miliony lety obklopilo Velkou skálu prvohorní moře, takže se stala ostrovem. Později byla překryta mocnou vrstvou usazenin, které se opět ukládaly na mořském dně. Před 375 miliony lety se začalo území vlivem horotvorných tlaků zvedat, moře ustoupilo, sedimenty z jeho dna byly opět zvrásněny do nevysokého pohoří. Vlivem eroze bylo pohoří srovnáno do roviny. Pevná Velká skála byla vypreparována a spolu s buližníkovými skálami v Ládví a v Čimickém háji vyčnívaly nad okolní krajinu. Ve svrchní křídě se Velká skála na několik milionů let stala opět ostrovem. Když před 91 miliony let mořská hladina stoupla, byla zalita vodou a překryta sedimenty. Před 85 miliony let moře ustoupilo, a ještě před koncem třetihor byla Velká skála obnažena. Kolem ní se asi rozkládala jezera na soutoku tehdejšího Labe a Berounky, které tehdy odvodňovaly převážnou část Čech. K Labi a Berounce se počátkem čtvrtohor přidala Vltava. Postupně, během asi 2 milionů let, vyhloubila pražskou kotlinu i kaňon, kterým Prahu opouští.

Havránka

Přírodní památka Havránka se skládá ze dvou samostatných částí - údolí potoka Haltýř a vřesoviště zvaného Pustá vinice. Prameniště Haltýře je tvořeno několika různě silnými prameny. Údolí nad prameništěm je suché, zahloubené do štěrkopískových teras Vltavy. Dno i svahy jsou překryty hlinitopísčitými sedimenty a vátými písky. V dolní části území byly kdysi haltéře, dřevěné sádky na ryby s protékající vodou. Dřevěná chatka na okraji prameniště chrání zbytek zděné cisterny, v níž je podchycen nejsilnější z pramenů; odtud se dřevěným potrubím přiváděla voda do zahrad zámku Troja.

Na místě, kde se dnes nachází vřesoviště místně zvané Pustá vinice, se v minulosti rozkládala vinice. Ale již na indikační skice stabilního katastru z roku 1840 je toto místo označeno jako Pusta winic. Je odtud krásná vyhlídka na celou Troju a Prahu. Vpravo se na svahu rozkládá vinice sv. Kláry se stejnojmennou kaplí. Vlevo pak vila Havránka, v níž bydlel Svatopluk Čech a která dala název celé přírodní památce.

Podhoří

Nejhodnotnějším chráněným územím v Troji a zároveň jednou z nejcennějších geobotanických lokalit celé Prahy je přírodní rezervace Podhoří. Je tvořena jižně a jihozápadně orientovanými skalními srázy z proterozoických břidlic, které místy protínají vyvřelé horniny (žulové porfyrity). Na tomto podkladu se mozaikovitě prolínají společenstva skalních stepí se společenstvy květnatých křovin. Rezervace je tokem Černého potoka rozdělena na dvě části. V Černé rokli jsou dodnes patrné zbytky teras, na kterých se ještě do počátku minulého století pěstovaly ovocné stromy a vinná réva.

Strmé skalnaté svahy algonkických břidlic tvoří hranici náhorní plošiny a dosahují přibližně 90-100 m nad hladinu Vltavy. Pod okrajem náhorní plošiny na mírných svazích je plně vyvinutá luční step.

Na hodinku naučnou stezkou

Návštěvu přírodního parku Drahaň-Troja by si Pražané neměli nechat ujít. Mohou ji spojit s výletem do ZOO, Botanické zahrady nebo Trojského zámku. Nejzajímavější částí přírodního parku prochází naučná stezka, která začíná na křižovatce historické úvozové cesty a Nádvorní ulice, cca 20 m před pokladnou Botanické zahrady. Její 3 km dlouhá trasa vede kolem obou vřesovišť, vyšplhá i na Velkou skálu a prochází prameništěm potoka Haltýř. Během hodinové procházky je možné seznámit se s obrovskou rozmanitostí, kterou zdejší krajina nabízí.


Mgr. Věra Bidlová (1969) - Botanická zahrada hl. m. Prahy, vera.bidlova(zavináč)botanicka.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu