Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Borovice na Kamenném vrchu


Antonín Martiník, č. 2/2007, s. 15

Stalo se již tradicí, že podstatná část zimní činnosti v ochraně přírody Rezekvítku připadá na kácení borovic v PR Kamenný vrch. Letošní rok jsme se po dohodě s krajským úřadem (správce PR) zaměřili hlavně na souvislé partie borového lesa v části od Kohoutovic. Tato část Kamenného vrchu je již delší dobu v katastrofálním stavu a letošní na silné vichřice bohatý začátek roku tento stav ještě zhoršil.

Zdejší borové, případně modřínové porosty vznikly před asi 40 lety, a to na pastvině výsadbou do rozoraného drnu. Důvody takového zásahu neznáme, ale nejspíš to souviselo s úbytkem poptávky po pastevních plochách. Za velkou chybu lze považovat následné ponechání takto vysázeného lesa bez úmyslných lidských zásahů. Uměle založené lesní porosty totiž nejsou přirozené pralesy, a nelze je tudíž ponechat bez úmyslných zásahů. Přírodě ponechané takovéto porosty vykazují vysokou labilitu vůči biotickým (hmyzí škůdci) i abiotickým (vítr) činitelům. Lze sice předpokládat, že i zde by si příroda za několik desítek let poradila sama - do té doby by však vstup do těchto porostů byl absolutně nemožný, příp. velmi nebezpečný, a to nemluvím o estetice takového ekosystému. Je tedy zřejmé, že bezzásahovost v tak navštěvované a obdivované části brněnské přírody není na Kamenném vrchu tím nejlepším způsobem ochrany přírody.

Jaká tedy je filozofie při zásazích v těchto porostech? V první části jsme porost a jeho okraje učinili bezpečným a průchozím - odstranění zlomů a vývratů v bezprostřední blízkosti cest a okrajů porostu. Dále jsme se pokusili posílit stabilitu porostu tím, že jsme odstranili stromy potlačené a současně citlivě uvolnili (posílili) jedince vitální. Nutno připomenout, že v porostu, resp. pod ním, se již dnes vyskytuje řada listnatých, původních druhů dřevin (dub) a křovin (např. brslen), které bylo nutné při zásazích šetřit. A právě uvolnění těchto jedinců (hlavně dubu) bylo poslední fází zásahu. S dubem jako původní dřevinou se zde konečně počítá jako s dřevinou, jež by měla tvořit základ budoucího, přírodě blízkého a také podstatně stabilnějšího a pestřejšího porostu.

Rád bych touto cestou na závěr poděkoval všem dobrovolníkům, kteří se podíleli na náročném vytahování a vynášení pokácených stromů z rezervace.

Antonín Martiník

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu