VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Okraje měst jsou územím, kde město přechází více či méně ostře do krajiny, do „přírody“. Ti, kdo na takových okrajích žijí, tak často činí právě pro tuto dvojakost. Užívají si přednosti města a současně mají doslova za domem nějakou přírodu ve formě lesa, polí, luk či skal. Rozpínající se zástavba je zde vnímána velmi negativně, protože v podstatě likviduje přednosti tohoto polovenkovského života. Bydlet i na nepříliš vzhledném sídlišti na okraji města může mít i své kladné stránky, pokud je za vámi nějaký kopec s lesem. Ale pokud se tam rozrostou další parcely s podnikatelským barokem či příměstské sklady, je to k uzoufání - zbyly vám nevýhody periferie, ale ztratí se to, pro co jste se tam přistěhovali.

Chtěl bych poukázat na zvláštní případ, kdy za mizení příměstské přírody nemohou developeři, ale naopak instituce, která má zájem o přírodu ve svém programu. Na rozhraní pražské Troje a Bohnic botanická zahrada zaplotila asi 17 ha lesa a lesostepní svah v těsné blízkosti dvou chráněných území a přes protesty místního obyvatelstva ho systematicky přeměňuje na expozice cizokrajných rostlin. Již byly nebo brzo budou vykáceny stovky stromů vzrostlého, šedesát let starého lesa, aby byly nahrazeny uměle formovanou přírodou. Místa, kam po desítky let chodili obyvatelé sídliště na procházky, hrát si s dětmi, venčit psy, v zimě sáňkovat, se změní v zahradu, kde se do záhonů nešlape, stejně jako se tu nejezdí na kole. Netvrdím, že dosavadní les byl výjimečně botanicky cenný a původní - ale během let tu vznikl mimořádně pěkný příměstský les, který přecházel do jakési lesostepi na svahu na jedné straně a na jiné třeba do vřesoviště, kam byla radost si vyrazit. Celé území obhospodařovala pražská botanická zahrada v Troji, s jejímž oploceným areálem tato plocha souvisela - dosavadní rozlehlý areál ji však neuspokojoval. To můžeme pochopit z hlediska samotných zahradníků - je to jejich práce (nedělají ji určitě špatně), a pokud jsou dotace štědré, proč je nevyužít. Z hlediska obyvatelstva či obecného zájmu již ale celá věc tak jasná není - příměstský les v Praze má přibližně takovou návštěvnost jako botanická (ta sice „praská ve švech“ o víkendech, ale přes týden zeje prázdnotou) a považuji za hodnotnější mít v Praze větší zápoj lesa než další sice ozeleněnou, ale v podstatě zastavěnou plochu. Absurdní se mi jevilo už postavení velkého skleníku spolu s pěstebním zázemím, kterému padlo za oběť několik desítek stromů (a proti kterému protestovali již kdysi Trojští), stejně jako vybudování poměrně rozsáhlé kamenité pouště. V současnosti se opět další část postupně mění v expozici, což znamená postupné vykácení stromů a jejich náhradu mimoevropskými druhy, velmi zahuštěnou síť cestiček, pak další WC, přemostění ke skleníku. Další část se vykácí, aby vznikla lesní louka, pak architekti naplánují ještě další restauraci, další bufet, další cestu a další skleník a záhon… Jednoduše starý les, kam můžeme jít, případně vzít děti po škole jen tak na procházku pěšky, a nikoliv autem nebo MHD, postupně mizí (nezmizí sice celý, stále část lesa ještě zbývá za oplocením, ale jeho „rozparcelováním“ se o výsledný efekt procházky lesem, když vás obklopují samé vysoké ploty na betonových soklech, dost přichází.). Petici proti oplocování a přeměňování území na botanickou podepsalo více než pět tisíc lidí, konala se i demonstrace, stále se vyjednává - a stejně marně.

Když mizí příměstská příroda kvůli novým domům, golfovým hřištím či skladovým halám, je to k vzteku, v rovině motivu je to ale celé zřejmé. Developeři tam vykážou zisk z prodaných parcel či obchodníci z prodaného zboží, onde zase přibude nový fajnový golfový klub. Zde se vše vykáže jako podpora biodiverzity a zvýšení biologické či vědecké hodnoty území. Je to tedy skutečně paradox či absurdita - instituce mající lidem přírodu přiblížit ji lidem v konečném důsledku spíše vzdálí. Z emocionálního hlediska či z hlediska jakési obecné kulturní citlivosti mi to celé přijde na pováženou - jako by byl vzrostlý strom méněcenný, protože je příliš „obyčejný“ a podle nějakých tabulek na místo nepatří, a je správné ho nahradit záhonem cizokrajných trvalek či nově vysazeným stromem ze Severní Ameriky s cedulkou. Inu, bude potřeba pořídit si auto a začít do lesa jezdit…

Karel Stibral
katedra environmentálních studii FSS MU
člen občanské iniciativy Proti plotu
www.proti-plotu.cz